(14.40 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
Nepokládám za příliš reálné požadovat po vládě a po Ministerstvu spravedlnosti zpracování novely odlišné od té, kterou projednáváme, ve lhůtě necelých šesti měsíců. Požádala bych tedy touto formou pana poslance, zda by nechtěl zvážit prodloužení této lhůty přinejmenším do konce letošního roku, i když i já si uvědomuji potřebu rychlé změny současné trestněprávní úpravy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan poslanec Zuna má slovo.
Poslanec Milan Zuna: Vyhovuji žádosti zpravodajky a souhlasím s tím, aby vláda měla termín do konce letošního roku. Čím dříve zpracuje a předloží, tím lépe, dobročinnosti se meze nekladou.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zunovi. Slovo má pan poslanec Němec.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve svém vystoupení se omezím na procedurální návrh, a to z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že za situace, kdy nechci navrhovat ani vrácení k dopracování, ani zamítnutí této předlohy, tak není příliš smysluplné z hlediska efektivity projednávání příliš detailně projednávat tento návrh zákona v plénu Poslanecké sněmovny v prvním čtení, naopak si myslím, že maximální intenzita projednávání by se měla soustředit na projednávání ve výboru.
Jsem si vědom toho, že v tomto návrhu zákona, kterým se novelizuje trestní řád a trestní zákon, je řada rozporuplných ustanovení a že jde o normu, která je naprosto zásadní a naprosto významným způsobem má změnit průběh trestního řízení. Za této situace a vzhledem k tomu, že je velmi mnoho závažných námitek, zejména odborné veřejnosti, k předložené novele, které podle mého názoru nebyly doposud dostatečně objasněny předkladateli, si dovoluji vyzvat pana ministra spravedlnosti, aby jménem předkladatele souhlasil s dalším prodloužením lhůty, a využít tak zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kdy Poslanecká sněmovna může se souhlasem navrhovatele prodloužit lhůtu k projednání ve výborech o dalších 20 dnů, což tedy činím za předpokladu, že pan ministr vysloví souhlas s dalším prodloužením lhůty, a navrhuji, aby lhůta pro projednávání ve výborech byla stanovena na 80 dní.
Za této situace bych chtěl říci, že nejsme připraveni hlasovat pro vrácení návrhu zákona k přepracování, ale rovněž tak v současné době a za současné situace zdaleka - a to bych chtěl zdůraznit - se nemůžeme ztotožnit se zákonem, tak jak je v současné době předložen. Věřím, že během 80denní lhůty se podaří za součinnosti předkladatele prodiskutovat řádně tuto normu ve výboru a předložit výborem návrh sněmovně k projednávání ve druhém a třetím čtení.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Němcovi. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navrhuji, aby tento návrh zákona projednal také petiční výbor.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Nyní se ptám pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Ano. Udílím mu ho.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, v okamžiku, kdy jsem předkládal Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, který je předmětem vašeho dnešního zasedání, byl jsem si jistě vědom v plném rozsahu své exekutivní odpovědnosti nejen za tuto předlohu, ale i za její realizaci. Byl jsem si vědom toho, že tato předloha vznikla po skutečně dlouhých a dlouhých diskusích odborníků v různých legislativních seskupeních, že tato předloha prošla řádným i mimořádným připomínkovým řízením, kritikou legislativní rady vlády, a že tedy předkládám materiál, o kterém je možno z teoretického hlediska opakovaně a opakovaně diskutovat, ale který tvoří určitý skutečný produkt určité mentálně vyvinuté skupiny odborníků, kteří se touto materií převážně celoživotně zabývají.
Byl jsem si také vědom toho, že proti tomuto konceptu novely trestního řádu se ozvaly hlasy na veřejném slyšení v Senátu ještě dříve, než byla tato předloha finalizována. Dovoluji si vám, kteří, ať už svou fyzickou přítomností na onom veřejném slyšení v Senátu, nebo čerpajícím znalosti a informace -
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře, omlouvám se, že vám vstupuji do vystoupení. Prosím všechny kolegy, kteří v tuto chvíli hovoří, aby tuto formu své parlamentní činnosti ukončili, a nehodlají-li tak učinit, kdyby ji mohli přenést mimo jednací sál.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Dovolil bych si drobný exkurz, který se rozhodně netýká vás všech, nicméně bych si chtěl postavit - připravuji si toto své vystoupení na závěr poměrně živé, svým způsobem, dramatické debaty - odpověď na otázku, o co v této normě jde. Bylo to zde zmíněno, a já se stále domnívám, že především nejde o politikum. Přesto jsou určité okamžiky, kdy do mě vstupuje pocit při často až ostentativním nezájmu o věcnou stránku věci a při předpokládaném hlasování o těchto návrzích, jako by svým způsobem i rozdání politických karet nad normou tak závažnou, normou, která se skutečně týká esenciálně fungování tohoto státu jako právního státu, bylo již předem rozdáno. To by mě skutečně mrzelo a považoval bych to za stejné nedorozumění, jako kdyby tato norma byla především zákonem o tom, jaké bude či nebude společenské nebo organizační zařazení úřadů vyšetřování o tom, zda máme nebo nemáme dostatek kompetentních státních zástupců nebo soudců.
Z rozpravy totiž odezněla od samého počátku dvojmodelová kritika. Jedna kritika se týkala zpochybnění dosavadní koncepce vyšetřování, která je nesporně motivovaná tím, že úřady vyšetřování by v důsledku, nikoliv tímto zákonem, přestaly existovat jako samostatná struktura.
***