(17.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Přiznám se, že nevím, co je Kavánkův plán. Pro informaci nezasvěcených, Pavel Kavánek je generální ředitel ČSOB, čili pravděpodobně by mělo jít o nějaký plán ČSOB. Čtu poměrně podrobně média, zejména v poslední době veškerý tisk o kauzách kolem IPB a privatizace, a žádného takového výrazu jsem si tam nevšiml, byť tam byly zmiňovány jiné pozoruhodné věci. Nečtu nicméně věstníky ODS a podobnou literaturu. Chtěl bych říci, že toto je právě příklad velmi zavádějícího, návodného typu otázky, jejímž účelem je zamlžit situaci kolem historie vzniku, života a zániku IPB, a nikoli osvětlit.
Je samozřejmé, že ČSOB jako zájemce o privatizaci či vstup do této banky, do banky IPB, si připravila určitý postup. Podobně si určitý postup připravila další banka, a to italská banka Unicredito Italiano ve spolupráci s pojišťovnou Allianz. Neudělám to, protože bych tím mohl poškodit konkrétního člověka, ale podobnou formulaci typu Kavánkův plán bych mohl říci, formulaci se jmény nejméně jednoho představitele Allianz a nejméně jednoho představitele Unicredito, kteří určitý plán vstupu do IPB připravili. Jsou to slušní a poctiví lidé, nemá smysl dávat všanc jejich jména tomuto jednání, stejně jako není dobré pro obě jmenované finanční instituce a některé další - teď mám na mysli zejména Allianz a Unicredito Italiano - že jejich jméno bylo, je a bude předmětem tolika kontroverzních komentářů v České republice ať už zde na půdě sněmovny, nebo tisku. Unicredito Italiano je vynikající italská banka s velmi dobrým ratingem, úspěšná ve Slovinsku, úspěšná v Polsku. Podobně Allianz je první nebo druhá - záleží na kritériu hodnocení - největší pojišťovna na světě. Je to vážená mnichovská instituce s ratingem, kterému se říká tripple age, tedy ten nejlepší možný. Pokud by tyto instituce měly nějak doplatit na způsob projednávání jejich zájmu o vstup do IPB v České republice, bylo by to velmi špatné a doufám, že k ničemu takovému nedojde, protože Česká republika má zájem na tom, aby u nás pracovali kvalitní investoři, což už v případě Allianz existuje. Tato pojišťovna je zde přítomna celou řadu let. Co se týče banky Unicredito Italiano, kdyby se rozhodla působit v českém bankovním sektoru, bezesporu by to bylo pro český bankovní sektor přínosem.
Odpověď na otázku, proč byla vybrána varianta ČSOB a nikoli Unicredito Italiano, padla a podobně byla zdůvodněna ve zprávě. Nicméně pro ty, kteří opakovaně vznášeli i po vyslechnutí - zřejmě nepříliš pozorném - této zprávy tuto otázku, musím říci, že základní moment je v tom, že ČSOB je institucí s bankovní licencí v České republice, a to umožnilo prodat banku rychle. Jiná, složitější odpověď tady není. Jak již řekl pan guvernér ve svém krátkém vystoupení, rychlost je to, co ušetřilo náklady. Výsledkem této bleskové operace přes víkend byla minimalizace nucené správy po dobu běžných úředních hodin bank na půl dne a v pondělí již byl run na banku zastaven ne proto, že by jej někdo zastavil nějakým volním rozhodnutím, ale prostě proto, že když se klienti IPB ráno dověděli z rádia, že jsou klienty ČSOB, přestali vybírat své vklady, protože uvěřili tomu, že ČSOB vlastněná velmi dobrou zahraniční finanční institucí, belgickou bankou KBC, bude schopna hospodařit v IPB způsobem, který nebude ohrožovat jejich vklady. Ať už to subjektivní rozhodování každého z klientů IPB bylo jakékoli, objektivním faktem je to, že zatímco ještě v pátek odpoledne byl v IPB intenzivní run a po zavedení nucené správy se zesílil, v pondělí ráno se situace okamžitě uklidnila a problémy zmizely. To byl důvod té rychlosti, to byl důvod, proč jsme se domnívali spolu s ČNB, že takovéto rychlé řešení je ekonomicky optimální.
Nyní dovolte, abych se vyjádřil k některým dalším jednotlivým momentům, které zde padly. Celá řada příspěvků se snažila určitým způsobem zpochybnit právní operaci, která spočívala v uvalení nucené správy a celé řadě následných kroků správních i jiných, provedených nuceným správcem, Českou národní bankou, Ministerstvem financí a dalšími institucemi a vyúsťujících v prodej podniků ČSOB. Velmi doufám - a podtrhuji "velmi doufám", že motivem těchto vyjádření - a bohužel zaznělo i ve vystoupení pana Klause, hned v prvním příspěvku - není snaha o znejistění klientů IPB, resp. nyní ČSOB. Pevně doufám, že motivem těchto vystoupení není snaha opět, jak tady bylo řečeno, zvrátit všechny vratné kroky tak, aby někdo měl mít znovu strach o své vklady v IPB. Pokud by tomu bylo tak, že toto je motivem těchto vystoupení, pak myslím, že komentáře tohoto bych asi neměl tady říkat na místě, protože nemám poslaneckou imunitu. Nicméně pevně věřím, že tomu tak není, a děkuji panu poslanci Filipovi, předsedovi poslaneckého klubu KSČM, že jako jediný v rozpravě na tento zneklidňující moment celé řady vystoupení dnes upozornil, protože to je přesně to, čeho se nyní musíme makroekonomicky bát. Kdyby kdokoli jakýmkoli způsobem dnes uklidněné klienty IPB znovu znejistil, vrátíme se k problémům, které jsme museli řešit před 14 dny. Bohužel, musím to říci takto natvrdo.
Co se týče celé řady dalších vystoupení, která zde padla, dovolte mi, abych se především soustředil na předložené návrhy usnesení. Ten první, který předložil pan předseda Kasal, se domnívám, že je jediný, který je zcela korektní. Formulace, kterou uvedl pan místopředseda Langer, totiž že vláda neposkytla odpovědi na všechny otázky, je podle mého soudu nefér. Je jistě možné, že v této zhruba 25stránkové zprávě nejsou odpovědi na všechny otázky, které mohou napadnout jednotlivé poslance nebo veřejnost České republiky, každopádně zde byla řečena celá řada nových a zásadních informací o postupu rozhodování všech institucí, které se podílely na řešení problému IPB. Kdo chce najít, tak na rozhodující část těchto otázek podle mého soudu v naší zprávě pro Poslaneckou sněmovnu odpovědi najde a na další není problém odpovědět. Čili formulace, že neposkytla uvedená zpráva odpovědi na všechny otázky, je možná pravda v přísně formálně logickém slova smyslu, otázky mohou být i další, ale byla zde zahrnuta sada základních odpovědí, základní argumentace, základního zdůvodnění, a to včetně velkého množství zcela nových skutečností. To říkám zejména na margo vystoupení pana poslance Payna - aspoň myslím, že to byl on, pokud nikoli, omlouvám se - který řekl, že ze zprávy se dověděl v podstatě to, co znal z denního tisku. Nevím opět, jaký denní tisk byl míněn. V denním tisku České republiky rozhodující část faktů, které přesně popisovaly krok za krokem jak stav v bance, tak reakci jednotlivých institucí, nikdy nebyla anebo tam byla jiná čísla, která pocházela od neautorizovaných zdrojů, která já neznám, nicméně byla to čísla zavádějící. Tolik k obsahu, který byl podán touto zprávou.
Konečně co se týče posledního návrhu usnesení, které přednesl zpravodaj k tomuto bodu pan poslanec Tlustý. Dovolím si upozornit na to, že nemá pravdu, pokud říká, že vláda poskytla neomezenou a ničím nelimitovanou záruku na aktiva banky.
***