(9.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Využívajíce předpokládaného rozpočtového prostoru, který by měly přinést navrhované úpravy daně z přidané hodnoty, navrhujeme valorizovat nezdanitelné částky u fyzických osob a současně prodloužit pásma daňových sazeb, a to v obou případech v úrovni mezi 6 a 7 %.
V zájmu sjednocení podmínek na trhu pojištění navrhujeme také úlevy při placení soukromého životního pojištění, obdobné režimu, který již dnes platí pro penzijní připojištění.
Předpokládáme, že navrhované úpravy sníží příjmy veřejných rozpočtů srovnatelně o 5,7 miliardy Kč, z toho zhruba 2 mld. Kč ovlivní příjmy státního rozpočtu a 3,7 miliardy Kč příjmy místních rozpočtů.
Pro vaši základní orientaci si dovoluji uvést, že zvýšení základní roční nezdanitelné částky u fyzických osob o 1 200 Kč, tj. 100 Kč na jeden kalendářní měsíc, snižuje příjmy veřejných rozpočtů zhruba o 1,1 mld. Kč a zvýšení roční nezdanitelné částky na dítě o stejné částky snižuje příjmy zhruba o 600 milionů korun.
Byl bych velmi rád, vážené dámy a vážení pánové, aby tuto novelu nepostihl osud před malou chvílí zamítnutého návrhu, kdy Poslanecká sněmovna řekla, že si nepřeje určité formy rozvoje informačních technologií, že si nepřeje dát větší svobodu místním samosprávám. Doufám, že v tomto případě bude postupováno jinak a návrh bude propuštěn do druhého čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby nyní vystoupil zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesl svou zpravodajskou zprávu k předkládanému návrhu zákona o daních z příjmů, a zároveň abych podotkl, že bych ve své zpravodajské zprávě zpravodajsky vystoupil v této chvíli i k ostatním třem - poslaneckým - iniciativám, které se zákona o daních z příjmů týkají.
Nejdříve tedy k vládnímu návrhu zákona o daních z příjmů. Zde bych chtěl říci, že tento návrh reaguje na schválenou novelu obchodního zákoníku a věnuje se zejména daňovým režimům a daním při fúzích obchodních společností. Dále tento zákon reaguje na případnou novelu zákona o účetnictví, kterou zohledňuje také v rámci daní z příjmů.
Co se týká věcného obsahu, zde bych chtěl zopakovat, že obsahuje určitou valorizaci odpočitatelných položek a také daňových pásem, nově zavádí daňové odpočty pro životní pojištění a dále mění režim odpisování, kdy ze speciálního daňového režimu se přizpůsobuje režimu účetnímu.
Dopad do veřejných rozpočtů je vládou předpokládán v roce 2001 500,7 mld. Kč, z toho 2 mld. do státního rozpočtu na rok 2001 a 3,7 mld. v rozpočtech obcí.
K tomuto návrhu bych chtěl říci, že obecně podporuji, aby tento návrh byl postoupen do druhého čtení, neboť považuji za nutné se oblasti daní věnovat a valorizovat odpočitatelné položky, případně i daňová pásma. Nicméně bych chtěl říci, že bude třeba tento návrh důkladně prodiskutovat v rozpočtovém výboru, protože obsahuje několik problematických bodů, které se týkají např. zavedení tzv. paušální daně pro živnostníky. Nicméně po prostudování vládního návrhu lze říci, že tato daň bude prakticky neúčinná, protože ji prakticky žádný živnostník nebude schopen aplikovat.
Dále dochází v daňovém režimu k radikální změně u zahraničních pracovníků, kteří budou muset danit všechny své příjmy, pokud zde pracují a mají dlouhodobý pobyt v ČR, což je zásadní změna oproti předchozímu.
Nicméně jsou to dílčí otázky, které je třeba prodiskutovat v rozpočtovém výboru, a nebránit tomu, aby tento zákon byl postoupen do druhého čtení. Tolik k vládnímu návrhu zákona.
Potom zde máme tři poslanecké návrhy. Prvním z nich je návrh poslanců Zdeňka Kořistky a dalších na novelu zákona o daních z příjmů -
Místopředseda PSP František Brožík: Pane zpravodaji, já bych vás v této chvíli přerušil a požádal bych nejprve o úvodní slova k předkládaným návrhům. Pak uděláme všechny tři poslanecké návrhy a vy se k nim poté vyjádříte v souhrnné zprávě. Komentovat jako zpravodaj dosud nepředložený návrh se mi zdá poněkud zvláštní.
Omlouvám se, a děkuji vám v současné době za vystoupení k návrhu zákona o daních z příjmů pod bodem 44.
Nyní přerušuji projednávání tohoto bodu a otvírám bod č.
45.
Návrh poslanců Zdeňka Kořistky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 602/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 602/1. Pan poslanec Kořistka se již postavil za řečnický pult, proto mu předávám slovo k odůvodnění jeho návrhu.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, budu velice stručný. Sněmovní tisk 602 jistě všichni máte před sebou, takže přednesu krátkou důvodovou zprávu.
Navrhovaná novela zákona reaguje na zkušenosti s uplatňováním některých ustanovení zákona, které nabyly účinnosti dne 1. 1. 2000. Jedná se o možnost uplatňovat příspěvek na penzijní pojištění jako výdaj na straně zaměstnavatele a jeho osvobození u zaměstnance, resp. jeho odečet u poplatníka, který si hradí pojistné sám. Z tohoto důvodu jsem podal i tuto novelu zákona, protože jsem přesvědčen o tom, že stejné daňové zvýhodnění by mělo platit i u životního pojištění.
Dovolte mi, abych zde uvedl několik argumentů, proč tato novela. Tato novela umožní odečíst z daňového základu částku až 18 000 Kč ročně u životního pojištění, tedy stejný princip jako u důchodového pojištění, pouze částka je jiná. Tento daňový odečet může uplatnit jak fyzická osoba, tak i zaměstnavatel. Podobný princip je použit u důchodového pojištění. Tam se tato částka pohybuje ve výši max. 12 000 Kč, které je ovšem zvýhodněno státním příspěvkem až 6 000 Kč ročně. Tato daňová úleva je samozřejmě spojena s určitými předpoklady, tzn. doba pojistného je sjednávána minimálně na 240 měsíců, nebo sjednaný konec pojištění, případně na dožitých 60 let a více.
Proč tato novela? Navrhuji novelu z toho důvodu, že si myslím, že důchodové pojištění a životní pojištění by měly mít srovnatelnou úroveň, tak jak je to běžné v zemích EU. Životní pojištění zatím nebylo motivováno daňovými úlevami, a proto zcela prohrává s důchodových připojištěním. V zahraniční je běžná daňová motivace tohoto typu pojištění.
Za druhé - je zde určitý motivační princip, kdy každý jednotlivec v době pracovní aktivity musí mít možnost postarat se adresně sám o sebe, podle svých možností a představ si sjednat životní pojištění, které bude odpovídat jeho dosažené životní úrovni a dosavadnímu životnímu stylu, pokud si ho hodlá zachovat ve stáří či životní krizi.
Za třetí - v české ekonomice je dlouhodobě nedostatek zdrojů na investice, tedy těch dlouhodobých zdrojů na investice. Spoření tohoto druhu vytváří tyto zdroje. Dnes ve fondech je připraveno 80 mld. Kč, které mohou být uplatněny v ekonomice.
Chtěl bych zde uvést několik zkušeností ze západní Evropy, kde jsou již dlouhodobě napojeni na tyto fondy a kde je životní pojištění bráno jako standard a podílí se na celkovém přijatém pojistném v rozmezí 40 až 77 %. V ČR je to pouze necelých 30 %. Proto tento návrh, proto toto daňové zvýhodnění. Pro vaši informaci, např. ve Finsku se životní pojištění podílí na celkovém vybraném pojistném číslem 77 %, ve Velké Británii 71 %, ve Francii 62 %, v Belgii 55 % atd.
***