(17.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Toto zajišťuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s okresními úřady a ve spolupráci s příslušnými obcemi, nově od roku 1998 nabídky na získávání takovýchto kapacit ubytování nebo bytů podává i jedna nevládní organizace, která byla Ministerstvem vnitra vybrána na základě výběrového řízení, které v roce 1998 proběhlo.
Běží dva základní projekty. Jeden se týká všech uprchlíků, kteří se chtějí integrovat na území České republiky a chtějí zde žít. Druhý se týká našich krajanů, kteří žijí v jiných zemích a u kterých se individuálně přihlíží k tomu, že se chtějí vrátit do České republiky, i když zde třeba oni nikdy nežili, ale žili v České republice a byli našimi příslušníky jejich předkové. Takže to jsou dva základní projekty.
Odpověď na otázku, zda vláda toto chce skutečně dělat, je jednoznačně kladná, protože jenom na první projekt bylo od roku 1994 do 9. října tohoto roku vyčleněno více než 55 milionů korun, takže nepochybně kdyby vláda o to snahu neměla, takovéto prostředky by na to nevynakládala. Musím podotknout, že ani v posledních letech se nezmenšuje tato podpora. I v rozpočtu na příští rok se počítá s finanční podporu na tyto projekty.
Nyní konkrétně k jednotlivým otázkám. Hovořila jste o případu pana Školníka, který skutečně nabízí tyto kapacity. Tam je ten případ složitý - alespoň podle informací, které mám k dispozici - z následujících důvodů. Za prvé je zapotřebí říci, že vlna zvýšení nabídky těchto bytů nastala v okamžiku, kdy vláda na základě nedostatečné nabídky zvýšila finanční stimulaci. Došlo ke zvýšení finančních částek zhruba o jednu třetinu. Bylo to tak, že ze sto tisíc na 150 tisíc korun na jednoho uprchlíka vláda zvýšila tento příspěvek. Přitom 50 tisíc na každou další osobu, která v domácnosti žije, zůstalo stejných. Rovněž došlo ke zvýšení příspěvku na rozvoj infrastruktury obce z 50 tisíc na 100 tisíc. Poté co toto vláda v roce 1998 učinila - ono to bylo také tak trochu výsledkem poměrně velké migrační vlny, která zde v té době byla díky některým událostem na jihovýchodě Evropy - byla poměrně velká nabídka. V rámci této vlny zvýšených nabídek byla také nabídka pana Jana Školníka, který vlastní nemovitosti v Broumově.
Tam, jak už jsem řekl, byla složitost dána následující věcí. V roce 1999 odbor pro uprchlíky uspořádal jakýsi seminář, kde se stanovovala určitá pravidla, protože předtím byl nedostatek nabídky, po tomto zvýšení byl naopak enormní zájem o tyto nabídky. Na základě semináře byly okresní úřady informovány, jak se bude postupovat. Tyto okresní úřady měly informovat jednotlivé uchazeče o poskytnutí této nabídky, o tom, jak se k těmto věcem bude přihlížet. Jedna z informací, kterou měly sdělit, je, že nabídky by se měly dávat v roce 1999 s tím, že realizovány budou v průběhu roku 2000.
U nabídky pana Jana Školníka byly dost značné disproporce, které nekorespondovaly s pravidly, která byla dána a která byla dokonce nově stanovena zákonem o azylu, který je účinný od 1. 1. tohoto roku. Disproporce se týkaly následující věci. Zpočátku byl uveden v rozhodnutí města Broumov pouze souhlas s integrací krajanů, nikoli - jak je vyžadováno - s nabídkou pro uprchlíky. Jedna věc jsou krajané - to je ten druhý projekt - druhá věc jsou obecně uprchlíci. I na ně se tento projekt vztahuje. Druhá nesrovnalost spočívala v tom, že město Broumov dalo pouze souhlas s ubytováním těchto osob, ale nedalo souhlas s uzavřením smlouvy o poskytnutí finančních prostředků. Toto bylo napraveno až v druhé polovině dubna letošního roku.
Na základě toho na odboru azylové a migrační politiky byla vytipována konkrétní rodina, která měla právě na základě této nabídky pana Jana Školníka do této nemovitosti přijít a bydlet v ní. Jednalo se o rodinu pana Matelenoka z Běloruska, který právě tam měl zajištěnou i práci. Byla tam nabídka práce. Protože to byl lesní inženýr, byla tam možnost pracovního uplatnění. Bohužel po nějakém poměrně krátkém čase pan Matelenok informoval odbor azylové politiky na Ministerstvu vnitra, že akceptoval jinou nabídku ubytování od města Stráž pod Ralskem. Na základě toho Ministerstvo vnitra přes okresní úřad vyrozumělo pana Jana Školníka o tomto problému. Teď je stav takový, že se vytipovává jiný uchazeč o toto bydlení v bytě, který nabízí pan Jan Školník. Jakmile bude takováto vhodná rodina vytipována, neprodleně dojde k tomu, že bude přistoupeno k realizaci nabídky pana Jana Školníka. Takový je stav věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Paní kolegyně Rujbrová položí ještě doplňující dotaz.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Já bych ráda panu ministrovi poděkovala za komplexní odpověď a vyjádřila přesvědčení, že pokud by pan Školník v průběhu dvou let byl alespoň zčásti informován o tom, co slyšíme my dnes, neměla bych důvod k interpelaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě pan ministr Gross.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Protože si myslím, že je dobré, aby se lidé vzájemně informovali, každopádně si ověřím, jestli informace k němu šla, protože není dobré nechávat lidi dlouhodobě v nejistotě. To je pochopitelné.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Jak jsem již informoval, paní kolegyně Alena Svobodová svoji interpelaci stáhla.
Další interpelující je paní poslankyně Alena Páralová, interpelovaným ministrem je ministr kultury Pavel Dostál ve věci směny památkových objektů na Příhrádku v Pardubicích.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane ministře, vámi zastupovaný stát se chystá vyhovět žádosti soukromých osob a směnit pardubický Příhrádek, který je v současné době v majetku státu, za jiné dva domy. Tímto vaším záměrem se zabývala Rada města Pardubic i komise pro městské památky rady města. Z jejich usnesení vyplývá, že město má zájem vstoupit do jednání o jiných variantách řešení umístění památkového ústavu.
Příhrádek je z umělecko-historického hlediska unikátní architektonický celek, který v této podobě nemá u nás analogii. Využití Příhrádku by mělo respektovat fenomén a atmosféru místa, ale také by mělo sledovat posílení potenciálu, který vznikl v minulosti a jenž se zde nabízí, a současně odstranit všechny zásahy a projevy, které ve starší i nedávné době území a architekturu devastovaly.
Občanům Pardubic na budoucnosti Příhrádku velmi záleží, jak je patrné z četných žádostí, se kterými se na mne obracejí a z nichž některé jsem vám poskytla na vědomí.
Vážený pane ministře, obracím se na vás proto se zdvořilou žádostí, abyste vše ještě zvážil, a současně se zdvořilým dotazem, zda budete respektovat přání samosprávy města Pardubic a vstoupíte s ní v jednání, či zda patříte k úředníkům, kteří rozhodují o budoucnosti regionálních památek z Prahy.
Děkuji vám za pozornost.
***