(15.30 hodin)
(pokračuje Gross)
To by se mohlo zdát v té odpovědi tak trochu zamlženo, takže já zde na mikrofon znovu opakuji - policejní prezident dostal úkol toto zajistit, on rozhodl o použití těchto policistů. Já jsem o tom věděl, nepopírám to, a nezpochybňoval jsem toto jeho rozhodnutí.
Pak otázka, jaké byly důvody takovéhoto rozhodnutí a na čí přání k tomu došlo. Přání nebylo žádné a důvody byly, že velení policie vyhodnotilo bezpečnostní rizika související s poněkud specifickou situací, rozhodlo takto a já jeho rozhodování nezpochybňoval.
K otázce, jestli bylo podezření, že v bance jsou výbušniny atd., tak toto podezření tam nebylo, aspoň o tom já nic nevím. Otázka poslední: bude policie používat k zastrašování civilního obyvatelstva a soukromých právnických osob i nadále své elitní jednotky? Rozhodně musím popřít to, že by bylo něčím úmyslem někoho zastrašovat, ale samozřejmě nastanou-li podobné okolnosti, nevidím důvod, proč by policie nepostupovala třeba tak, jak postupovala, byť si to nepřeji, ale myslím, že pokud se pohybujeme v mezích zákona - a i na základě autority státního zastupitelství toto říci mohu - tak samozřejmě záleží na tom, jak vyhodnotí situaci policejní velení a jestli do toho zasáhne nebo nezasáhne ministr. Takže nemohu říci, že se tato situace nebude opakovat, byť samozřejmě nebude tak extrémní a já si to nepřeji. Podstatné je, že pár dní po tomto policie dělala podobnou asistenci, byť z jiných příslušníků policie, ale také poměrně masivní, při uvalování konkursu na jeden poměrně velký výrobní podnik při přebírání zodpovědnosti správce konkursní podstaty. Tomu se příliš velké publicity nedostalo, také to proběhlo. Prostě § 44 ukládá policii součinnost při asistenci, při výkonu rozhodnutí státního orgánu a na to se podle našeho názoru tyto věci vztahují.
Tolik ode mě. Myslím, že jsem se poctivě snažil sdělit naši pozici. Může mít někdo jiný názor, já mu samozřejmě jiný právní názor neberu, je to možné, je to diskutabilní, ale my se opíráme i o stanovisko nezávislé autority. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za odpověď pana ministra vnitra. Už z pohledu právní teorie mohu těžko napadnout názor státního zastupitelství, ale říkám před celou sněmovnou, že akt aplikace práva a názor státního zastupitelství nesdílím. Nevidím možnost vysmeknout se ze speciálního ustanovení § 42B a 42C. Nepovažuji za absurdní, že policisté zařazení v útvarech rychlého nasazení, ve speciálních jednotkách nebudou volně přesouváni do jiných jednotek. Opravdu to nepovažuji za absurdní. Proto se zřizují jako speciální jednotky, aby se s nimi jako se speciálními jednotkami zacházelo. To je velmi vážná věc. Je to velmi vážná věc a podotýkám, že nevím, jakým způsobem se státní zastupitelství vypořádalo s § 42C, protože jednoznačně - a bylo to vidět i v televizi, možná, že to byly obrázky úplně z jiného zásahu, nemohu si ověřit, co veřejnoprávní televize pustí jako kolorit toho, co vykládá - když používá speciální donucovací prostředky, resp. používají svou výzbroj, byť by jí byli jen ozbrojeni a tvořili tu kulisu toho, co všechno mají s sebou a jak mohou zasáhnout. Ona otázka hrozby silou má samozřejmě v právu velmi významný rozměr.
Jen říkám upřímně svůj osobní právní názor. Nesdílím právní názor státního zastupitelství. Žel, nemohu ho nijak zpochybnit, protože - to má pan ministr pravdu - provedení zákroku bylo sanováno tím, že dozorový orgán státního zastupitelství ověřil, že nedošlo k porušení zákona. Přesto říkám, že s tím nesouhlasím, a navrhuji nesouhlasit i s odpovědí ministra vnitra. Pokud nesouhlas nebude přijat, zase nikdo nemůže odebrat mně nebo jiným poslancům této sněmovny právo, aby se na základě tohoto zjištění a těchto názorů státního zastupitelství nepokusili o novelu zákona o policii, protože tady se mi to jeví jako velmi volný výklad a velmi zneužitelné ustanovení, které nemusí vždy působit ex lege nebo intra legem, ale contra legem, a to bych byl velmi nerad.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna odmítla odpověď pana ministra vnitra, abychom se tím dále zabývali. Pokud se tak nestane, osobně říkám, že navrhnu novelu zákona o policii.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Pane místopředsedo, páni kolegové, paní kolegyně, nechci to vyhrocovat. Samozřejmě neberu právní názor panu poslanci Filipovi, na to má každý právo. Zcela vážně, bez ohledu na politické souvislosti bych chtěl upozornit na jednu věc, abychom opravdu, ale opravdu neudělali nějakou škodu, která by nás mohla mrzet.
Já se vrátím k několika věcem, které se v minulosti dělaly. Bylo-li by to tak, jak chce pan kolega Filip a řada z vás - a já tomu rozumím - tak se dostaneme do naprosto neřešitelných situací v řadě konkrétních situací. Typ povodně. Platil-li by tento výklad, jsme v situaci, že tehdejší ministr vnitra, myslím že Cyril Svoboda, by měl být také kritizován za to, že porušil zákon, protože to byla naprosto stejná situace. Převoz zlata. Pokud se převáželo zlato z České republiky na Slovensko - teď už se o tom hovořit může - tak při převozu 18 tun zlata nebo kolik to bylo, já teď přesně to číslo nevím, je logické, že je poměrně velká míra bezpečnostních rizik, a poslat tam jiné než speciálně vycvičené policisty, ať už z útvaru rychlého nasazení, nebo ze zásahové jednotky, to je jedno, ze které z těchto devíti jednotek, tak se zbytečně dostáváme do situace, že budeme zvětšovat bezpečnostní rizika v tomto státě.
Chci tím říci jenom jedinou věc. Přistoupí-li se ke změně zákona, je to legitimní právo sněmovny, ale dělejte to prosím s citem, abychom nezabránili možnosti použití sil a prostředků policie tam, kde asi není pochyb o tom, že musí zvítězit zdravý rozum nad určitými řekněme momentálními zájmy, pro které někdo může mít a jiný nemusí mít pochopení. Opravdu bych se bál absurdní situace, že budeme vykládat veřejnosti, že někde bylo zapotřebí rychlé pomoci, policisté byli blízko a oni k tomu nemohli. O to jediné bych chtěl poprosit ty, kteří budou případně na této novele pracovat, aby na tyto věci opravdu dávali pozor, abychom neudělali více škody než užitku.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Dále se přihlásil místopředseda sněmovny Ivan Langer, poté pan poslanec Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, nebývá zde příliš často pravidlem, abych se ztotožnil s názory pana kolegy Vojtěcha Filipa, nicméně v tomto případě mu musím dát za pravdu, neboť z logiky stanoviska státního zastupitelství, z logiky vystupování pana ministra vnitra vyplývá jedno jediné, že de facto kdybychom vzali celý útvar rychlého nasazení vyjma jednoho muže, přidali k tomuto útvaru minus jednoho muže jednoho řadového policistu a prohlásili ten zákrok za zákrok, který nevykonává URNA jako taková, bylo by možné, aby o nasazení těchto vysoce specializovaných policistů, kteří mají tuto speciální výzbroj, rozhodl kdokoli kdykoli. To myslím, že možné není. Pokud zde pan kolega Filip zmiňuje nějaký záměr podívat se na zákon o policii a blíže specifikovat podmínky nasazení příslušníků URNA, já se k tomu jen hlásím, neboť rizika, která plynou z takového možného zneužití nebo využití zákona, abych neříkal již nějaký definitivní názor, jsou podle mne příliš vysoká na to, aby se s tímto zákonem nic nedělalo.
***