(14.00 hodin)
(pokračuje Brožík)
O slovo se hlásí předseda volební komise, abychom mohli dokončit přerušené body 96 a 97. Žádám ho o jeho zprávu.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky prvého kola prvé volby členů Rady České televize a prvého kola čtvrté volby členů Rady Státního fondu kultury ČR.
Nejprve tedy ke Státnímu fondu kultury ČR. Byly vydány 182 hlasovací lístky, odevzdáno pak bylo 175 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navrženou kandidátku Yvonu Kreuzmannovou-Daňkovou bylo odevzdáno 87 hlasů. V prvém kole nebyl tedy nikdo zvolen, do druhého kola postupuje paní Yvona Kreuzmannová-Daňková.
Nyní k prvému kolu prvé volby členů Rady České televize. Byl vydán 181 hlasovací lístek, odevzdáno pak bylo 179 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidátky a kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro paní Janu Dědečkovou bylo odevzdáno 100 hlasů, pro pana Václava Erbena byly odevzdáno 124 hlasy, pro pana Josefa Flekala bylo odevzdáno 118 hlasů, pro pana Petra Hájka bylo odevzdáno 120 hlasů, pro pana Lukáše Herolda bylo odevzdáno 7 hlasů, pro pana Jiřího Hrušku bylo odevzdáno 25 hlasů, pro pana Pavla Kabzana bylo odevzdáno 119 hlasů, pro paní Alenu Kinclovou byl odevzdán jeden hlas, pro pana Karla Kochmana bylo odevzdáno 14 hlasů, pro pana Karla Kříže byl odevzdán 21 hlas, pro pana Miroslava Mareše byl odevzdán 121 hlas, pro pana Františka Mikše bylo odevzdáno 136 hlasů, pro pana Ladislava Milera byly odevzdány 24 hlasy, pro paní Darju Pěnkavovou bylo odevzdáno 8 hlasů, pro pana Miloše Rejchrta bylo odevzdáno 128 hlasů a konečně pro paní Jiřinu Šiklovou bylo odevzdáno 25 hlasů.
Konstatuji, že v prvém kole byli zvoleni členy Rady České televize paní a pánové Jana Dědečková, Václav Erben, Petr Hájek, Pavel Kabza, Miroslav Mareš, František Mikš a Miloš Rejchrt. Do druhého kola pak postupují paní a pánové Jiřina Šiklová, Jiří Hruška, Ladislav Miler a Karel Kříž.
Zvoleným blahopřeji a současně bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu, aby hlasováním rozhodla o tom, že druhé kolo prvé volby členů Rady České televize a druhé kolo čtvrté volby členů Rady Státního fondu kultury ČR a prvé kolo volby místopředsedy Poslanecké sněmovny by byly posledními třemi body zítřejšího dopoledního jednání.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane předsedo. Já se vás jenom zeptám, když jste řekl první kolo volby místopředsedy Poslanecké sněmovny, nejedná se o volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny, ale o předsedu Stálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jan Vidím: To se velmi omlouvám zvolenému místopředsedovi Poslanecké sněmovny. Zmýlil jsem se. Skutečně jedná se o prvé kolo volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP František Brožík: Zazněl návrh volební komise. Já o něm dám neprodleně hlasovat.
Táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 245. Kdo je proti? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 245 z přítomných 169 poslanců pro 142, proti jeden. Návrh byl přijat.
Děkuji předsedovi volební komise, končím projednání přerušených bodů číslo 96 a 97 a přistoupíme k dalšímu bodu jednání číslo 37 Tím je
37.
Vládní návrh zákona o posuzování vlivu na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí)
/sněmovní tisk 495/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životní prostředí Miloš Kužvart. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, důvodem k předložení návrhu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí je nezbytná harmonizace české právní úpravy s právem EU, vytvoření právního rámce pro účast ČR v mezinárodní proceduře posuzování vlivů na životní prostředí a snaha odstranit praxí zjištěné nedostatky současné právní úpravy zákona číslo 244/1992.
Hned úvodem považuji za nezbytné zdůraznit, že předkládaný návrh odpovídá požadavku dosažení kompatibility české legislativy v oblasti životního prostředí s právem EU, což jednoznačně vyplývá jak z přiložených srovnávacích tabulek, tak z jednání s odborem kompatibility v úřadu vlády. Jde zejména o směrnici Rady 97/11ES, novelizující směrnici Rady Evropských společenství 85/337 EEC o posuzování vlivu určitých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí a návrh směrnice Rady o posuzování vlivu určitých plánů a programů na životní prostředí z roku 1996, naposledy novelizovanou v prosinci loňského roku. Návrh zákona také naplňuje další mezinárodní závazky ČR, a to zejména ve vztahu k úmluvě Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí, přesahujících státní hranice, tzv. ESPOO konvence, a k úmluvě Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a k přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, tzv. Aarhuské úmluvě.
Mám-li hovořit o nedostatcích současné právní úpravy posuzování vlivu na životní prostředí, jde zejména o nepřesné definování předmětu posuzování, pozdní zapojení veřejnosti a dotčených správních úřadů do procesu posuzování a nedostatečné řešení problematiky mezistátního posuzování. Za zvlášť závažné považuji to, že podle stávající právní úpravy v podstatě každá změna staveb vyžaduje posouzení podle stávajícího zákona 244/92 Sb., ačkoliv v řadě případů je v zásadě již od začátku zřejmé, že jde o změnu, která nebude mít závažnější vliv na životní prostředí. Tato nově předložená úprava tuto nejednoznačnost vylučuje.
Dále nová, nyní předložená, navržená právní úprava zavádí institut zjišťovacího řízení, při kterém se poměrně jednoduchou procedurou zjistí, zda změna bude nebo nebude mít vliv na životní prostředí. Teprve na základě kladného závěru zjišťovacího řízení se přikročí k nesporně složitějšímu procesu, to je samotnému posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle jednotlivých částí nyní předloženého zákona.
Pokud jde o předmět posuzování, navrhovaný zákon jednoznačně rozlišuje mezi záměry a koncepcemi. A u záměrů pak rozlišujeme mezi těmi, které budou posuzovány vždy, a těmi, které budou předmětem již zmíněného zjišťovacího řízení.
Veřejnost má možnost vstoupit do procesu posuzování vlivu na životní prostředí již na samotném začátku, což umožní zefektivnění celého procesu, neboť bude možné včas odstraňovat problémy a nedostatky, jejichž odstraňování až v dalších fázích by bylo složitější a vyvolávalo by zcela jednoznačně nezbytné náklady. S účastí veřejnosti je úzce spojena forma veřejného projednávání záměru či koncepce, přičemž proti současnému zákonu jsou navržena opět z důvodu zkvalitnění celého procesu veřejná projednání dvě. U definice pojmu veřejnost bych chtěl upozornit, že právě problém účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí se stal předmětem rozporu s mnoha subjekty. Domnívám se, že tak jak byl tento návrh zákona sněmovně předložen, předkladatelé, to znamená vláda ČR, šli na maximální zúžení okruhu dotčené veřejnosti a jakékoliv další zužování dotčené veřejnosti již není možné.
***