(10.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
Smyslem novelizace je zvýšit průkaznost a vymáhatelnost nároků, které z jednotlivých ustanovení zákona vyplývají, zejména bližší specifikaci pojmu "mzda", zavedení povinné písemné formy při sjednání nebo stanovení mzdových podmínek, zpřesnění, případně zpřísnění podmínek pro poskytování mzdových zvýhodnění vyplývajících ze zvýšené obtížnosti práce. Doplňují se také nová ustanovení, která mzdová praxe dosud postrádala. Mezi ně patří například způsob stanovení mzdy zaměstnanců, kteří jsou statutárními orgány, stanovení mzdy a doplatku ke mzdě při výkonu jiné práce, při prostoji nebo přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů apod.
V zákoně o platu se navrhuje rozšířit rozsah působnosti zákona i na další zaměstnavatele, na něž se tento zákon dosud nevztahoval, ačkoliv používají na platy svých zaměstnanců prostředky získané z veřejných fondů. Toto je velmi výrazná změna a chtěl bych na ni sněmovnu zvlášť upozornit.
Pokud bude zákon přijat, bude to znamenat, že veřejnoprávní korporace budou podřízeny tomuto režimu, tj. např. Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset své odměňování přizpůsobit zákonu o platu.
Další podstatnou změnu tohoto zákona představuje navržené rozšíření počtu platových tříd z dosavadních 12 na 16. To opět zdůrazňuji jako základní a velmi významnou změnu. Současné roztřídění prací vykonávaných ve veřejných službách a správě se projevuje jako nedostatečné, protože neumožňuje dostatečně reagovat na změny ve vzdělávací soustavě, zejména na vznik vyšších odborných škol a rozšiřující se zavádění bakalářských programů. Změna počtu platových tříd by měla nabýt účinnosti dnem 1. 1. s ohledem na potřebu zajištění nárůstu finančních prostředků. Tato změna z 12 na 16 tříd je nesena ještě i dalším úmyslem, totiž v systému přesněji a účinněji rozlišit obtížnost práce, a umožnit tedy větší rozdíl mezi těmi, kteří jsou vysoce kvalifikovaní a vykonávají ty nejobtížnější a nejsložitější práce, a těmi, jejichž kvalifikace a obtížnost práce jsou poněkud nižší.
Další navrhované změny v zákoně vycházejí zejména z potřeby zpřesnit práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů při poskytování platů. Například nově se stanoví povinnost vydat zaměstnanci písemný platový výměr a nově formulovat, případně upřesnit některá ustanovení, jejichž aplikace činila potíže, např. bezhotovostní výplata apod.
Navrhuje se rovněž zvýšit minimální platové tarify a hodnostní příplatky, které byly stanoveny v roce 1992, a upravit způsob určování výše odměny za pracovní pohotovost tak, aby byla zachována žádoucí struktura platu.
Při stanovení ekonomického dopadu navrhovaného rozšíření platových tříd v zákoně o platu vychází kvantifikace zvýšených mzdových nákladů ze současného počtu zaměstnanců v rozpočtové sféře, který je přibližně 480 tisíc lidí. Zdůrazňuji, že rozpočtová sféra zahrnuje velmi rozsáhlý obor, kterým je např. školství, zdravotnictví, armáda, policie, veřejná správa, hasiči, správa dálnic apod. Čili je to něco, co jenom velmi málo souvisí se zaměstnáními, která obvykle uvádíme pod pojmem "úředník". V této skupině 480 tisíc lidí je podle údajů Ministerstva vnitra přibližně 75 tisíc lidí, které můžeme považovat za správní úředníky.
Mimo realizaci zákona ve státní službě budou skutečné náklady na realizaci navržené úpravy zhruba o 1,4 mld. nižší. Zákon č. 10/1993 Sb. obsahuje mimo jiné i úpravu některých nároků a dalších požitků některých zaměstnanců ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů. V zájmu jednotnosti a čistoty právního řádu se navrhuje zrušení těchto ustanovení, která jsou duplicitní k zákonu č. 143/1992 Sb., o platu, popřípadě k zákoníku práce. Zároveň se navrhuje sjednocení této úpravy s obecnou úpravou stanovenou příslušnými právními předpisy pro pracovní poměr tam, kde je to z věcného hlediska žádoucí. Realizace navržených změn je nezbytná k dosažení plné slučitelnosti vnitrostátního práva s právem ES, která je v oblasti odměňování v současné době hodnocena jako převážná.
Takže, dámy a pánové, dovolte, abych ukončil své vystoupení krátkým konstatováním, že novela zákona má tři důvody. Za prvé vnitřní, legislativně technické a dále reakci na změněnou situaci v České republice. Za druhé má dokončit naši slučitelnost s právy ES. Za třetí dovolte, abych zdůraznil, že tato úprava byla vytvořena v rozsáhlém veřejném dialogu se všemi aktéry, kterých se tato úprava bude týkat.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, navrhovaná novela zákona o mzdě i zákona o platu z hlediska cíle uvedeného v důvodové zprávě, což je dosažení slučitelnosti s právem ES, potřebná v zásadě není, neboť oba dva zákony jsou s tímto právem již v nynější podobě slučitelné, což koneckonců je uvedeno i na jiném místě důvodové zprávy na straně 31, kde se píše: "Slučitelnost těchto zákonů s právem ES se hodnotí jako převážná s tím, že k plné slučitelnosti dojde realizací navržené úpravy." Oba zákony respektují i platné úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména Úmluvu o ochraně mzdy. Interpretace mezinárodních norem předkladatelem novely, Ministerstvem práce a sociálních věcí, je však někdy nesprávná a často nefunguje ani druhý záměr novely - přiblížit právní úpravu mzdové praxi.
O které nedostatky novely ve výše uvedeném smyslu se tedy jedná? K novele zákona o mzdě:
V bodu 3 nelze souhlasit s tím, co je uvedeno v důvodové zprávě, že podle dosavadního vymezení pojmu mzdy nebyla do mezd započítávána i některá jiná plnění, snižovala se základna pro výpočet průměrného výdělku a docházelo tak k poškozování zaměstnanců při poskytování některých náhrad mezd. Opak je pravdou. Do mezd se často započítávají i jiná nemzdová plnění, jak o tom svědčí poznatky kontrolních orgánů, soudních znalců z oboru mezd, a zejména daňových orgánů. Například není jasné, jak započítávat odměny při pracovních a životních jubileích, věrnostní odměny apod. To novela zákona vůbec neřeší. Rovněž do negativního výčtu, tj. co se za mzdu nepovažuje, novela nepřináší žádnou změnu, ačkoliv na základě praktických zkušeností by to možné bylo; např. poskytování služebního automobilu k soukromým účelům.
K bodu 7 a 8: Novela zdůrazňuje, z pohledu praxe nadbytečně, že náhradní volno přísluší v rozsahu práce konané přesčas.
***