(11.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Takže jestliže v této směrnici je uvedeno, že musí žadatel uvést, že k tomu má dobrý důvod, myslím, že z toho logika nutnosti správního uvážení je zcela jednoznačná. V tomto směru si myslím, že nemám co měnit na důvodové zprávě, která k tomuto zákonu je přiložena, protože i směrnice, jak je zde citována, správní uvážení jednoznačně předpokládá.
Co se týče diskuse na téma, že tento zákon je argumentován ve vztahu k Evropské unii pouze jako určitá záminka, myslím si, že jednoznačně i na základě toho, co jsem v tuto chvíli sdělil, argumentace padá.
Abych zde nyní reagoval na jednotlivé dílčí připomínky, jako je třeba to, že bychom mohli chtít za chvíli, aby lidé dávali policii mapky, kudy chodí z práce domů, k tomu se asi v tuto chvíli nedostanu, protože si myslím, že bych se dostal přesně do té kategorie argumentací, kterou jsme kritizoval u těch, kteří nebyli schopni snést pádné argumenty, proč tento zákon odmítají. Protože drtivá většina argumentů, které zde padaly, byla skutečně vykonstruovaná a nezakládala se na pravdě jak ve vztahu ke statistikám, tak ve vztahu k Evropské unii, nebo to byly konstrukce spíše emotivní s tím, že velkou část problémů, která zde byla naznačována ať už ve vztahu k myslivcům, nebo sportovním střelcům, případně i nepřesnostem v rámci řízení, můžeme řešit v rámci druhého čtení pozměňovacími návrhy. Vůbec bych se nebránil tomu, aby tento zákon byl projednáván déle, než je předpokládaná lhůta k projednávání mezi prvním a druhým čtením.
Úplně poslední poznámku, kterou bych učinil předtím, než budete rozhodovat, je poznámka, která se týká velkého množství argumentů proti tomuto návrhu, jak to vyplývalo i z diskuse. To znamená, že má existovat něco, jako je povolovací systém. Upozornil bych vás také na to, že směrnice, o které jsem hovořil, hovoří o čtyřech kategoriích, z nichž jedna podléhá povolení. Takže, pánové a dámy, pokud chcete vstupovat do Evropské unie - a prakticky každá strana v této sněmovně tvrdí, že vstoupit do Evropské unie chce - měli bychom respektovat ta pravidla, která se tam osvědčují. A jedna z kategorií zbraní, která je dána touto směrnicí - a podotýkám, že je to směrnice, která musí být splněna a naplněna před vstupem do Evropské unie - hovoří o tom, že jedna z kategorií zbraní jsou zbraně na povolení.
To není výmysl této vlády, to není nějaké socialistické šikanování obyvatel, jak zde zaznělo ve dvou diskusích příspěvcích, ale je to naplňování směru, kam Česká republika směřuje a kam - jak jsem se domníval z většiny politických programů - chce směřovat většina této sněmovny.
Dámy a pánové, nezbývá mi na závěr říci než jednu jedinou věc - srovnejte prosím své činy s tím, co oficiálně deklarujete. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje pana poslance Koháčka, aby řekl své slovo a uvedl, jaké byly návrhy.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo celkem 13 poslanců a poslankyň. Já bych si - i když jsem si původně dělal poznámky na konkrétní odpovědi - dovolil vyjádření k této rozpravě shrnout.
Z drtivé většiny vystoupení vyplynulo, že se týká jednoho odstavce vládního návrhu zákona, a to § 13 odstavec 4, který - jak jsem včera uvedl ve své zpravodajské zprávě - je i podle mého názoru upraven chybně. Většina těch, kteří tento odstavec kritizovali, zároveň navrhovala zamítnutí tohoto návrhu zákona. Přitom já jsem včera uvedl - oprava § 13 odstavec 4 dá práci na čtyři minuty, aby odpovídala tomu, co si zde většina řečníků přála.
Trochu mě zaskočila rozprava, jak byla vedena. Počítal jsem s tím, že půjde více do hloubky. Já jsem zde včera navrhl, abychom vrátili vládě návrh k dopracování, a to spíše z jiných důvodů, o kterých zde nepadla téměř ani zmínka, snad s výjimkou příspěvku místopředsedy Brožíka, protože tam je určitá dost velká část terminologických a technických problémů, které ovšem naplní stránky novin a do značné míry se ani občanů - držitelů zbrojních průkazů netýkají. Takže pravděpodobně to nebylo z pochopitelných důvodů předmětem diskuse. Tolik k proběhlé rozpravě.
Nyní mi ještě dovolte vyjádřit se k závěrečnému slovu pana ministra Grosse, pokud se týká statistik. Pan ministr zde ocitoval oficiální statistiku, jak ji vede Ministerstvo vnitra, jak byla zveřejněna a je běžně k dispozici na internetových stránkách. Nicméně tato statistika má svůj základní problém, základní chybu, která svědčí o tom, že nevypovídá o tom, o čem jsme dnes celé dopoledne mluvili. Statistika uvádí striktní čísla. Je pravda, že je zde v posledních třech letech evidentní stoupající tendence trestných činů spáchaných legálně drženou střelnou zbraní.
Problém ovšem nastává v tom - a já jsem o tom několikrát hovořil s policejním prezidentem - jakým způsobem precizovat tato čísla. Například v této statistice není možné zachytit, kdy občan - legální držitel zbraně použil střelnou zbraň za účelem, ke kterému si ji opatřil, to znamená, že bránil svůj život, majetek a zdraví, přičemž pachatel, který ho ohrožoval, byl postřelen nebo zastřelen. Vždy se to začíná vyšetřovat jako trestný čin, a to jako trestný čin vraždy nebo jako trestný čin úmyslného ublížení na těle. Pak existuje možnost, že to vyšetřovatel v určitém stadiu zastaví a odloží ad acta a uzná oprávněnost přiměřené obrany podle § 13 trestního zákona, nebo tento výsledek je znám ze soudního rozhodnutí za dva, tři, čtyři roky. Víme, jak některá soudní líčení probíhají. Tudíž my nevíme z této statistiky, zdali stoupající trend spočívá v tom, že více lidí oprávněně brání bezpečí své a své rodiny - a je to tak naprosto správné - anebo kolik z tohoto čísla jsou skuteční zločinci, kteří svou střelnou zbraní páchají trestnou činnost. To jsem chtěl podotknout, abychom v této věci měli všichni definitivně jasno a přistupovali k tomu tak, jak se ke statistikám přistupovat má, pokud není možné je rozklíčovat podrobněji.
To by bylo mých pár slov, která by se dala nazvat závěrečným slovem. Nyní bych se dostal k tomu, jaké návrhy zde zazněly. Zazněl zde návrh na vrácení předkladateli k dopracování, který zazněl třikrát, mnohonásobně zde zazněl návrh na zamítnutí. O těchto dvou návrzích bychom v této fázi měli hlasovat.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, jen se chci zeptat. Návrhy na vrácení zazněly samy o sobě? Jestli dobře poslouchám, zazněly - kdyby to bylo, nebo kdyby to nebylo zamítnuto, tak navrhujeme vrátit. Takže se táži, jak byly návrhy podány.
Myslím, že byly podmíněné - řídil jsem to od půlky, pokud já jsem slyšel, bylo to v případě, že nebude zamítnuto, tak.
Poslanec Petr Koháček: Ano, jenomže tento bod jsme začali projednávat včera. Tento návrh jsem vznesl já jako zpravodaj ve svém úvodním vystoupení.
Předseda PSP Václav Klaus: Dobře, děkuji. Vážení kolegové, budeme hlasovat. Všechny vás odhlásím, protože jsme dlouho nehlasovali. Budeme hlasovat nejdříve o návrhu na vrácení pana poslance Koháčka, pak o návrhu na zamítnutí, pak event. ještě jednou o návrhu na vrácení, jestli tomu dobře rozumím.
***