(19.00 hodin)

(pokračuje Filip)

V odpovědi na otázku pod písm. b), jak rozhodovalo o odvoláních, která směřují k rozhodnutí úřadu podle § 238 odst. 10 zákona o družstevních záložnách, je uvedeno, že rozhodnutí z roku 1997 také byla rušena. Znamená to, že bych rád věděl, jakým způsobem se zabývalo Ministerstvo financí jednotlivými případy z roku 1997 a jakým způsobem se zabývalo zahájením činnosti v roce 1996.

Chápu, že se pana ministra ptám na věci, které nemohl ovlivnit. Přesto je zřejmé, že odpověď je velmi důležitá vzhledem k tomu, že jde o konkrétní odpovědnost státu v této záležitosti.

Nelze zpochybnit, že kontrolní pravomoci a odpovědnost měly jednotlivé orgány družstevních záložen, že je měli družstevníci jako podnikatelé v družstevní záložně, protože nejde o prostý vkladový účet, a odpovědnost byla samozřejmě ještě doplňována normálními kontrolními mechanismy Asociace družstevních záložen a ze zákona zřízeným úřadem pro dohled a potom také kontrolní pravomocí státu, která je založena v tomto zákonu.

Vzhledem k tomu, že se nemůžeme spokojit s tím, že jediným odpovědným je družstevník, a to už z pohledu např. selhání kontrolních mechanismů ČNB nebo Ministerstva financí v jiných bankovních aférách, podle mého soudu v českém státě je potřeba zcela jednoznačně určit, odkdy - a to je ta doplňující otázka, pane ministře - byla nedostatečná kontrolní činnost a nedobrá kvalita rozhodování úřadu zjištěna. Prosím doplnit, k jakému datu byl ing. Petr Procházka odvolán z funkce a jaké byly vyvozeny důsledky z jeho činnosti, pokud tam byly důvody k odvolání jiné než politické.

Pokud dostanu uspokojivou odpověď na tyto otázky, nebudu požadovat odmítnutí této odpovědi a budu ji považovat za vyřízenou.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane poslanče, domnívám se, že má odpověď na vaše čtyři konkrétní otázky byla možná úsporná, zároveň ale také vyčerpávající a že otázky, které byly položeny písemně v rámci písemné interpelace, skutečně byly zodpovězeny. Nicméně nad rámec toho chci říci, že zákon č. 100 z r. 2000, který novelizoval zákon o družstevních záložnách, vytvořil právní podmínky k účinnějšímu působení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Úřad v současné době postupuje v souladu se zákonem a intenzivně zabezpečuje kontrolní činnost podle zákona o státní kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k bezpečnému fungování družstevních záložen.

Na základě kontrolních zjištění rozhoduje úřad o opatřeních, která směřují k nápravě nedostatků při vážných poruchách ve výkonu v družstevních záložnách, rozhoduje o omezení nebo zákazu povolených činností a ukládá účinná opatření, směřující k rychlé nápravě. Při opakovaných zvláště závažných nedostatcích pak zavádí nucenou správu.

V rámci zákonných pravomocí přezkoumává Ministerstvo financí jednotlivá rozhodnutí a opatření úřadu.

Zpráva o činnosti hospodaření úřadu je vypracovávána každý rok podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 87/95 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Zpráva je předkládána s návrhem rozpočtu na další rok.

Vzhledem k tomu, že úřad zahájil činnost v roce 1996, byla zpráva o činnosti a hospodaření provedena poprvé za rok 1997. K účetní závěrce je předkládána auditorská zpráva od nezávislého auditora. Ministerstvo financí každým rokem podrobně vyhodnocuje činnost úřadu. Tato zpráva o činnosti a hospodaření úřadu byla předmětem jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, jelikož úřad hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje včetně změn a rozpočtových opatření Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Ministerstvo financí ČR od r. 1998 požadovalo k předloženým zprávám vysvětlivky a doplnění. Po důkladném přezkoumání zpráv došlo k jejich odsouhlasení na úrovni náměstka ministra financí. Předkládané zprávy byly nedílnou součástí pro odsouhlasení rozpočtu na další období podle § 26 zákona.

Koncem roku 1999 bylo úřadem provedeno komplexní vyhodnocení stavu družstevních záložen, které bylo podkladem pro materiál Ministerstva financí, který byl poté projednán vládou.

V roce 1999 bylo možno vyhodnotit činnost úřadu za delší období od roku 1996. Vzhledem k tomu, že výsledky dohledu nebyly uspokojivé, bylo třeba učinit opatření k nápravě. Nedostatečnost kontrolní činnosti a nedobrá kvalita rozhodování byla úřadu v konkrétních věcech vytýkána. Dřívějšímu řediteli úřadu ing. Petru Procházkovi byla vytýkána nedůslednost v kontrole a nedostatečná opatření k jednotlivým družstevním záložnám.

Ministerstvo financí České republiky rozhoduje o odvoláních, která směřují do rozhodnutí úřadu podle § 28 odst. 10 zákona. Dřívější rozhodnutí úřadu v r. 1997 a 1998 bylo nutno rušit, a to především pro procesní závady, nezahájení správního řízení, právní nedostatečnost při aplikaci zákona.

V roce 1999 se výrazně zvýšila právní úroveň rozhodování úřadu. Odvolací orgán, Ministerstvo financí, mohl potvrzovat prvotní rozhodnutí úřadu. V roce 1999 a 2000 Ministerstvo financí rozhodovalo o šesti odvoláních. Jednalo se o odvolání proti opatřením podle § 28 zákona a uvalení nucené správy podle § 28 odst. 3 písm c) zákona. Konkrétně bylo rozhodováno ve věci odvolání České národní záložny Ostrava, družstevní záložny Mavel v Brně, I. družstevní záložny v Ostravě, Živnostenského, spořitelního a úvěrního družstva v Praze, Českomoravské družstevní spořitelny, Spořitelního a úvěrního družstva v Ostravě a Družstevní záložny Pria v Brně.

Lze konstatovat, že kontrolní činnost úřadu se v posledním období výrazně zkvalitnila. Co se týče osudu dřívějšího ředitele úřadu ing. Petra Procházky, konstatuji, že nebyl odvolán, rezignoval.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se někdo dále do rozpravy? Pan poslanec Filip má slovo.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji za doplňující odpověď ve věci pana ing. Procházky. Vzhledem k tomu, že jsem se, pane ministře, nedozvěděl nic podrobnějšího o roku 1997 a nepovažuji za možné, abyste mi na to pravděpodobně odpověděl, vzhledem k tomu, že jste citoval většinou to, co bylo uvedeno v písemné odpovědi, s odpovědí se spokojím a rok 1997 budu řešit samostatnou písemnou interpelací. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Tím jsme ukončili projednávání této interpelace.

Ministr spravedlnosti Otakar Motejl odpověděl na interpelaci Jana Zahradila ve věci čerpání prostředků národních programů Phare v roce 1998 a 1999. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 633.

Žádám pana poslance Zahradila, aby se dostavil do sněmovny. Pokud se do sněmovny nedostaví, využiji § 112 odst. 6 jednacího řádu, který říká, že není-li interpelující poslanec na schůzi sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a sněmovna k ní nezaujme stanovisko a ani dále nejedná. Je-li pan poslanec Zahradil přítomen, prosím, aby se neprodleně dostavil do sněmovny. Pokud tak neučiní, jeho interpelaci odložím.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP