(17.30 hodin)
Guvernér České národní banky Josef Tošovský:
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zpráva, kterou přednesl ministr financí, dává odpověď na řadu otázek. Řada dalších otázek, které zde padly, pochopitelně nemohla být anticipována. Veřejnost bude ještě dnes o této zprávě informována, protože zpráva bude na internetu.Chtěl bych říci, že Česká národní banka spolu s vládou řešila problém Investiční a Poštovní banky, rozsahem třetí největší banky v zemi, což znamená, že šlo o problém národohospodářský a o tzv. systémové riziko. Realizovaná operace zabránila destabilizaci ekonomiky, zabránila chaosu ve společnosti a podle mého názoru byla provedena s minimálními národohospodářskými náklady. Byla také dobře přijata trhem doma a byla také uznána velmi příznivě v zahraničí.
Nechtěl bych si ani dnes představovat situaci, ve které bychom byli v případě, že by se nám z jakýchkoliv důvodů nepodařilo tuto operaci provést. Myslím, že dnešní debata by vypadala zcela jinak a byla by o něčem zcela jiném.
Vzhledem k tomu, že dnes se rýsuje politická shoda na tom, že bude ustavena vyšetřovací komise, považuji toto jednání vlastně za úvod do diskuse, která se teď bude pravděpodobně odehrávat po řadu měsíců. Proto se také domnívám, že není třeba v tuto chvíli reagovat na dotazy, které zde byly vzneseny. Česká národní banka bude pochopitelně úzce spolupracovat s vyšetřovací komisí.
Přál bych si, aby činnost vyšetřovací komise probíhala tak, aby nedocházelo k destabilizaci banky, celého bankovního sektoru a naší ekonomiky. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji guvernérovi centrální banky. Moje povinnost mi velí ještě jednou se zeptat, zda se někdo hlásí o slovo. Pan poslanec Tlustý, pan poslanec Němec.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, protože plním roli zpravodaje, dovolím si zrekapitulovat, že v tuto chvíli zazněly dva návrhy usnesení. Jeden navrhuje vzít tuto zprávu na vědomí a druhý konstatuje, že informace vlády neposkytla odpovědi na všechny otázky související s postupem státu v případě IPB. Domnívám se, že v dnešní diskusi zazněly jiné závažné skutečnosti, a proto si dovolím navrhnout třetí text, který se nijak nevylučuje s předchozími dvěma návrhy a může být připojen ke kterémukoliv z nich.
Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR konstatuje, že při řešení situace v IPB poskytla vláda neomezenou vládní záruku za hodnotu aktiv, to je úvěrů, majetkových účasti apod., ve prospěch soukromé společnosti na úkor státního rozpočtu, to je daňových poplatníků.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Stále ještě probíhá rozprava. Slovo má pan kolega Němec.
Poslanec Stanislav Němec: Dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, já jsem rád dal přednost panu guvernérovi, když jsem se hlásil, neboť jsem se domníval, že ve svém trochu obsáhlejším vystoupení nás seznámí s pohledem centrální banky. Bohužel se tak nestalo. Myslím, že to jen zapadá do dnešní atmosféry kolem tohoto bodu dnes tady.
Nejsem odborníkem na bankovní sektor ani na různé operace na bankovním trhu, ale jako podnikatel žiji v realitě a pociťuji samozřejmě důsledky každého takového rozhodnutí učiněného v bankovním sektoru, které má takovýto rozměr. Z toho důvodu jsem vyslechl velice pozorně obsáhlý rozklad ministra financí a stejně jako vy všichni ostatní jsem se v podstatě ani já nedozvěděl nic jiného, než co známe z novin a ostatních sdělovacích prostředků o historii a vývoji celého tohoto případu.
Co jsem však zcela zásadně postrádal a o čem tady zatím v podstatě vůbec nebyla řeč, je pohled do bezprostřední ekonomické budoucnosti podniků navázaných svým financováním na IPB, dnes ČSOB. Zabývala se vláda či Česká národní banka při prodeji IPB otázkou, zda ČSOB převezme rozjednané a dosud víceméně bezproblémové - to podtrhuji - financování některých firem, které mají dosti znatelný podíl na naší ekonomice? Je si vláda vědoma toho, že např. některé velké obchodní skupiny, podnikající v sektoru zemědělství, v obchodě se zemědělskými komoditami, jsou dnes odříznuty od financování a že to bude mít katastrofické dopady na zemědělskou prvovýrobu? Zabývala se vláda či Česká národní banka těmito dopady? V případě, že ano, jak byly tyto dopady kvantifikovány? Jaké stanovisko k nim Československá obchodní banka zaujala? Uvědomuje si vláda, že právě v sektoru zemědělství může mít v tomto termínu, to je těsně před sklizní, odříznutí těchto obchodních firem od financování, od přislíbených úvěrů, nedozírné katastrofální následky pro zemědělskou prvovýrobu?
Nejsem naivní, abych si myslel, že obchodní banka převezme IPB a bude pokračovat ve stejných postupech financování jako dosavadní management IPB, a bude tak vytvářet dále stejný problém, nicméně si myslím, že právě takto citlivá záležitost financování v podstatě zdravých podniků je jedním z nejpádnějších argumentů proti tak rychlému prodeji bez jakýchkoliv alespoň nám známých podmínek.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Němcovi. Ještě se hlásí pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám jen jednu poznámku. Jestli jsem dobře pochopil kolegu Tlustého, jeho návrh usnesení je sice zajímavý, ale podle mého názoru předčasný. Pokud nechceme omezit to, co má zkoumat vyšetřovací komise, tak nemůžeme jeho návrh usnesení přijmout, protože tím bychom dali jasný rámec, k čemu má vyšetřovací komise dojít. Nezlobte se na mně, ale takový závěr já přijmout nemohu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: To bylo v tuto chvíli poslední vystoupení. Žádnou další přihlášku neregistruji. Rozpravu končím a dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem nejprve ministrovi financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, pravdou je bezesporu to, že zde zazněla celá řada otázek, které bude - bude-li zřízena - postupně odhalovat vyšetřovací komise. Já - bude-li zřízena - bych jí chtěl předem popřát úspěšnost jejího činění. Víme z minulosti, že ne vždy byly parlamentní vyšetřovací komise úspěšné, a pokud by se tuto nepříliš dobrou zkušenost podařilo prolomit právě této komisi, myslím si, že z hlediska ozdravení života české ekonomiky a možná české společnosti jako celku by to bylo mimořádným přínosem.
Zároveň ale musím s politováním říci, že i při tomto jednání zde padla celá řada tvrzení, otázek, formulací, které byly velmi nepřesné, někdy zavádějící, a domnívám se, že i účelové. Konkrétní příklady uvedu za chvíli.
Jinak chci říci, že odpovědi na řadu dotazů, které byly kladeny, jsou obsaženy ve zprávě, kterou jsem zde přednesl a která je toho času už k dispozici na internetu na adrese Ministerstva financí. Jsou to např. otázky v oblasti kapitálové přiměřenosti, způsobu měření tohoto ukazatele v různých podmínkách apod., které odpovídaly zcela jednoznačně na to, proč musely být učiněny určité kroky. Po mém úvodním vystoupení byly takové otázky opakovaně kladeny např. panem předsedou sněmovny Klausem, panem zpravodajem Tlustým, panem předsedou Kasalem apod. Doufám, že všichni jmenovaní pánové i ostatní, až si pozorně v klidu přečtou zprávu, kterou jsme připravili a zveřejnili spolu s Českou národní bankou, v ní naleznou odpovědi. My jim případně můžeme pomoci ukázat, ve kterém místě zprávy odpovědi jsou.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil na téma, které bych si pracovně označil jako mlžení. Jako ukázku bych si dovolil předvést otázku č. 9, kterou zde použil předseda Poslanecké sněmovny pan Klaus, a která zněla - parafrázuji patrně ne zcela přesně -, zda existuje Kavánkův plán, který byl zmiňován v médiích.
***