(15.50 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Dochází tedy k jakémusi přerozdělení výnosů daní a je zjevné, že v rozpočtech některých obcí a zejména větších měst tento úbytek daňových příjmů může mít významné negativní následky.
To jsou důvody, pro které já jako zpravodaj ani původní vládní návrh, ani komplexní pozměňovací návrh sněmovně nedoporučuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Tlustému. Nyní prosím, aby nás o jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí informoval pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, jak již konstatoval pan předseda rozpočtového výboru, usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí je identické s usnesením výboru rozpočtového. Dostali jste jej jako sněmovní tisk 435/5 a obsahuje komplexní pozměňovací návrh. Já se v tuto chvíli vzdávám dalších komentářů, neboť jsem přihlášen jak do obecné, tak do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Benešovi. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se písemně jako první opět přihlásil pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, dostáváme se k projednávání návrhu zákona o rozpočtovém rozdělení výnosu daní, které jsme v prvním čtení projednávali na konci minulého roku. Již paní poslankyně Šojdrová, která zde v tuto chvíli není, ve svém vystoupení při projednávání minulého bodu programu uvedla, že kraje budou bez vlastních příjmů. Mne to velmi zarazilo, neboť druhé čtení projednávání tohoto návrhu teprve v tuto chvíli probíhá a k jejímu názoru je možné dospět pouze na základě nějakých dohod, které neproběhly ani v této místnosti, ani v místnostech jednotlivých výborů.
Pan ministr ve svém úvodním slově hovořil o tom, že ministerstvo se hlásí ke své povinnosti vyhodnotit připravovanou úpravu a také připravit novelu. Já bych jenom chtěl připomenout těm z vás, kteří jste dávali pozor při prvním čtení tohoto návrhu, že základním argumentem pro práci na tomto zákoně bylo, je a já doufám, že i bude financování krajů. Jestliže jste se seznámili s usnesením ať už výboru pro veřejnou správu nebo rozpočtového výboru, tak zjistíte, že o financování krajů tento návrh, resp. poslanecký návrh není. Jenom dvě čísla, protože se budu snažit maximálně soustředit pouze a výhradně na fakta.
Jestliže podle vládního návrhu mělo být v příštím roce přiděleno do rozpočtu krajů zhruba 47 miliard 230 milionů Kč, a omlouvám se za číslo, které jsem uváděl na výboru, neboť jsem provedl špatný součet, tak poslanecký návrh počítá s číslem jiným. To číslo je 0, resp. v důvodové zprávě je připojena určitá tabulka, která hovoří o 13 miliardách 414 milionech Kč, tedy o číslu více než třikrát menším. Rozumím tomu, chápu to, nicméně nevím, proč tento návrh projednáváme v souvislosti s financováním krajů. Tolik k financování krajů.
Stále se při oné reformě veřejné správy mluvilo o decentralizaci. Co z hlediska poslaneckého návrhu tato decentralizace znamená, je snad jasné, že budeme hovořit pouze a jedině o účelových dotacích, které krajské zastupitelstvo bude povinně směrovat do těch účelů, na které tyto účelové dotace získalo. V případě, že by je snad použilo nějak jinak, bude je muset vrátit, neboť taková jsou pravidla o čerpání účelových dotací.
Nyní tedy, co ta decentralizace znamená v praxi. Za prvé příští rok kraje nedostanou nic jiného než účelové dotace. Za druhé - a nyní dovolte, abych ocitoval z vládního usnesení č. 402 z 19. 4. 2000, kde vláda vzala na vědomí výsledky hospodaření rozpočtových okresních úřadů a obcí v České republice za rok 1999, které vykázalo příjmy a výdaje v patřičných výších a saldo příjmů a výdajů v kladné výši 18,5 miliardy, upozorňuji jenom, že to jsou veřejné rozpočty, nikoli pouze rozpočty okresních úřadů, čili neumím z toho odvodit, kolik byl přebytek hospodaření okresních úřadů - nicméně vláda v rámci decentralizace uložila přednostům okresních úřadů, aby nepoužívali nadále prostředky fondu rezerv a rozvoje, jimiž okresní úřady disponují ke dni účinnosti tohoto usnesení.
Velmi zajímavý přístup k decentralizaci, neboť za minulých let bylo zvykem, že o přebytku rozpočtu okresního úřadu rozhodovalo okresní shromáždění, a obvykle toto okresní shromáždění tyto prostředky alokovalo v rámci okresu, obvykle se nezapomínalo ani na obce. Samozřejmě - a toho jsem si také vědom - že existují okresní úřady, kde nebyl přebytek, kam naopak šla státní vyrovnávací dotace.
Poslanecký návrh tedy počítá s tím, že kraje nebudou příští rok financovány jinak než formou účelových dotací. Na rozdíl od vládního návrhu z hlediska financování rozpočtů obcí zavádí 20procentní podíl na dani z příjmů fyzických osob - a teď použiji nepřesný termín - z podnikání. Jenom pro vaši představu - v současné době je to 100 % z této daně. Existují argumenty, proč se nad touto daní zamyslet. Nepřikláním se na stranu těch, kteří hovoří o vydírání podnikateli, kteří hovoří o vydírání samosprávami. Já osobně bych mohl uvést konkrétní příklady jmenovité, kdy jsem se s tím dokonce setkal. Myslím si, že ty samosprávy se s tím dokázaly velmi dobře vyrovnat.
Původní materiál, který šel do vlády z Ministerstva financí a který obsahoval stejná čísla jako vládní návrh, hovořil o tom, že obce dostanou podle nového návrhu zhruba stejný objem peněz. Rozumím tomu, že došlo následně k upřesnění objemu peněz, k upřesnění definování rozsahu peněz. Ti z vás, kteří byli na akci Svazu měst a obcí, kde byl prezentován vládní návrh, mi potvrdí, že podle vládního návrhu by celkový objem peněz jdoucí do obcí měl být podle výpočtů roku 1998 o 1,7 miliardy Kč vyšší, podle výpočtů pro rok 1999 o tři miliardy Kč vyšší. Já jenom upozorňuji, že tabulky, které jsem alespoň já měl kdy k dispozici, nepočítají s přerozdělením fondu rozvoje a rezerv okresních úřadů tam, kde tyto fondy rozvoje a rezerv byly vytvářeny. Netroufám si říci exaktní číslo, ale troufám si říci, že řádově se jedná o jednotky miliard, jestli jednu, tři nebo pět, neumím říci prostě proto, že ty podklady v tuto chvíli nemám.
Poslanecký návrh, jak již jsem řekl, zavádí oněch 20 % daně z příjmů fyzických osob z podnikání jako onen motivační prvek, neboť vládní návrh byl pro chybějící motivační prvek často napadán a kritizován z různých stran. Co je ale velmi zarážející, je to, že za prvé Ministerstvo financí nepředložilo pro jednání výboru dopad poslaneckého návrhu do jednotlivých rozpočtů obcí.
***