(9.10 hodin)
(pokračuje Miloš Zeman)
Jsem rád, že mohu konstatovat, že jsou odůvodněné předpoklady, že letošní zpráva této Evropské komise bude výrazně lepší. Jak říká Jeantor Santré(?), pravda o nás se stane pravdou teprve tehdy, projde-li druhými, a proto není důležité, jak svoji připravenost na vstup do Evropské unie hodnotíme my sami. Důležité je, jak tuto připravenost hodnotí odpovědní představitelé Evropské unie.
Jsem rád, že vám mohu sdělit, že při své nedávné návštěvě Prahy komisař Evropské unie odpovědný za její rozšíření Günter Verheugen konstatoval, že hodnoticí zpráva Evropské komise bude výrazně lepší pro Českou republiku, než tomu bylo v minulém roce, i když nechci propadat přehnanému optimismu a tvrdit, že jsme již nyní nejlépe připravenou kandidátskou zemí. Konstatuji pouze, že naše pozice se zřejmě ve srovnání s minulým rokem výrazně zlepšila - a je to tak dobře.
Rád bych v této oblasti doplnil i fakt, že se zlepšily naše vztahy s většinou našich sousedů. Pokud jde o vztahy s Německem, jsem rád, že byla veřejným prohlášením obou premiérů uzavřena kapitola zatěžující naše země minulou historií. Jsem rád, že došlo k majetkovému narovnání se Slovenskem. Jsem rád, že byla obnovena visegrádská spolupráce, která zdaleka nespočívá pouze na ekonomické kooperaci, ale i na kooperaci v mimoekonomických oblastech. Podobně jako Evropskou unii vláda nevidí jako pouhou zónu volného obchodu, ale také jako oblast spolupráce v sociální, ekologické i zahraniční, bezpečnostní a další politice, považuje vláda rozvoj činnosti visegrádské skupiny za tuto komplexní formu spolupráce středoevropských zemí, spojených často společnou nebo podobnou historií, za výraz spolupráce, která nepochybně bude pokračovat i po vstupu těchto zemí do Evropské unie, jako jedno z regionálních souručenství, podobně jako už dnes působí například Severská rada nebo Benelux.
Co se týče majetkového vyrovnání se Slovenskem, rád bych ještě dodal, že vás někteří novináři s profesionalitou sobě vlastní zatěžovali informacemi, že vláda odpustila Slovensku 26 miliard korun. Dovolte mi, abych konstatoval, že podle právních expertiz z České národní banky tato pohledávka byla absolutně nevymáhatelná a mezinárodní soud podle těchto expertiz by nikdy nemohl dát České republice za pravdu.
Proto Česká národní banka prodala tuto pohledávku Ministerstvu financí za jednu korunu. Česká republika dosáhla odvolání jí samou uznaných slovenských pohledávek v hodnotě 6 miliard korun a kromě toho byla provedena výměna akcií mezi Komerční bankou a VÚB v hodnotě, která představuje pro Českou republiku přibližně 2 miliardy korun. Říkám to zde podobně, abych jako Saturnin rozptýlil některé obecně uznávané omyly, v tomto případě omyl, že jsme České republice odpustili ve skutečnosti - opravuji - Slovenské republice odpustili ve skutečnosti zcela nebonitní pohledávku.
Chtěl bych říci, že naše diplomacie se v uplynulých dvou letech výrazně odvrátila od pokusů narovnávat zemskou osu, od pokusů často planého a neefektivního moralizování a přešla k standardní ekonomické diplomacii.
Na základě dohody mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu byla obnovena nebo rozšířena obchodní zastupitelství, která byla v minulosti neoprávněně omezována, nebo dokonce eliminována. Naši diplomaté byli vyzváni, aby pomáhali podnikatelům, a jeden z velvyslanců, který prohlásil: "Proč bych pomáhal podnikatelům, ať si podnikatelé pomohou sami," již není velvyslanec.
Tato pomoc má dvě základní formy. První formou je dosáhnout toho, aby v zemích s přebytkem kapitálu byl tento kapitál investován v České republice. Druhou formou je rozšířit naši expanzi na zahraniční trhy, a to jak trhy vyspělých zemí, tak trhy zemí rozvojových, neboť i zde jsou určité příležitosti, jak dokazuje například nedávné podepsání desetimiliardového kontraktu na dodávku elektrárny Šentau(?) v Číně.
Mohu konstatovat právě na základě výsledků, že se tento cíl v zásadě podařilo splnit. Objem zahraničních investic v České republice se již v minulém roce ve srovnání s minulostí více než zdvojnásobil a dosáhl pěti miliard dolarů. Pro letošní rok je realistický předpoklad dalšího, zhruba dvacetiprocentního růstu, tedy na šest miliard dolarů, čímž se Česká republika v přepočtu na hlavu stává nejúspěšnější zemí střední Evropy.
Důležité je i to, že ve struktuře zahraničních investorů začínají převažovat dlouhodobí strategičtí investoři a téměř vymizeli krátkodobí spekulativní investoři, kteří své prostředky do České republiky umísťovali na základě úrokového diferenciálu, tedy na základě vysokých domácích úrokových sazeb. Jak víte, úrokové sazby poměrně výrazně klesly a tato změna struktury zahraničních investorů, dokumentovaná například příchodem firmy Philips do
Hranic na Moravě, ale i desítkami dalších konkrétních investic - často na zelené louce -, je důkazem, že tato nová zahraničněobchodní orientace přináší úspěch.
Přitom nijak nezakrývám problémy, které v této oblasti jsou a které se týkají například vývoje světových cen ropy nebo vývoje kursu dolaru či eura. Chtěl bych upozornit, že naše zahraničněobchodní bilance by poprvé mohla skončit vyrovnaná, kdyby nebylo dalšího, asi šedesátiprocentního zvýšení světových cen ropy, které vláda nemohla ovlivnit, stejně tak jako náš vývoz do eurozóny, který je z 80 % realizován v euru, zatímco dovoz nafty je v dolarech, samozřejmě rovněž způsobil zhoršení této bilance.
***