(9.40 hodin)
(pokračuje Kořistka)
To jsou argumenty pro tento návrh novely zákona.
Ještě bych zde zmínil svůj názor na vládní stanovisko. V tomto stanovisku vláda používá dva negativní argumenty. Říká, proč by tato novela neměla být přijata. V prvním se hovoří o tom, že v mém návrhu vlastně minimální pojistná doba pro uplatnění daňového zvýhodnění je ve výši 240 měsíců a pak tam mám délku dožití 60 let a více. Já jsem přesvědčen o tom, že tato minimální doba není nic výjimečného. Mohu tady uvést čísla. V Belgii je to 8 let, v Dánsku 10, ve Francii 8, v Itálii 5, v Německu 12. Jsem přesvědčen, že můj návrh vychází ze zkušeností Evropské unie. V Maďarsku je to 10 let. Jsem přesvědčen, že tento návrh splňuje kritéria běžná v Evropské unii.
Ke druhé výtce bych chtěl říci, že již je připraven pozměňující návrh do druhého čtení, abychom tuto výtku vlády odstranili, to znamená, abychom zpřesnili text.
Jsem přesvědčen, že tento návrh novely zákona splňuje všechny předpoklady tak, aby jej mohla sněmovna propustit do druhého čtení. Může totiž dojít k situaci, že vládní návrh zákona právě pro některé problematické části může sněmovna nakonec zamítnout, a já si myslím, že by byla škoda, aby sněmovna nepřijala v jakékoliv podobě - to je jedno, jestli v podobě mého, nebo vládního návrhu, případně v nějaké pozměněné podobě průniku těchto dvou návrhů - daňové zvýhodnění, které může uplatnit i firma u životního pojištění.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Chci se domluvit s panem zpravodajem, že nechám vystoupit ještě další dva zbývající předkladatele.
Přistupujeme k bodu
46.
Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Ivana Pilipa a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 603/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 603/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych ve stručné úvodní řeči předložil návrh zákona, kterým skupina poslanců KDU-ČSL a Unie svobody předkládá další návrh v rámci novely daňových sazeb, které prosazuje politický program čtyřkoalice. V tomto případě se jedná o úpravu daně z příjmů. Snahou tohoto návrhu je snížit daňovou zátěž v oblasti přímého zdanění fyzických osob. Zdá se nám to být nezbytným ekonomickým instrumentem, jednak jako částečná kompenzace nezbytných harmonizačních opatření v oblasti nepřímých daní, jednak jako nezbytný ekonomický instrument pro zlevňování pracovní síly a oživování ekonomického růstu v rámci naší obecné snahy o snižování přímé daňové zátěže.
Jako instrumentu používá návrh zvýšení nezdanitelné částky základu daně, aby tím byly obsaženy pokud možno všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Návrh akcentuje situaci rodin s malými dětmi, akcentuje pozici studujících, zachovává, i když neakceleruje, situaci poplatníků, kteří jsou postiženi nebo v jejichž vyživovací povinnosti je vyživovaná osoba.
Pro vaši informaci - pokud by návrh byl přijat tak, jak byl předložen - uvedu tři modelové příklady. Při průměrné hrubé mzdě poplatníka, který by byl svobodný a bezdětný, by se jeho čistý měsíční příjem zvýšil o 164 Kč, to znamená ročně o 1 962 Kč. V případě poplatníka, který by uplatňoval jedno dítě, by se čistý měsíční příjem rodiny zvýšil o 344 Kč, tedy čistý roční příjem o 4 122 Kč, a v případě poplatníka, který má průměrný plat, uplatňuje jedno dítě a manželku bez vlastních příjmů, to znamená standardní model průměrně vydělávajícího poplatníka s manželkou na mateřské dovolené, by se čistý měsíční příjem takovéto rodiny zvýšil o 545 Kč, to znamená ročně o 6 539 Kč. Tyto částky by pochopitelně byly adekvátně vyšší v případě, že by poplatník nebo osoba v jeho péči byli nějakým způsobem postiženi.
Tento návrh vidíme nejen jako nezbytný ekonomický instrument, ale vidíme v něm i silný sociální akcent, a proto jej velmi doporučujeme k diskusi.
Vzhledem k tomu, že při posledním návrhu novely zákona o dani z příjmů, který jsme předkládali a který navrhoval společné zdanění manželů, zde padalo jako nejsilnější argument to, že tento návrh je diskriminační, protože vyřazuje určitou skupinu obyvatelstva z tohoto zvýhodnění, musím i zde sebekriticky přiznat, že z tohoto pohledu je i tento návrh diskriminační, protože vyřazuje určitou skupinu obyvatelstva, neboť je objektivním faktem, že v České republice je jistá, ne nevýznamná množina obyvatelstva, která prostě žádné daně z příjmů neplatí, a proto tímto návrhem nebude zvýhodněna. Protože tento argument je univerzálně aplikovatelný na jakýkoliv pokus o snížení přímého zdanění, dovolím si navrhnout, aby již nebyl používán, protože kdyby byl uznán jako relevantní, nebylo by možné snižovat přímou daňovou zátěž, a já věřím, že tato vůle ve sněmovně existuje.
Proto si dovolím vás požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Zpracovatelé jsou samozřejmě v rámci diskuse ve druhém čtení připraveni hledat většinovou politickou vůli pro definitivní návrh, který se stane společenskou realitou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Otevírám další bod, kterým je
47.
Návrh poslanců Jiřího Havlíčka, Ladislava Šustra, Vladimíra Doležala,
Václava Brouska, Ladislava Korbela a Michala Krause na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 629/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 629/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů, pan poslanec Jiří Havlíček.
Poslanec Jiří Havlíček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, byl vám předložen poslanecký návrh novely zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 629.
Návrh změny na zdaňování organizací, pro něž je obecně užíván název neziskové organizace, které zákon o dani z příjmů označuje jako poplatníky, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se opírá o praktické zkušenosti z hospodaření těchto subjektů, znalosti způsobů a platných zásad pro vedení účetnictví a praktických zkušeností v sestavování daňových přiznání daní z příjmů.
Návrh novely je předkládán s vědomím, že zatímco od roku 1993 podnikatelská veřejnost a odborné organizace vyvíjely soustavný tlak na průběžné novelizování zákona v oblasti podnikání, zdaňování neziskových organizací se v podstatě nezměnilo, a pokud k nějakým změnám došlo, většinou byly v neprospěch těchto neziskových organizací. Za celé téměř osmileté období se nepodařilo jednoznačně definovat a vymezit pojmy, se kterými zákon pracuje, jako je např. jednotlivá činnost, druh příjmu, právo hospodaření apod.
***