(20.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, děkuji vám za návrh usnesení, nicméně bude třeba, abyste jej přednesl v podrobné rozpravě. Nyní je rozprava obecná.
Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Kalousek, který zde není, pan poslanec Miloslav Kučera mladší, který zde taktéž není, a pan poslanec Zdeněk Jičínský, který zde taktéž není. Nikdo další není do rozpravy přihlášen, všeobecnou rozpravu končím. (Potlesk.)
V tuto chvíli zahajuji rozpravu podrobnou, do které je jako první přihlášen pan poslanec Václav Exner, kterého současně poprosím, vzhledem k tomu, že k tomuto bodu nebyl stanoven zpravodaj, aby jako první diskutující v podrobné rozpravě se ujal zpravodajské úlohy a shromáždil návrhy usnesení, které v podrobné rozpravě padnou.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové. Měl jsem takovou naivní představu, že bude využito jednání o Zprávě o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády ČR k tomu, aby Poslanecká sněmovna posoudila nejen to, co vláda udělala, ale také aby na druhý poločas její vlády se rozhodla určitým způsobem usměrnit a orientovat její činnost, což se obvykle dá nejlépe udělat tím způsobem, že se přijme určité usnesení, protože to je víceméně jediný nástroj, který v kontrolní činnosti Poslanecká sněmovna vůči vládě má. Proto chci navrhnout ke dvěma otázkám návrh usnesení, kterým bychom požádali vládu o určitou změnu dosavadního přístupu k záležitostem, které se bohužel nestaly součástí závěrů, šesti závěrů, které vláda ve své zprávě na samém konci uvádí jako své priority pro příští období.
Protože podle několikrát opakovaného návrhu v obecné rozpravě předpokládám, že bude navrženo základní usnesení, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí zprávu vlády, navrhuji, aby tato část byla označena jako I. a aby jako II. byly součástí usnesení tyto body:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR o rozhodnější přístup:
a) při zajištění zaměstnanosti v ČR,
b) k posílení výdajů na vědu a výzkum, zvláště v oblasti průmyslového výzkumu.
Dovolím si stručně zdůvodnit svůj návrh.
Pokud jde o nezaměstnanost. Dlouholetý pokles zaměstnanců v národním hospodářství trvá. Vloni došlo ke snížení počtu zaměstnanců o dalších 2,7 %, přitom v rámci tzv. civilního sektoru o 3,5 %, v samotném průmyslu to bylo zhruba 5 %, v primární sféře, zvláště v zemědělství a těžbě surovin, o 7,3 % a došlo také k poklesu zaměstnanosti v oborech, jako je školství, zdravotnictví a v některých službách. Vláda předpokládala větší nezaměstnanost, než nakonec byla, a je dobře, že byl takový vývoj, ale stále očekává její zhoršování s tím, že přes dílčí a sezónní pokles v letošním prvním pololetí a také stagnaci na podzim loňského roku by nezaměstnanost mohla překročit 10 % už v letošním roce. Byl přijat Národní plán zaměstnanosti v loňském roce, situaci ale neřeší, snad ji poněkud přibrzďuje.
Velmi bolavý je problém nezaměstnanosti mladých lidí včetně absolventů škol. Kolísá sice v závislosti na časové vzdálenosti od konce školního roku, stále však jde o desetitisíce mladých lidí a průměrná nezaměstnanost v této skupině je kolem velmi znepokojivých 20 %. Řešením této situace není ani ve zprávě vlády zmíněné zamýšlené snížení odvodového zatížení práce a další dílčí opatření. Podle předpovědí vládních úřadů se nepočítá se zásadnějším řešením nejen do konce funkčního období této vlády, naopak kolem roku 2002 by nezaměstnanost měla kulminovat.
Podle mého názoru by vláda měla tomuto problému věnovat větší pozornost a totéž požadovat od partnerů v tripartitě, především od zaměstnavatelských svazů.
Trpíme uzavírání a omezování činnosti firem bez řešení, co s lidmi. Pozornost věnovaná regionům s vysokou nezaměstnaností zatím nevede k situaci, kdy by v rozumném výhledu problém přestal být závažnou skutečností. Bohužel, v pojetí této věci zaostáváme i za záměry EU, kde zvláště s konceptem tzv. informační společnosti se na problém zaměstnanosti hledí jako na celospolečenskou odpovědnost.
Brzdění nezaměstnanosti rozhodně nemůže být největším úspěchem, jak to ráno prohlásil předseda vlády. I vytvořených nových volných 12 tisíc pracovních míst je slabou náplastí na situaci, že na 450 tisíc nezaměstnaných je celkově k dispozici 48 tisíc tzv. volných míst. Domnívám se, že v této oblasti je skutečně nutný určitý posun.
Paní místopředsedkyně, dostávám zprávu, že je potřeba skončit…
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, takto: Není potřeba skončit, vy jako poslanec máte právo hovořit, jak dlouho si přejete. Já jsem pouze signalizovala, že pokud by se vám podařilo skončit před 21.00 hodinou, mohla by být ještě dnes uzavřena rozprava. Pokud se vám to nepodaří, je to samozřejmě zcela ve vašich rukou.
Poslanec Václav Exner: Budu potřebovat ještě asi 4 až 5 minut, omlouvám se za to, že to slabě přetáhnu. Co si s tím počnete potom, uvidíme.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Potom si s tím počnu to, že bude podrobná rozprava pokračovat zítra.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Chtěl bych říci, že řešení nezaměstnanosti dnes je už záležitostí, která se pokládá za celospolečenskou věc i na západě. Uvedu, že před několika lety vyhrál volby v americké Pensylvánii současný guvernér Tom Ridge s heslem, že v Pensylvánii za jeho činnosti není možné zrušit ani jedno pracovní místo bez náhrady.
Řešení, co s konkrétními lidmi, musí být součástí každého útlumového i rozvojového projektu, každého rozhodování, protože lidé jsou objektem a měli by být i subjektem tohoto rozhodování. Pomineme-li děti, starší osoby a postižené, každý má právo žít z vlastního přičinění, být platným členem společnosti. K tomu by měla politika naší země s využitím aktivního přístupu jednotlivců i různých skupin směřovat a zajišťovat to.
Pokud jde o problém výzkumu a vývoje. Trvá obrovské zanedbávání výzkumu a vývoje v naší zemi. Půl procenta hrubého domácího produktu, které v roce 1999 představovalo podporu vědy a výzkumu z veřejných rozpočtů, je skutečně velmi nízký údaj. Přestože to bylo zvýšeno o 20 % na 0,6 % v roce 2000, představuje to pouhých 11 mld. 640 mil. Kč.
Národní politika výzkumu a vývoje je nepochybně dobrý počin, ale měla by být dále zpřesněna a posílena. Našla se v rozpočtu na rok 2000 možnost zdvojnásobit prostředky, které vkládáme do této oblasti, aby byla zajištěna účast na vzdělávacích programech EU a částečně i účast v pátém rámcovém programu spolupráce ve vědě a technice EU.
***