(17.40 hodin)
(pokračuje Doležal)
3. Daňový příjem podle odst. 1 písm. c), d) a k) je příjmem rozpočtu toho kraje, v němž má územní působnost místně příslušný správce daně. Odkaz pod čarou č. 6, který zní: § 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Doležalovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Jiří Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, při projednávání předchozího bodu rozpočtových pravidel jsem nabyl dojmu, že kraje nepotřebujeme, že dál zejména ve školství je třeba zachovat centrální řízení všeho, hlavně systém financování, namísto především centrální činnosti metodické a koncepční. Dokonce to dělá dojem, že kraje si budou jednotlivé školy zřizovat a stát je bude ze svého rozpočtu normativně financovat.
Na druhé straně mě trošku překvapil kolega Beneš, kterému muselo dát hodně práce vymyslet si pseudoargumenty pro to, aby podal návrh na zamítnutí.
Dámy a pánové, jestliže se tento stát konečně rozhodl zřídit kraje, byť v nesmyslném množství, pak tyto kraje musí mít ze zákona, tj. v rozpočtovém určení daní, zajištěny své příjmy, stejně jako je má stát na jedné straně a i nejmenší obec na straně druhé. Zřídit krajská zastupitelstva a nechat je bez daňového určení daní, tzn. bez ručiček a nožiček, je podle mého názoru neúnosné a v tomto smyslu si myslím, že pan kolega Chytka mluvil o mýtu docela oprávněně. Rovněž je neúnosné, aby příjmy krajů pro rok 2001 se staly případným předmětem licitací při projednávání státního rozpočtu na rok 2001.
Vítám proto návrh přednesený kolegou Doležalem, který neznamená žádný další nárok na státní rozpočet, o to bude prostě státní rozpočet menší, a chápu úředníky ministerstev, že se tomu brání řekl bych velmi intenzivně. Zároveň to umožňuje i investiční činnost krajských samospráv, kvůli které jsme je v podstatě zřídili.
Návrh je platný pro rok 2001, resp. je platný obecně, já v tomto smyslu podám určitý pozměňovací návrh. Stejně tak podám pozměňovací návrh pro další léta, kdy předpokládám novelu tohoto zákona, která se bude týkat krajů, ale asi i obcí, neboť prvek motivace k hospodářskému rozvoji na obou úrovních, tzn. jak krajů, tak obcí, je nanejvýš žádoucí. Mluvil o tom jak kolega Recman, tak kolega Vlach.
Kdyby snad mělo dojít k tomu, že novela tohoto zákona by nebyla včas připravena nebo schválena, podávám v tomto duchu pozměňovací návrh, který krajům zajistí daňové příjmy na úrovni vládního návrhu tohoto zákona na příští léta. Nyní k pozměňovacímu návrhu:
V § 7 - Ustanovení přechodná doplnit - článek 3, 4 a 5.
Článek 3 bude znít: Procento, kterým se každý kraj podílí na celostátním hrubém výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. a) až d) a na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 3 odst. 1 písm. e) až j), stanoví Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem počtu obyvatel kraje k celkovému počtu obyvatel České republiky podle bilance počtu obyvatel ČR k 1. lednu 2000.
Článek 4: Daňové příjmy krajů uvedené v § 3 platí pro rok 2001. Pro rok 2002 a další roky budou daňové příjmy krajů dle § 3 s tím, že v čl. 1 se u písmen f) až j) mění podíl krajů z 5 % na 10 % a u písm. e) se mění podíl krajů z 50 na 100 %.
Článek 5: Z daňových příjmů krajů v roce 2001 bude hrazeno - tady dávám tři varianty: varianta A 50 %, varianta B 63 %, varianta C 70 % výdajů vyplývajících z převodu zřizovatelských funkcí z resortů na kraje.
Ty varianty jsem uvedl proto, aby mezi druhým a třetím čtením byl prostor pro to, aby se návrhy, které tady padly, mohly dobilancovat. Díky za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Nevidím žádnou zdviženou ruku, proto končím podrobnou rozpravu. Táži se pana ministra, zda hodlá vystoupit se svým závěrečným slovem. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, rozprava, zejména pak její podrobná část v podobě celé řady pozměňovacích návrhů k tomuto návrhu zákona, je velmi závažným aktem, a až se zhmotní v průběhu třetího čtení v hlasování o jednotlivých návrzích, může mít velmi dalekosáhlé důsledky, ať už to rozhodnutí bude jakékoli.
Vrátím se v tuto chvíli trochu do historie. Když vláda projednávala své plány v oblasti reformy veřejné správy, činila celou řadu rozhodnutí, která na první pohled vypadala přinejmenším zvnějšku jako odkládání rozhodnutí a posouvání v čase. Nebylo to nedostatkem reformní odvahy vlády ani nedostatkem konzistentního názoru na potřebu této reformy. Ty odklady byly způsobeny vědomím ústavní zodpovědnosti za tento stát. Ústavní zodpovědnosti za to, že reforma není experiment, který může nebo nemusí vyjít. Vědomí toho, že v okamžiku, kdy provedeme nevratné kroky, tyto kroky musí být takové, abychom zajistili funkční výkon státní správy a samozřejmě vytvořili i podmínky pro samosprávu. Toto musí být stejně jako pro vládu pro Poslaneckou sněmovnu klíčovým momentem v rozhodování o tom, jaký model financování obcí a krajů zvolit.
Jistá opatrnost komplexního pozměňovacího návrhu, která je zjevná z toho rozkladu na dva roky a možnosti získání zkušeností v prvním roce fungování, je podle mého soudu motivována stejným způsobem. Je to koneckonců aplikace starého českého přísloví, či chcete-li moudrosti "dvakrát měř a jednou řež". A protože my chceme říznout, musíme postupovat tak, aby ten řez byl konzistentní. Toto prosím berte jako jakýsi apel pro jednání v rámci třetího čtení.
Ministerstvo financí samozřejmě provede příslušné výpočty a pokusí se kvantifikovat návrhy, které zde padly, tak abychom plně věděli, o čem rozhodujeme. Jenom trochu s politováním chci říci, že podle mého soudu ten postup měl být v principu obrácený, nejdříve jsme měli znát v každém případě finanční rozvahu, a pak je logické podávat návrh s vědomím toho, co ten návrh v této věci učiní z hlediska celkového modelu financování.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance Tlustého - také on vystoupí se svým závěrečným slovem.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Dámy a pánové, nechci se pokoušet o shrnutí obsažné rozpravy. Nicméně mi dovolte konstatovat, že to byla rozprava cenná, neboť v ní byly jednoznačně identifikovány názory jednotlivých navrhovatelů i odpůrců tohoto rozdělení daní obcím a krajům.
Bylo tady vysloveno mnoho hypotéz, které v tomto případě považuji za bezpředmětné. Konkrétní důsledky sněmovnou přijaté podoby tohoto zákona totiž budou veřejnosti i navrhovatelům známy ve velmi krátké době. Tentokrát mohu prohlásit, že mnohem dříve než do roka a do dne.
***