(12.50 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Dnes jsme uprostřed procesu privatizace, který byl definován jinak, a podobný návrh není ekonomicky realistický, rozhodně a zdaleka ne v tom rozsahu, v jakém je předkládán.
V dozorčí radě FNM je zástupce strany předkladatelů, zástupce US pan Dr. Stráský. Zajímalo by mě, zda s ním předkladatelé tohoto návrhu konzultovali jeho pohled na to, zda je možné z hlediska ekonomiky Fondu národního majetku seriózně takovýto návrh předložit. Osobně z pozice předsedy prezidia FNM, který zná, stejně jako zná celá sněmovna na základě zpráv, které jsou jí předkládány, vývoj cash-flow fondu FNM, očekávaných výnosů z privatizace, ale také již existujících závazků a jejich rozsahu např. v oblasti ekologické, se domnívám, že tento návrh je zcela, zcela nereálný. Proto podporuji návrh pana místopředsedy Špidly, aby byl tento návrh zamítnut, což nevylučuje v budoucnu diskutovat o možném rozumném využití části privatizačních výnosů tímto způsobem v rámci koncepční debaty o reformě penzijního systému.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo pan poslanec Štrait, další písemné přihlášky nemám. Mám pouze avizovanou ústní přihlášku pana zpravodaje Gongola.
Poslanec Jaroslav Štrait: Chtěl jsem, vážení kolegové, poznamenat, že kdybych byl v důchodu - anebo když to uslyší naši senioři, budou určitě shánět nějaké zbraně, protože když slyší varování kolegy Voláka, musí jim běhat mráz po zádech. My o tom budeme hovořit ještě jednou, pokud budeme hovořit o rozpočtu 99, o financování důchodů atd. Jen chci říci dvě poznámky, protože kapitolu 313 jsem si prostudoval důkladně a sleduji ji dlouhodobě.
Systém, tak jak řekl zpravodaj, solventní byl, co to sledujeme od roku 1993. Na důchody, nebo na pojistné a důchodové zabezpečení se to jmenuje přesně, se vybralo v roce 1993 o 6 miliard víc, v roce 1994 dokonce o 17 miliard víc, v roce 1995 o 7 miliard víc, ještě v roce 1996 o 4 miliardy. Pak došlo ke známé systémově změně a tento systém začal být hluboce nesolventní. Letos se předkládá deficit 13 miliard, loni byl 16 miliard. Takže pravicové vlády svým způsobem se podepsaly na tom, že důchodový systém se začal vyvíjet nepříznivě.
Druhá poznámka. Není středem pozornosti to, že jen za loňský rok se nevybralo na sociální výdaje 46 mld. Kč. 40 miliard dluží této kapitole velcí daňoví poplatníci a 6 miliard osoby samostatně výdělečně činné.
Chci z toho udělat několik závěrů. Není potřeba propadat nějaké panice, za každou cenu třeba upravovat systémové změny, ale v prvé řadě zvážit úpravu o několik desetin procenta pojistné sazby, ten systém prostě vyvážit na určitou dobu, než by došlo k důchodové reformě, a sice tou cestou solidarity, která do jisté míry byla tehdy v roce 1996 úmyslně zmenšena. Za druhé důchodový systém ochránit i tím, že budeme důsledně postupovat ve výběru dohodnutých a zákonem stanovených sazeb. Takové kroky, jak navrhují kolegové zprava, jsou v dané době zbytečné.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane premiére, pane předsedo, vážené paní a pánové, nejsem přítelem příliš velkých slov, která tady padla okolo tohoto návrhu. Asi se všichni shodneme, ač z různých důvodů, na tom, že je potřeba důchodová reforma. Dobře, můžeme tedy vytvořit onu stálou komisi Poslanecké sněmovny, která se tím bude zabývat, a můžeme jednotlivé návrhy konzultovat. Na druhé straně se asi neshodneme, to je logické, na způsobu, jak takovou reformu provést. Podpořil bych vznik nějaké částky nebo fondu, který by začal fungovat proto, aby důchodová reforma měla dobrý základ. Problém je v tom, že tento fond má vzniknout jen z prodeje státního majetku. A to navíc z prodeje takového majetku, který nebyl vytvořen ani v posledních deseti letech. Takový přístup je pro mne poměrně nepřijatelný. Jsem totiž přesvědčen o tom, že je třeba si uvědomit, že konkrétní čísla, která tady uvádí pan kolega Volák, vyplývají nejen z toho, že stárne populace, ale také z toho, jaká je míra nezaměstnanosti. Samozřejmě se budeme bavit o tom, jestli při změně míry nezaměstnanosti, při aktivní politice státu v politice zaměstnanosti, ve vytváření pracovních míst se nám nebudou tvořit jiné zdroje. Pokud nebudeme chtít hledat kromě prostředků z privatizace ještě dnes státního majetku jiné zdroje, nemohu s dobrým svědomím takový návrh podpořit.
Jsem přesvědčen, že návrhy, které tady padly a které se týkaly zamítnutí tohoto návrhu, jsou zcela na místě. Pokud komise Poslanecké sněmovny, která doufám bude zvolena, najde optimální způsob, jak vytvořit např. základ 200 mld. Kč pro důchodový fond, jistě se na něm shodne většina sněmovny a takový návrh rád podpořím. Tento návrh bohužel podpořit nemohu, protože počítá s jediným zdrojem, s výprodejem majetku, který zatím slouží k uspokojování i jiných úkolů státu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Gongol jako zpravodaj.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane místopředsedo, avizoval jsem při svém vystoupení zpravodaje, že chci podat návrh na zamítnutí. Nakonec tento návrh zde už padl, ale přesto mi ještě dovolte, abych vyjádřil svůj návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím a dávám samozřejmě možnost k závěrečnému slovu navrhovateli.
Poslanec Václav Krása: Pane předsedající, děkuji za udělení slova. Dámy a pánové, dovolím si vyjádřit se k některým názorům, které zde padly. Nejprve si dovolím říci několik slov ke slovům pana zpravodaje, který uvedl, že uváděná čísla deficitu na důchodovém systému neodpovídají závěrečnému účtu. Ano, to je pravda, ale závěrečný účet nezahrnuje správní náklady na tento systém. V tom je rozdíl, ale samozřejmě patří do toho systému důchodového pojištění.
Pan zpravodaj tady mluvil o tom, že návrh je populistický, protože nejsou reálně v současné době disponibilní peníze ve Fondu národního majetku. Hovořil jsem o tom a i předložený návrh poslanecký to předpokládá, že peníze tam budou schraňovány po delší dobu. Zároveň jsem hovořil o tom, že těch 250 mld., které jsou reálné v dohledné budoucnosti jako příjmy FNM, jsou pouze vyjádřením cifry, kdy je zcela jasné, který majetek bude privatizován a kdy je dokonce i tento majetek ohodnocen. Ale celkové příjmy FNM v řádu několika let lze skutečně odhadovat podstatně vyšší.
***