Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(16.40 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Nicméně bych chtěl upozornit na to, že návrhy, které zazněly z úst paní poslankyně Šojdrové, eventuálně návrhy podobné, se mi jeví být na první poslech v rozporu se smyslem reformy, jak byla při jednáních o jiných souvisejících zákonech vládou prosazována. Bylo to i obsahem rozsáhlých komplexních pozměňovacích návrhů.

Mé předběžné stanovisko k této věci je značně rezervované. O ostatních věcech i o této je třeba do hloubky popřemýšlet.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance Tlustého, který se vzdává své možnosti vystoupit.

Vzhledem k tomu, že v rozpravě nezazněly žádné návrhy na vrácení zákona k novému projednání ani k zamítnutí tohoto návrhu zákona, končím druhé čtení tohoto návrhu, a tím i bod číslo 10.

Dalším bodem je

Předložený návrh z pověřením vlády uvede opět místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova. Požádal bych kolegy, aby poctivě poslouchali a ztišili atmosféru. Myslím si, že z pravé strany je dnes hluk daleko větší než z levé.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v případě druhého čtení tohoto návrhu zákona se do jisté míry opakuje situace, kterou jsme všichni zažili při poslední schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl projednáván návrh zákon o majetku ČR a navazující návrhy zákonů, které se týkaly delimitace majetku pro vznikající kraje. Také v tomto případě, stejně jako v onom, na nějž jsem nyní odkázal, vznikl na půdě Poslanecké sněmovny rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh, který do značné míry mění obsah původního vládního návrhu zákona.

Tento postup nicméně odpovídá situaci, která je charakteristická tím, že vládní návrh byl jednou z možných variant řešení tohoto problému, kde nelze obecně říci, že některý z nich je optimální. To, co zpracovala vláda, která připravila jednu z možných variant, přičemž v průběhu svého jednání a přípravných prací zvažovala i jiné, je odlišné od toho, s čím přišli poslanci, zejména poslanci výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj, nicméně oba návrhy jsou návrhy stejně hodné pozornosti. U obou, a to je velmi podstatné říci, je možné říci rovněž to, že po technické stránce jsou dobře zpracovány a je možno z nich vycházet.

Komplexní pozměňovací návrh, který je součástí tisku k tomuto návrhu zákona, byl - byť vznikl na půdě Poslanecké sněmovny - právě pro svou technickou náročnost průběžně konzultován s pracovníky Ministerstva financí. Dělo se tak na můj pokyn, tedy s vědomím vlády. Domnívám se, že výsledkem je alternativní model, který může být dobrým základem pro jednání v rámci druhého a později třetího čtení.

Co teď říkám, není implicitní kritikou původního vládního návrhu, je to podpora vyjádřená alternativě, která je možným a technicky dobře provedeným řešením.

Dovolte mi zároveň, abych se vyjádřil k jednomu významnému aspektu tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Tím je skutečnost, že určité odsunutí nového způsobu financování krajů o rok na straně jedné vytváří odpovídající adaptační polštář, a to je v dobrém slova smyslu velmi rozumný konzervativní přístup, na straně druhé volí určitá řešení, která jsou podle mého soudu akceptovatelná, jsou rozumná, ale zároveň o nich vím, že nejsou dlouhodobě stabilní. Takovým řešením mám na mysli zejména ponechání obcím 20% daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, což je krok, který je veden snahou uplatnit v návrhu určitý motivační prvek. Myslím si, že je to snaha velmi rozumná. Zároveň asi všichni - domnívám se, že i předkladatelé komplexního pozměňovacího návrhu cítí - že toto je určitý dočasný krok.

Za vládu mohu říci, že to takto chápeme, s tím, že zejména na základě zkušeností se zpracováním daňových přiznání pro další rok, se sběrem dat z průběhu běžného fiskálního roku budeme nuceni - a hlásíme se k tomuto úkolu - vyhodnotit první zkušenosti a připravit novelu tohoto zákona, která povede k přesnější a do budoucna stabilnější definici samostatné příjmové základny krajů a ostatních subjektů.

Stav, který je zde navrhován komplexním pozměňovacím návrhem, chápu jako určitý velmi rozumný mezistupeň, na který bude nutno po získání odpovídajících zkušeností adekvátně reagovat dále. Za vládu jsem zmocněn říci, že jsme plně připraveni tuto práci vykonat.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu ministrovi. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení obou výborů byla rozdána jak sněmovní tisky 435/1 až 435/5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vlastimil Tlustý.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, rozpočtový výbor na své 30. schůzi přijal usnesení, ve kterém Poslanecké sněmovně doporučuje, aby s tímto návrhem vyslovila souhlas v novém znění. Znění je uvedeno v tisku 435/4. Je to znění identické se zněním, které navrhl sněmovně výbor pro regionální rozvoj. To je konstatování z našeho usnesení.

Nyní mi dovolte uvést, že já osobně jako zpravodaj tento komplexní pozměňovací návrh doporučit nemohu, protože se domnívám, že je stejně špatný, nebo jen o trochu méně špatný než původní vládní předloha. Je to nadále návrh na rozdělení daní, který zbavuje obce jakékoliv motivace pro vytváření podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit a bydlení občanů, je to nadále návrh, který rozhodující část příjmů obcí váže výlučně na počet obyvatel.

To, že došlo jen k malé změně proti původní předloze, je vidět z toho, že v původním vládním návrhu navrhovaný podíl 22 % z celostátního hrubého výnosu vyjmenovaných daní pod písmeny a) až f) je podle tohoto pozměňovacího návrhu navrhován podíl 21,05 % z celkových hrubých výnosů daní a jako nepodstatný přídavek je navrhováno obcím ponechat 20 % z výnosů záloh na dani z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště.

Takto pojatý nivelizační návrh bude kromě zbavení motivace pro obce vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání, neboť činí obce téměř nezávislé na tom, zda se podnikatelské subjekty rozhodnou v obcích své podnikání rozvíjet.

Kromě tohoto faktu druhý závažný nedostatek, který byl nedostatkem i původní vládní předlohy, je problém, že po případném přijetí tohoto návrhu některým obcím rozpočtové příjmy se zvednou, jiným naopak poklesnou.

***