(16.00 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní kolegyni Svobodové. Vyvolávám paní poslankyni Šojdrovou.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, budu určitě stručnější než kolegyně Svobodová, ale neodpustím si poznámku. My máme čtyři měsíce na to, abychom po projednání návrhu zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže připravili tento zákon do projednatelné podoby tak, aby mohl být schválen. Skutečně nerozumím tomu, co ještě dále chce kolegyně Svobodová vylepšovat a jak dlouho chce ještě o této problematice jednat.
Dostáváme se k projednávání zákona tak, jak nebývá zvykem, to znamená bez usnesení garančního výboru. Dovolím si říci, že to považuji za chybu, a souhlasím s panem předsedou v tom, že se ptá, co vlastně dělal garanční výbor, že neprojednal a nepředložil usnesení, kterým by se sněmovna mohla zabývat. Myslím, že o to obtížnější bude v podrobné rozpravě předložit všechny pozměňovací návrhy a poté je projednat tak, aby zákon mohl být schválen. Považuji proto přístup některých poslanců ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu za nepochopitelný, když na jedné straně soudně bojují za rychlé zrušení fondu a na straně druhé hlasují pro přeložení tohoto bodu na další plénum. Dalo se přece očekávat, že většina poslanců nebude s tímto rozhodnutím souhlasit a bude trvat na jeho projednání.
Domnívám se, že podvýbor pro mládež ve spolupráci s Ministerstvem školství a nakonec i ve spolupráci s výborem fondu připravil takový komplexní pozměňovací návrh, který může být východiskem pro podání pozměňovacích návrhů přímo na plénu a které v podrobné rozpravě budou předneseny, jak již tady avizoval zpravodaj kolega Pícl a ke kterým se také s pozměňovacími návrhy připojím. Domnívám se, že jsme schopni ještě na této 26. schůzi schválit zákon, který splní základní zadání, to znamená umožnit převod majetku na sdružení dětí a mládeže nebo na subjekty, které s dětmi a mládeží pracují. Ukončí tak činnost Fondu dětí a mládeže, který se ukázal být neefektivním správcem svěřeného majetku.
Zatím děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Šojdrové a prosím pana poslance Turka.
Poslanec Radim Turek: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych i já se zapojil do diskuse ve věci zrušení či likvidace Fondu dětí a mládeže. Po šesti letech obrovského nezájmu a hluboké tmy nad celou problematikou se teprve za poslední rok začaly věci a ledy kolem Fondu dětí a mládeže hýbat. Myslím, že to bylo skutečně dobře, protože kdybychom tak neučinili a kdybychom tady dnes nestáli, tak skutečně bychom lidově řečeno celý majetek, který měl na začátku startovací hodnotu 2,4 mld. Kč, projedli.
V roce 1999, skoro přesně před rokem v létě, byl vyměněn výbor fondu a bylo dosazeno nové vedení. Po půl roce, kdy se nový výbor intenzivně snažil, aby vyčistil všechny závazky, všechny vztahy, které tam byly v minulosti navázány, především aby byly zrušeny ty temné smlouvy, několikrát už zmiňované, a provedl zásadní personální obměnu, která musela bolet. Bylo vyměněno asi 30 lidí a je jasné, že v tu chvíli se musel spustit povyk těch, kterým se šláplo na kuří oko. Abych tuto argumentaci podepřel, dovolím si zmínit několik nedostatků před polovinou roku 1999.
Dosavadní nedostatky byly, že výbor fondu, především aparát fondu byl personálně neodborný. Nebyly vůbec předávány majetky, neprůhledně se hospodařilo, byly vysoké a zbytečné náklady. Je třeba říci, že teprve v roce 1998, poprvé od roku 1993, tento výbor rozdělil ubohých 80 000 Kč mezi dětské a mládežnické organizace. Teprve v roce 1998 od svého vzniku v roce 1993! A teprve v roce 1999 byla tato částka navýšena na zhruba 300 000 Kč a poté, kdy přišlo nové vedení fondu, byla tato částka navýšena na 900 000 Kč. Nyní, v tomto roce - a rozpočet máte všichni k dispozici - je hospodařeno s přebytkem 7 mil. Kč, takže je to v podstatě stonásobná změna v hospodaření v průběhu jednoho roku. Myslím, že jsem nelhal, když jsem tady sliboval, že tento rok můžeme rozdělit 10 mil. Kč a v příštím roce pravděpodobně 20 - 30 mil. Kč a že hranice dostat se někam ke 30 - 40 mil. Kč, které by byly ročně rozdělovány z prostředků tohoto fondu, je realitou. Není zájem o tyto peníze a je to škoda.
V tuto chvíli už je asi marné - protože podle rčení "ostatně Kartágo musí být zničeno" - přesvědčovat toto plénum, že tento fond měl dostat šanci, aby ještě dále pokračoval ve své činnosti, a především organizacím, jako jsou organizace, které pracují např. s tělesně postiženými dětmi, a k dispozici je grantový program, který v tomto roce byl rozdělen a jsou to statisícové částky, které šly na pomoc těmto organizacím, aby prostě tyto organizace na tyto peníze dosáhly, protože nemají příliš mnoho šancí, jak uskutečnit některé své programy, a právě fond jim dával jednu z těchto šancí.
Je škoda, že už pravděpodobně nedojde do konce roku k rozdělení zbývajících 7 mil. nebo 3,5 mil. Kč právě na tyto programy. Mohly to být zimní tábory nebo ozdravné pobyty, školení a nevím, co všechno tyto mládežnické organizace měly zájem uskutečnit. Trvalé chyby byly v minulosti, v letech 1998 a 1999, na denním pořádku a my nejsme v tuto chvíli dále schopni diskutovat nad tím, zda tento fond má vůbec smysl a zda máme zájem, abychom rozdělovali 30 - 40 mil. ročně.
Chtěl bych ještě dodat, že došlo k úsporám také na zaměstnancích. Bylo sníženo ze 13,5 úvazku na 8,5 úvazku, takže padá argument, že došlo ke zvýšení odměn, který tady v minulosti zazněl, protože zase byli uspořeni zaměstnanci. Upřímně řečeno, jestliže v minulosti byli dosazováni do předsednických a dozorčích rad zaměstnanci Fondu dětí a mládeže, kteří si tímto zvyšovali svoje příjmy, nebylo asi něco v pořádku a s touto praxí se okamžitě v polovině roku 1999 muselo skončit.
Přimlouval bych se, abychom touto překotnou snahou nenapáchali více škod než užitku a pokud možno, když výbor už nedostal důvěru, aby doprojednal - a je to poměrně bezprecedentní případ nedůvěry v této sněmovně - tuto materii na svém zasedání, tak budeme pravděpodobně svědky, i když vyzývají pan ministr i pan zpravodaj, abychom tak nečinili, v podrobné rozpravě mnoha pozměňovacích návrhů, které nám mohou ještě ztížit projednávání tohoto zákona. Na druhé straně se zase někteří na to těší, protože čím více tmy a čím více takové mlhy kolem toho se rozprostře, tím více mají někteří šanci propašovat některé návrhy, které budou vyhovovat jen určité zájmové skupině organizací, a velmi úzké zájmové skupině.
Takže pokud možno dostat to pod co největší veřejnou kontrolu a výběrová řízení, a pokud se nedohodneme na výběrových řízeních, tak především Poslanecká sněmovna by měla následně schvalovat převody majetku na dětské a mládežnické organizace. Mělo by být jasné, že to skutečně budou tyto organizace využívat a že se to obratem ruky nestane třeba nějakým luxusním penzionem nebo tržnicí, kde se budou prodávat trpaslíci, jak tomu v minulosti v západních Čechách na jednom parkovišti bylo. Toto parkoviště oficiálně bylo v nájmu jedné nejmenované mládežnické organizace.
Děkuji.
***