(12.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Jak už jsem řekl, v průběhu minulých čtyř let si do nich uložilo přibližně 128 tisíc členů více než 10 miliard korun primárních vkladů. Tito drobní střadatelé, členové družstevních záložen, uložili v družstevních záložnách povětšině vklady do 100 tisíc Kč s tím, že předpokládali podle dikce zákona, že tyto vklady jsou pojištěny. Samozřejmě, že byly taktéž silně ovlivněni slibovanými vysokými úrokovými sazbami a reklamní kampaní, která slibovala u řady záložen různé další požitky.
Na druhou stranu mnohdy si členové vyžádali před složením vkladů informace o záložně a tyto informace jim buď nebyly poskytnuty, nebo jim byly sděleny informace ne zcela správné, někdy zavádějící.
Rozsah předpokládané ztráty sektoru peněžního družstevnictví je přitom velmi velký. Lze konstatovat, že zákonem zřízený Úřad pro dohled nad družstevními záložnami v minulosti nepostupoval vždy dostatečně razantně při prosazování platných zákonů a nepřijímal adekvátní opatření při zjištění jejich porušení. To byl také důvod, proč jsem jako ministr financí přijal rezignaci ředitele úřadu na podzim loňského roku a urychleně jsem jmenoval nového ředitele, pod jehož vedením se činnost úřadu výrazně zlepšila.
Současně je však třeba uvést, že i jednotliví družstevníci nepostupovali vždy v souladu se zákonnými ustanoveními, neboť si ne dost uvědomovali, že jsou družstevníky - spoluvlastníky, nikoliv tedy klienty, jak by tomu bylo v bance, a že z tohoto svého postavení mají právo, ale též povinnost se o chod družstva starat a vedení družstva kontrolovat.
Celková předpokládaná výše celkového objemu náhrad za pojištěné vklady činí k dnešnímu dni 6 miliard 698 milionů korun. Jedinou možností, jak zabezpečit náhradu výplat z vkladů družstevních záložen pro tyto členy družstevních záložen, je přijmout taková opatření, které v rámci platných norem zabezpečí příjmy Zajišťovacího fondu družstevních záložen, a to minimálně ve výši 6 miliard korun. Tím bude umožněno vyplatit náhrady vkladů a uhradit náklady s tím spojené. Tyto prostředky by byly použity pravděpodobně v časovém horizontu let 2000, 2001.
Zabezpečení úhrady pojištěných částí vkladů klientům družstevních záložen je možné jen tehdy, bude-li fondu poskytnuta návratná finanční výpomoc od státu, neboť vlastní zdroje fondu jsou vzhledem k nárokům na výplaty naprosto nedostačující. V současnosti činí asi 19 mil. Kč.
Je třeba také uvést, že návratnost státní výpomoci je vzhledem k současné výši finančních prostředků ve fondu a jeho očekávaným příjmům velmi problematická.
Hlavním příjmem fondu v budoucnosti by měly být příjmy z konkursních, resp. vyrovnávacích řízení družstevních záložen. Tyto příjmy jsou odhadovány na základě provedených závěrek až ve výši 2 miliard korun. Jejich inkasa lze očekávat zhruba do tří let ode dne výplat. Pohledávka za družstevní záložnou v úpadku vzniká fondu až ke dni zahájení plateb náhrad. Fond však může stanovit den zahájení plateb až ve chvíli, kdy bude mít dostatek prostředků. Při zohlednění skutečnosti, že již došlo a dále bude docházet k podání návrhů na prohlášení konkursů na majetky družstevních záložen ze strany jejich statutárních orgánů a na základě výše uvedených skutečností, vyplývá z toho akutní potřeba rozhodnout o pomoci fondu. V případě prodlení totiž vzniká nebezpečí ohrožení budoucích příjmů fondu z titulu neuznání pohledávek ze strany správců konkursních podstat vzhledem k pozdnímu podání přihlášek.
Vláda se proto rozhodla řešit situaci získáním prostředků pro zajišťovací fond k realizaci výplat náhrad vydáním státních dluhopisů a požádat o toto Poslaneckou sněmovnu, resp. Parlament České republiky. Zákon o státním dluhopisovém programu, který je předmětem tohoto návrhu zákona, navrhuje získat 6 mld. Kč prodejem státních dluhopisů s dobou splatnosti nejpozději uplynutím 20 let ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona. Zároveň je vládou žádáno o to, jak již uvedla paní předsedající, aby tento návrh byl projednán podle nového paragrafu zákona o jednacím řádu sněmovny již v prvním čtení, a to proto, že zde velmi hrozí problém urgence. Pozdní pomoc by v tomto případě byla pomocí už asi zbytečnou.
Ke dni 29. 6. 2000 vůči fondu vznikl zákonný nárok na výplatu náhrady členům celkem čtyř družstevních záložen a to v přibližné výši zhruba jedné miliardy korun. V jednom z případů musel být vzhledem k prohlášení konkursu Zajišťovacím fondem družstevních záložen stanoven termín zahájení výplat náhrad z fondu tak, aby se tento mohl stát věřitelem družstevní záložny a přihlásit svou pohledávku do konkursního řízení. Od tohoto termínu po sečtení nároků náhrad za dva měsíce musí dojít k faktické výplatě pojištěných vkladů. Vzhledem k poznatkům od správců nucené správy lze očekávat další podání na prohlášení konkursů na majetek družstevních záložen v nejbližší době, z čehož vyplyne povinnost úřadu oznámit fondu, že družstevní záložna není schopna dostát svým závazům ze zákonných a smluvních podmínek. Tím bude docházet k dalšímu prohlubování likviditní krize fondu, jenž bude nucen stanovovat termíny zahájení výplat, ačkoli nebude schopen náhrady reálně vyplácet, a to z důvodu možného zpochybňování jeho pozice jako věřitele družstevních záložen za předpokladu, že by takto neučinil.
V důsledku opožděných výplat náhrad z fondu, popř. jejich nevplácení lze očekávat další destabilizaci sektoru peněžního družstevnictví, která se v konečném důsledku projeví v dalších nárocích na výplatu náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Nelze tak vyloučit vznik dalších ztrát v budoucnosti, které budou vyplývat ze sporů vzniklých během konkursního řízení. V důsledku nenaplnění fondu by mohlo docházet ke zjišťování, zda je fond věřitelem těchto pohledávek v rámci incidenčního řízení.
Zajišťovací fond družstevních záložen musí být schopen instruovat členy ve věci přihlašování jejich pohledávek do konkursního řízení, a to jak za fondem, tak za družstevní záložnou. Nepřihlášení těchto pohledávek do konkursního řízení může mít velice vážné právní důsledky ve věci jejich uznání správcem konkursní podstaty. Úkony směřující ke splnění této zákonné povinnosti fondem si vyžadují velké administrativní náklady. Při zpochybnění oprávněnosti pohledávky fondu či člena je ohrožen příjem prostředků do fondu.
Závěrem mi dovolte, abych své vystoupení zakončil jednou aktuální informací. Bylo zveřejněno oznámení Zajišťovacího fondu družstevních záložen o zahájení plateb z náhrad za pojištěné vklady členů družstevního spořitelního a úvěrního družstva ŽSÚD, čili první konkrétní případ. Den zahájení výplaty byl 29. 6. 2000. Družstevníci musí prokázat svůj nárok na výplatu písemně nejpozději do 31. 8. 2000. Jde o administrativní akt, na jehož základě se fond stává přímým, nikoliv pouze podmíněným věřitelem ŽSÚD. Institut podmíněné přihlášky by nezaručoval místo ve věřitelském výboru. Poslední termín pro uplatnění konkursní přihlášky v tomto případě je 2. 7. 2000, a proto je nutno zveřejnit oznámení o výplatách před tímto datem.
V tomto konkrétním jednom případě se problém týká 11 tisíc družstevníků, 21 tisíc účtů a celkové částky zhruba 500 mil. Kč k okamžité výplatě.
Vážené dámy, vážení pánové. Kdybych shrnul situaci, v jaké se nalézají pojištění členové družstevních záložen, řekl bych, že to je situace lidí, kteří jsou pojištěni u špatné pojišťovny. Oni jsou pojištěni, jsou pojištěni na základě zákona, ten zákon říká, za jakých podmínek a kdy jsou pojištěné části vkladů vypláceny, ale zároveň tento zákon nevytvořil dostatečné předpoklady pro to, aby pojišťovna, tedy fond, z kterého se pojistné plnění vyplácí, byl odpovídajícím způsobem naplněn.
***