(10.40 hodin)
(pokračuje Hanuš)
Tento navrhovaný zákon se naopak obrací proti všem slušným občanům tohoto státu a znemožňuje jim obranu základních lidských práv.
Z výše uvedených důvodů navrhuji zamítnutí vládního návrhu zákona o zbraních a střelivu, tisk 611, již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Hanušovi. Prosím pana poslance Filipa.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, musím říci, že na rozdíl od předřečníka nejsem držitelem zbrojního průkazu a nejsem držitelem žádné zbraně. Nepovažoval jsem nikdy držení zbraně za nějakou výsadu minulého režimu, nevyužil bych to ani v tomto režimu, ani v minulém. Je to můj osobní názor, můj osobní vztah ke zbraním.
Chybu, kterou v zákoně vidím, specifikuji zcela jinak. Chtěl bych požádal sněmovnu o to, abychom nezamítli zákon v prvním čtení a abychom tu diskusi, kterou vedeme tady, převedli do diskuse s veřejností. Protože pokud tento návrh zákona zamítneme v prvním čtení, dopadne to přesně tak, jak jsme to udělali v minulém návrhu vlády. Diskuse skončí a vláda po určité době předloží s odvoláním na Evropskou unii novelu tohoto zákona zcela stejnou.
Dovolím si říci, že když jsme v roce 1996 a 1997 navrhovali s kolegou Mandíkem novelu zákona o zbraních a střelivu, ve výboru pro obranu a bezpečnost proběhlo velmi důkladné jednání o všech evropských směrnicích, o tom, jak je potřeba tento zákon novelizovat, a zákon byl a je kompatibilní s evropskými požadavky. Pokud chceme změnit tento zákon a změnit ho tak, aby vyhovoval české společnosti, abychom byli schopni zajistit snížení trestné činnosti, abychom byli schopni zabezpečit osobní bezpečnost občanů, a to jak těch, kteří drží zbraně, tak těch, kteří se spoléhají na to, že společnost má mechanismy, aby ochránila život a majetek a občanů, tak podle mého soudu nemůžeme zúžit žádnou diskusi na ideologická klišé.
Rád bych, aby diskuse, která je od včerejšího dne vedena v této sněmovně a která je vedena zatím jenom v odborném tisku, přešla i do celostátních deníků nebo regionálních deníků a aby o této věci diskutovali občané. Protože souhlasím s kolegou Hanušem s tím, že ve Švýcarsku je nejmenší trestná činnost a mají tam zbraně včetně vojenských zbraní ti, kteří jsou v jejich režimu vojenské služby k tomu oprávněni, ale na druhé straně není dán tím, jestli Anglie zmenšila počet doma držených zbraní, nárůst nebo nenárůst kriminality. Myslím, že ty důvody jsou jinde, jsou hlubší. Myslím, že takové zjednodušení normě nepomůže.
Jsem přesvědčen, že není možné v prvním čtení tuto normu zamítnout. Máme dostatek prostoru pro to, abychom mezi prvním a druhým čtení v oné okurkové sezóně, která jistě nastane po skončení této schůze, diskutovali na stránkách tisku, v televizi, v rozhlase o tom, jaká by byla naše představa a k čemu je potřeba novelizovat zákon o zbraních a střelivu.
Pokud tu diskusi ukončíme, bude podle mého soudu ukončena předčasně a nedobereme se ani toho, kam by např. při zamítnutí této novely po obecné rozpravě ve druhém čtení, protože budeme znát názory výboru, měla směřovat aktivita vlády, anebo pokud se podaří v této diskusi najít jiný model - a uznávám, že nad touto normou velmi těžko - můžeme přijmout normu lepší. Ale dovolte mi říci, že ukončení diskuse nad takto citlivým tématem považuji za nesprávné.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Respektuji vystoupení pana poslance. Prosím pana Španbauera jako dalšího.
Poslanec František Španbauer: Pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, je mi smutno, když vidím, jak tu není možnost dohody. Jak se tu naprosto promyšleně míjí jakási odleželá 150 let doktrína, náležitě krvavá, se snahou zbytku zákonodárců umenšovat rizika pro občany, což soudím je jejich povinností. Když se podíváte, co se děje v okolním vyspělém světě, jak se tam ustupuje od nevratných kroků, od skutků, které nelze vzít zpátky, jako je třeba trest smrti, kdy občané odnímají kompetence takto rozhodnout senátům, vzdělaným, moudrým a důstojným až hrůza, a přesto se jim to právo nedá, tak u nás se svěří příležitost hrdelního rozsudku nad kýmkoli komukoli.
Tato doktrína je opravdu stará 160(?) let a realizovala se v americkém městečku Tompstown, kde byly ozbrojeny i větší děti. Kronika tohoto městečka dneska vypovídá, jak pětitisícová obec produkovala jedenáct mrtvých denně. Nemyslím, že by se to doslova stalo tady. Ale při tom, jak narůstají konflikty občanských kategorií, skupin, zakládáme šanci lokálních občanských válek.
Současná právní úprava umožňuje vznik neoficiálních domobran, které by legálně nikdy neprošly, a zakládá skutečně časovanou bombu, časově posunutou, a vy dneska máte ruku na tom detonátoru. Čili nejde o doktrínu. Jde o to, abychom jako zákonodárci fungovali. Abychom skutečně umenšovali rizika pro občany, abychom jim dali bezpečné instituce, bezpečné úřady. Námitka, že tu hrozí korupce, protože úředník bude rozhodovat - vážení kolegové, o našem životě a o životě občanů rozhodují úředníci, dokonce v drtivé většině případů.
Na závěr bych se dopustil nějakého silného srovnání. Kolegyně a kolegové, život není válka, tak jak se tu razí. Skutečně není. Nebo většina lidí nechce, aby tak vypadal. Pokuste se o tom přemýšlet, až budete hlasovat. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím pana poslance Havlíčka.
Poslanec Jiří Havlíček: Pane předsedo, členové vlády, dámy a kolegové, projednávaný návrh vládního zákona o zbraních a střelivu, sněmovní tisk 611, má za cíl dle důvodové zprávy upravit nabývání a držení zbraní a střeliva v souladu s právem Evropských společenství, ale bohužel je snahou v praxi s nepříliš pozitivními prvky. Nedostatky bych shrnul do několika skupin.
První - z hlediska obranyschopnosti státu a kolize s jinými zákonnými normami. V § 2 písm. a) návrhu se praví, že se zákon nevztahuje na zbraně, střelivo a munici, které jsou ve výzbroji ozbrojených sil České republiky. Vůbec zde předkladatel opomněl stav, kdy ozbrojené síly České republiky zbraně, střelivo a munici teprve nabudou, protože podřízení nabývání zbraní ozbrojenými silami České republiky režimu tohoto zákona by bylo naprosto nesmyslné.
Z technických důvodů v § 5 jsou definovány zbraně kategorie A, tedy zakázané zbraně. V odst. 1 písm. a) je uvedeno, že zakázanou zbraní jsou vojenské zbraně, tedy zbraně ve výzbroji ozbrojených sil České republiky.
***