(19.20 hodin)
(pokračuje Pilip)
Domnívám se proto, že co je povinností státu vůči vkladatelům kampeliček, je to, aby byl dodržen duch zákona, který je ne zcela dokonale, ale přece jen nějak reguloval, a zákon v zárukách vůči družstevníkům říkal jedno: že vklad je pojištěn, že je pojištěn do určité sumy, tedy 100 000 korun, a tedy i seriózní a zcela věcně uvažující vkladatel - já si myslím, že těch byla většina - musel vědět, že skutečně kryty jsou jeho úspory do výše 100 000 Kč.
Já proto také, ať už jako člen minulých vlád, ministr financí po jistou dobu, když už kampeličky existovaly a kdy Ministerstvu financí byl podřízen úřad pro družstevní záložny, tak také jako dnešní člen parlamentu cítím zodpovědnost vůči občanům za to, aby jim byla vyplacena částka, která odpovídá jejich nárokům ze zákona, a to je částka do 100 000 Kč, která vyplývá z pojištění zákonného vkladu.
Já nemám analýzu, kterou tu říkal pan předseda vlády, mám své pochybnosti, jestli je to 6 miliard korun, ale předpokládám, že než by vláda takovýto krok učinila, že by dala důkladný rozbor toho, jak k tomuto číslo došla, a důkladně ho podložila, nicméně domnívám se, a v tomto smyslu podám i návrh usnesení, pokud nebude totožný s některými, jejichž teze tu už zazněly v obecné rozpravě, že by měly být dodrženy dva principy. Jeden je ten, že vláda má učinit nyní vše - a najít v tom podporu parlamentu - aby vyplatila družstevníkům to, co vyplývá z jejich zákonných nároků z titulu pojištění vkladů. Za druhé - tím už asi člena sociálně demokratické vlády pana premiéra méně potěším - domnívám se, že tak nemá být činěno na úkor dalšího zvyšování deficitu veřejných rozpočtů, tady bych podtrhl slovo "veřejných" rozpočtů. Nemyslím si, že řešením je hledání pomoci Konsolidační banky, v dluhopisech apod., ale že je nutné, aby vláda posoudila své priority a zvážila, jaké má možnosti v rámci dnešní struktury svých výdajů a jaké tady může najít cesty k tomu, aby tento problém co nejrychleji vyřešila.
K tomuto najde plnou podporu včetně toho, kdyby zvažovala přijít do sněmovny s nějakým návrhem řekněme přestrukturalizování výdajů státního rozpočtu, protože to je samozřejmě první cesta, kterou by každá vláda při nečekaných výdajích měla mít na mysli. V tomto smyslu také v rámci podrobné rozpravy podám návrh na usnesení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Pavel Šafařík.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové, já souhlasím s panem předsedou vlády, že jakákoli návratná bezúročná půjčka by vzhledem k surové realitě byla půjčkou nenávratnou a že tuto záležitost, o které dnes jednáme, v podstatě nelze řešit jinak než státní intervencí z vládních výdajů.
Zaslechli jsme tu tři možné varianty, kterými je vláda připravena tuto situaci řešit nebo které bude předkládat Poslanecké sněmovně jako návrh řešení. Všechny tři varianty jsou různé techniky téhož. Zvýšení zátěže dluhové služby, zvýšení zadlužení. Bohužel nezaslechl jsem variantu čtvrtou, kterou bych pokládal za přirozenou, že vláda se bude snažit najít pomoc drobným střadatelům v kampeličkách v rámci vládních výdajů v letošním a příštím roce na úkor jiných oblastí rozpočtově pokrytých vládních výdajů.
Státní rozpočet je přece o prioritách. Za měsíc se na Ministerstvu financí shromáždí požadavky správců jednotlivých kapitol, které více než dvojnásobně převýší disponibilní možnosti vlády, možnosti návrhu, který bude předkládat do Poslanecké sněmovny. Vláda jistě velmi bedlivě a velmi vášnivě bude na mnoha zasedáních diskutovat o tom, které priority navrhne rozpočtově pokrýt a které priority rozpočtově pokryty nebudou a které nenavrhne.
My jsme tu zaslechli z úst předsedy vlády, že pomoc drobným střadatelům v kampeličkách vláda jako rozpočtovou prioritu nemíní řešit ani náhodou, že ji za prioritu vezme pouze v tom případě, když na ni dostane peníze jaksi navíc, tedy výdaje na úkor budoucích období, období, kdy tato vláda už nebude vykonávat svůj mandát. Dostali jsme tady informaci, že pomoc střadatelům v kampeličkách pravděpodobně nebude rozpočtovou prioritou této vlády a že navrhuje, aby byla rozpočtovou prioritou vlád následujících.
Je to jistě informace zajímavá, mějme ji na mysli při tom, když budeme vážit jednotlivé navrhované varianty řešení, při tom, když budeme vážit návrh státního rozpočtu, a při tom, když budeme posuzovat jednotlivé priority navrhovaných vládních výdajů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Hovořit bude pan poslanec Pavel Šafařík.
Já bych chtěl jen všechny ještě dále diskutující - přihlásil se pan poslanec Exner - upozornit, že moje trpělivost z hlediska tématu projednávaného bodu může mít také své meze, protože projednáváme informaci předsedy vlády o plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 837. Dostáváme s k některým bodům, až jak budeme řešit priority státního rozpočtu apod. Poprosil bych, abychom se drželi bodu, který byl schválen.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Šafařík: Pane předsedající, vážený předsedo vlády, dámy a pánové, v krátkosti pár poznámek z mé strany.
Řešíme problém, který stál i před jinými vládami, jinými parlamenty, vzpomenul bych krátce krach amerických spořitelen v 70. letech, ve Francii podobné problémy. V podstatě i tyto vlády, které se mnohým jeví dostatečně liberální - v Americe, ve Francii - vzaly na sebe závazek určitým způsobem z veřejných zdrojů hradit dopady ztrát, které měli lidé, kteří se určitým způsobem zapojili do finančních institucí fungujících na daném finančním trhu.
Na to, abychom zde rozebírali důvody, proč pokus o určitý jiný způsob hospodaření s vlastními financemi je zatím ve stadiu na kolenou, na to je tady pravděpodobně prostor malý, a doufám, že bude vyvolána odborná konference, kde se pojmenují pravdivě a zřetelně důvody, které vedly ke stavu, který je, a která jasně a zřetelně řekne, zda tento sektor je životaschopný nebo ne. Bavme se o částce, která ve srovnání s částkami, kterých bylo nasypáno do Zetoru a jiných podobných, je výrazně nižší, ale prostě problém není tak odlidštěný, jako byl v této záležitosti.
Ve vystoupení pana premiéra, se kterým by se dalo samozřejmě polemizovat, ale nehodlám to udělat, zaujala jedna poznámka, a to, že Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, který by měl hrát výraznou roli, má nyní jen pět členů, což mě překvapilo. Nevím, zda je tato informace správná, ale to teď samozřejmě ani pan premiér, ani nejsme schopni říci, zda ano. Já bych si jen dovolil doplnit usnesení v tom smyslu, že parlament žádá vládu, aby posílila personální obsazení Úřadu pro dohled na družstevními záložnami, protože se domnívám, že od doby, kdy určitý okruh poslanců se začínal o projevující se problémy v tomto sektoru zajímat a po určitém zásahu, který sice byl pozdě, ale určitým způsobem byl, úřad pracuje lépe, ovšem v tomto personálním obsazení pravděpodobně nemůže sehrát tu roli, kterou bychom jako parlament od tohoto úřadu očekávali.
***