(9.50 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Přesto bych vám všem chtěl poděkovat a chtěl bych vám říci, co nás nyní čeká. Především by vláda České republiky chtěla dokončit reformu soudnictví. Předložili jsme vám již teze ve třech variantách reformy správního soudnictví, chceme dokončit reformu soukromého práva formou předložení příslušných nových kodexů již v příštím roce a chceme dokončit reformu v oblasti financí a hospodaření s majetkem státu, včetně jejího institucionálního zabezpečení.
Vláda se spoléhá na další kultivaci legislativního procesu i v obou komorách, spoléhá se na to, že se společným úsilím skutečně podaří tyto úkoly, které jsou nesmírně rozsáhlé a jejichž rozsah je dán tím, že se vlastně odpovědně plní až v posledních letech, že se nám je podaří splnit stále do pracovního termínu, tj. do roku 2003.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi Rychetskému. Nyní má slovo pan ministr financí Mertlík, poté pan ministr práce a sociálních věcí Špidla.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, obtížně se hovoří místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku po premiérovi, který je sám ekonom a celou řadu velmi podstatných informací o hospodářském vývoji a hospodářské politice vlády uvedl ve svém úvodním slově. Omezím se tedy spíše na jakési doplnění tohoto úvodního vystoupení pana předsedy vlády poukázáním na některá místa, možná detailnější, která zmíněna nebyla.
Za prvé bych rád upozornil na úvodní část hospodářské části zprávy, která je pojmenována výsledky ekonomiky. Jsou to strany zhruba 9 až 12 nebo 9 až 11.
Kdo si v klidu tyto stránky prostudoval, zjistí, že jsou psány střízlivě, kriticky a reálně. Žádná sebechvála vlády v nich není. Jde o objektivní a čestný pokus o zhodnocení hospodářského vývoje v loňském roce a v předcházejícím období. Přece jen bych si nicméně dovolil korigovat jednu větu, která je zde uvedena.
Na začátku této části se říká: "Recese byla překonána, avšak oživení je stále poměrně slabé." Dnes v 9.15 hodin statistický úřad zveřejnil informace o vývoji průmyslu za květen a od začátku roku. Jsou to myslím informace, které jsou skutečně pozoruhodné, protože říkají, že v květnu se zrychlil růst produkce tržeb, produktivity práce a mezd průmyslu, pokles počet zaměstnanců v průmyslu se dále zpomalil. Nejvyšší růst byl zjištěn u středních podniků s 250 až 499 zaměstnanci a u podniků s rozhodující účastí zahraničního kapitálu. Růst produkce a tržeb nejvýrazněji ovlivnil vývoj ve výrobě dopravních prostředků, ve výrobě strojů a zařízení, ve výrobě elektrických a optických přístrojů, v gumárenském a plastikářském průmyslu a v průmyslu dřevozpracujícím. Čili to jsou všechno fakta, která svědčí o zlepšování struktury české ekonomiky zcela nepochybném.
Zároveň došlo ke zpomalení poklesu počtu zaměstnanců v průmyslu. To právě proto, že zejména ve výrobě elektrických a optických přístrojů a v odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu počet zaměstnanců vzrůstal.
Zároveň v prvních pěti měsících roku 2000 produktivita práce rostla rychleji než průměrná nominální mzda a přitom jednotkové mzdové náklady velmi výrazně klesaly. Zvyšuje, a výrazně se zvyšuje mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky.
Od počátku roku průmyslová produkce vzrostla o 4,8 %, meziroční růst představuje 6,5 %, tržby v průmyslové činnosti stouply v květnu 2000 oproti stejnému měsíci loňského roku o 12,3 % a ve stálých cenách od začátku roku o 8,6 %.
Dovolte mi, vážení kolegové, vážené dámy, vážení pánové, abych na základě těchto skutečností zpochybnil tu část věty z naší zprávy, kterou jsem přečetl a která říká - oživení je stále poměrně slabé. Myslím, že teď mohu naprosto seriózně říci, že toto už není pravda a v tomto bodě zpráva zastarala. To je asi nejpodstatnější poselství, které jsem chtěl sdělit.
Rád bych upozornil na některé dílčí prvky zprávy, kde se vláda snažila rekapitulovat kroky, které učinila při plnění svého programového prohlášení vlády. Upozornil bych zejména na ty, které nebývají často diskutovány ve veřejné debatě, ale přitom podstatné jsou.
Prvním z nich je podpis společného zhodnocení priorit hospodářské politiky České republiky, k němuž došlo v Bruselu mezi vládou České republiky a Evropskou komisí dne 9. 11. z roku 1999. Jde o rozvinutí programového prohlášení vlády ČR do dokumentu, který je závazný jak pro vládu, tak pro Evropskou komisi. Česká republika patřila mezi první země, které dokázaly tento dokument zpracovat. Od něho se potom odvíjejí veškeré kroky hospodářské politiky vlády a tak tomu bude i do budoucna. Další konkretizaci potom představuje nově schválený národní program.
Dovolil bych si upozornit na další věc, kterou je otázka transparentnosti ekonomiky tržního prostředí u nás. Nebudu hovořit o nových návrzích zákonů, jako např. o cenných papírech, které byly nedávno schvalovány touto sněmovnou, dobře je znáte. Upozornil bych na jinou věc, která možná není tolik vidět, ale je důležitá. Týká se činnosti Ministerstva financí, které v loňském roce zpřístupnilo veřejnosti administrativní registr ekonomických subjektů ARES, jehož prostřednictvím má veřejnost přístup k obchodnímu rejstříku, registru živnostenského podnikání, statistickému registru ekonomických subjektů, registru plátců daně z přidané hodnoty a registru plátců spotřební daně. Přístupy na tyto internetové stránky se denně stále pohybují v úrovni někde mezi 10 až 20 tisíci vstupy. Je vidět, že veřejnost skutečně využívá tyto podrobné informace o firmách a podnikatelích, které zde jsou. Bezesporu je to krok, který napomohl transparentnosti podnikatelského prostředí u nás.
Podobným způsobem hodlá ministerstvo pokračovat i nadále a v dohledné době zveřejnit centrální evidenci dotací státního rozpočtu. To je jeden z dalších důležitých informačních systémů, které Ministerstvo financí provozuje.
Upozornil bych dále na jednu z oblastí činnosti, která nebyla zmíněna panem premiérem, a tím je oblast revitalizace, především průmyslových podniků.
Z té části statistických dat, o kterých jsem hovořil, tam bylo zřetelně jasné, že to je zejména sektor středních podniků, který je dnes tahounem rozvoje české ekonomiky. A je to bezesporu dobře, protože se tak struktura české ekonomiky začíná blížit struktuře vyspělých moderních ekonomik jak západní Evropy, tak zbytku světa.
Zároveň ale Českou republiku tíží problém odložené restrukturalizace, především tradičních velkých průmyslových výrobců, který se velmi negativně promítá i do stability finančního sektoru, jak jsme o tom koneckonců zcela nedávno byli na faktech přesvědčeni při nutnosti řešení takových kauz, jako je Investiční a Poštovní banka, která byla bankou velmi zatíženou špatnými úvěry právě ve vztahu k tomuto sektoru ekonomiky.
Chtěl bych zde zmínit činnost Revitalizační agentury, která za necelý rok své existence zpracovala celou řadu základních restrukturalizačních projektů pro vybrané podniky. Tyto projekty se postupně realizují, řada z nich zatím poměrně velmi úspěšně, jako je třeba příklad Škody Plzeň nebo Tatry Kopřivnice a některých dalších. Je jisté, že toto řešení je pouze dílčím příspěvkem k obnově hospodářské prosperity České republiky.
***