(10.40 hodin)
(pokračuje Grüner)
Dozorčí činnost nad dodržováním plemenářského zákona včetně prováděcích vyhlášek bude vykonávat Česká plemenářská inspekce. Hlavní činnost inspekce je výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v oblasti šlechtění, plemenitby, označování a evidence v zákoně vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
Návrh novely plemenářského zákona jistě vzbudí velký zájem celé odborné zemědělské a chovatelské veřejnosti. Návrh bude projednáván a připomínkován i v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny.
Vážené dámy a pánové, dovoluji si věřit, že tento zákon jako norma technického charakteru projde po projednání a schválení včetně případných pozměňovacích návrhů sněmovnou ve druhém i ve třetím čtení a bude přijat. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku nemám, obecnou rozpravu končím.
Ptám se pana ministra, zda má v úmyslu vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne.
Nezazněl zde ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Budeme se proto zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přikročíme k hlasování.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 89. Kdo je pro tento návrh na přikázání? Kdo je proti?
Z přítomných 168 pro návrh hlasovalo 93, proti nikdo, návrh byl přijat.
Tím jsme se vypořádali s tímto návrhem zákona.
Dalším bodem je přihláška pana poslance Mlynáře.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dovolte, abych vznesl procedurální návrh - přeložení bodu 56 a bodu 57, který s tím souvisí, tedy vládního návrhu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a vládního návrhu zákona, kterým se mění některé další zákony v souvislosti s přijetím tohoto zákona, na úterý jako první bod našeho jednání. Důvodem jsou výsledky včerejšího jednání mediálního podvýboru a nutnost některých poslanců získat ještě další expertní posudky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: O tomto procedurálním návrhu rozhodneme hlasováním bez rozpravy. Na žádost některých z vás vás odhlašuji. Prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
V tuto chvíli zahajuji hlasování s pořadovým číslem 90. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 129 pro hlasovalo 60, proti 65. Návrh nebyl přijat.
Dalším bodem je
54.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě,
odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993,
o změně a doplnění některých zákonů České národní rady
a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 475/ - první čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda Vladimír Špidla. Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych předložil z pověření vlády návrh novely zákoníku práce, který byl tak rozsáhle uveden svým oficiálním názvem panem předsedajícím.
Tato novela je předkládána po velmi rozsáhlé veřejné diskusi a po velmi rozsáhlé diskusi se sociálními partnery. Je svým způsobem pozoruhodná, protože po zhruba roce přípravy se podařilo dojít k úplné shodě mezi sociálními partnery, tj. mezi představiteli zaměstnanců, odbory a představiteli zaměstnavatelů, průmyslovými svazy a svazy zastupujících drobné podnikatele. Byl to svým způsobem pozoruhodný výkon, který vyžadoval od sociálních partnerů mimořádné úsilí, které lze spočítat na pravděpodobně několik tisíc hodin jednání, a je to výsledek, který je svým způsobem velmi cenný a otevírá určité nové perspektivy v politické praxi moderního českého státu a otevírá i určité zvláštní důsledky pro praktickou existenci toho, čemu říkáme občanská společnost.
Zájmem předkladatele při předkládání této novely bylo především přizpůsobit naši právní úpravu úpravě, která je obvyklá v Evropském společenství.
Pokud předkládaný návrh projde projednáváním ve sněmovně, bude dosaženo v oblasti našeho pracovního práva podle našeho názoru plné kompatibility s právem Evropských společenství, s výjimkou jediné věci, kterou je ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která je řešena v jiné předloze.
To je hlavní zájem, který byl spojen s touto novelou.
Druhým záměrem bylo modernizovat náš zákoník práce tam, kde se podaří najít shodu mezi sociálními partnery. To je také důvod, proč některé věci, o kterých se teoreticky debatuje, do novely začleněny nebyly, ač jsou důležité, a jiné, které jsou možná méně významné, začleněny byly právě proto, že se podařilo v rozsáhlé dohodě, v rozsáhlém jednání najít shodu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře, omlouvám se, není mou povinností kontrolovat věcnou správnost vystupování jednotlivých ministrů, ale obávám se, že v tuto chvíli hovoříte o bodu 55, kterým je zákoník práce. V tuto chvíli projednáváme bod 54 - zákon o mzdě.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Protože zákoník práce nebude následovat za tak dlouhou dobu, bude možné se omezit v příštím vystoupení. Přiznávám se, že jsem se dopustil této chyby, kterou napravím. Mé vystoupení k další předloze bude o to kratší.
Naprostá většina toho, co jsem přednesl ve svém úvodním slovu, byť byla koncentrována na zákoník práce, se plně týkala i dalších předloh, protože byly projednávány ve svém legislativním procesu v souvislosti se zákoníkem práce, neboť existují věcné důvody pro společné projednávání a platí o nich totéž, co bylo řečeno u zákoníku práce, to je, že byly projednávány velmi pečlivě ve stovkách pracovních hodin mezi sociálními partnery, že se nám podařilo dospět k plné shodě mezi sociálními partnery a námi a že tato shoda, která začínala desítkami rozporů, končila po stovkách hodin nulovým počtem rozporů.
Tato předloha má své souvislosti s Evropských společenstvím, i když méně významné, než jak jsem podtrhl na začátku svého úvodního projevu, který byl zaměřen k jiné předloze. I z tohoto hlediska je třeba na ni nahlížet.
Nyní mi dovolte, abych se krátce zabýval věcnou stránkou zákona a jeho nejdůležitějšími věcmi.
Zákon o mzdě je novelizován z řady důvodů a také z důvodu nedostatečné úrovně ochrany zaměstnanců před nepřiměřeně nízkými mzdami v případech, když se tato ochrana nezajišťuje prostřednictvím kolektivního vyjednávání.
***