(12.10 hodin)
(pokračuje Bendl)
Bylo zde řečeno, že tento zákon neřeší veřejné prostředky, které občan platí České televizi, Českému rozhlasu a Všeobecné zdravotní pojišťovně, a to jsou miliardy, přátelé. A neřeší je tento zákon, a přitom je to zákon o kontrole veřejné správy. Mám za to, že zde padl dostatek argumentů, proč by tento zákon měl být zamítnut, ale podaří-li se najít - pokud neprojde zamítnutí a bude přerušena diskuse - nějaká optimální verze, jak by zákon měl vypadat, pak by to mohlo být ku prospěchu věci.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, hlásím se do obecné rozpravy s jednou pochybností, která pro případ, že by bylo projednávání tisku odročeno, by mohla být rovněž vyjasněna, a sice výbory navrhují, aby v § 19 nové písm. h) v první verzi, ve druhé verzi usnesení rozpočtového výboru je to písm. g), znělo: "seznamovat se se souhlasem Úřadu pro ochranu osobních údajů s doklady i osobními údaji, které jsou předmětem ochrany osobnosti".
Má pochybnost spočívá v tom, že si nejsem vědom toho, že by Úřad pro ochranu osobních údajů podle přijatého zákona měl právo udělovat podobné souhlasy. Myslím, že by tuto věc bylo potřeba vyjasnit a buď přece jen setrvat na stanovisku, že oprávněním vedoucího kontrolora je seznamovat se s osobními údaji, protože by to v tom případě stanovil zákon, anebo pokud to není v zákoně pro ochranu osobních údajů stanoveno, nějakým způsobem novelizovat tento zákon tak, aby Úřad pro ochranu osobních údajů skutečně měl právo rozhodovat o tom, že se vedoucí kontrolor nebo kontrolor v některých případech na základě povolení může s takovými údaji seznamovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Po obecné rozpravě budeme nejprve hlasovat o návrhu na odročení, tak jak jej navrhl pan poslanec Kalousek. V případě, že tento návrh nebude přijat, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Vyčkám několik okamžiků, než poslanci, kteří se chtějí účastnit hlasování, budou mít možnost se dostavit do jednacího sálu.
Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci. Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kalouska na odročení tohoto návrhu, a to do té doby, než vláda předloží Poslanecké sněmovně návrh prováděcího předpisu.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 100, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 100 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 147 vyslovilo 135 a 2 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl odročen.
Dalším bodem je
54.
Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu k získání
finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen
/sněmovní tisk 653/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
To znamená, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda a ministr financí Pavel Mertlík, kterému udílím slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně shrnul věcné důvody, které vedly vládu k vypracování a předložení tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně.
Sektor peněžního družstevnictví je v obtížné hospodářské situaci, která postihla jeho větší část. Problém tohoto sektoru se týká všech záložen bez ohledu na počet členů, které sdružují, a bez ohledu na objem vkladů. K 31. 12. 1999 disponovalo v družstevních záložnách přibližně 128 000 členů vklady v celkovém objemu 10,1 mld. Kč. Z tohoto objemu je v současnosti ohroženo celkem 8,8 mld. Kč vkladů, které náleží celkem 105 000 členů družstevních záložen. Průměrný objem jednoho ohroženého vkladu tedy činil 83 810 Kč.
Ohrožené vklady lze rozdělit do dvou skupin. V první skupině se jedná o vklady členů, kteří mají v družstevní záložně uloženo do 125 000 Kč, a tedy jsou pojištěni plně. Jedná se zhruba o 70 % z celkového objemu uložených prostředků. Druhou skupinu členů tvoří vkladatelé, kteří si uložili více než 125 000 Kč, kdy motivem těchto vkladů byly zejména krátkodobé vklady z důvodu vyššího úročení.
Zajišťovací fond družstevních záložen byl zřízen na základě zákona č. 87/95, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon č. 100/2000, který tento zákon mění a doplňuje. Zákon výslovně stanoví, že fond není státním fondem ve smyslu zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky. Čerpat z fondu lze jen na náhrady vlastníků vkladů, kterými jsou jen členové družstevních záložen. Jde o vklady poskytnuté za podmínek stanovených zákonem na splátky návratných finančních výpomocí a úhrad majetkové újmy družstevních záložen způsobené rozhodnutím Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Zákon v § 18 odst. 2 stanoví, že náhrada za pojištěný vklad se poskytuje ve výši 80 % z částky vypočtené podle zákona, nejvýše však ve výši 100 000 korun pro jednoho vkladatele u jedné družstevní záložny. Zákon dále stanoví, že náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z fondu poskytne, pokud fond obdrží písemné oznámení úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek. Z tohoto důvodu lze fond považovat za jediný legitimní subjekt, z něhož lze vyplácet náhrady vkladů, tedy onu pojištěnou část.
Jak působily tyto zákonné předpoklady v praxi. Zákonem byl vytvořen prostor pro vznik a fungování družstevních záložen.
***