(10.30 hodin)
(pokračuje Výborný)
Potud s návrhem ústavního zákona o referendu, tak jak tuto vládní osnovu projednáváme, souhlasím. A souhlasím i s důvody, které vláda v důvodové zprávě uvádí, i když ne zúplna, ale zčásti ano. Dokonce se domnívám, že text, který máme před sebou, jak podotkl pan místopředseda vlády Rychetský, omezuje otázky položené v referendu, a tedy omezuje i konání referenda jako takového natolik, že by množství referend podle tohoto ústavního zákona uskutečněných limitně se blížilo nule. A to možná tak, že úplně, protože otázky položené v referendu jsou omezeny návrhem natolik, že téměř neexistuje snad společenský problém, který by mohl být referendem podle tohoto ústavního zákona vyřešen, neboť každý velký společenský problém zřejmě vyžaduje provedení zákonem, každý velký společenský problém možná povede ke zrušení povinnosti stanovené zákonem atd. Ale to není to, co jsem chtěl uvádět v obecné rozpravě jako hlavní. Hlavním je můj procedurální návrh a jeho odůvodnění.
Paní poslankyně, páni poslanci, navrhuji, aby prvé čtení tohoto sněmovního tisku 695 a samozřejmě také prvé čtení sněmovního tisku 696 byla přerušena až do úplného skončení legislativního procesu, který se týká ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie.
Tato sněmovna totiž před několika měsíci přijala tento ústavní zákon. Onen ústavní zákon je nyní projednáván Senátem, dokonce mám zprávy, že i dnes je projednáván Senátem, ale my v tuto chvíli nevíme, zda Senát schválí tento ústavní zákon o referendu v nějaké pozměněné podobě, nevíme, zda s ním nevysloví souhlas a tím legislativní proces skončí. Nevíme také, zda s ním náhodou nevysloví souhlas v té podobě, ve které jsme tento ústavní zákon přijali v Poslanecké sněmovně. Zdá se mi velmi nezodpovědné, ba nemožné projednávat ústavní zákon o referendu v situaci, kdy nevíme, jak souběžně projednávaný jiný zákon o referendu skončí.
Podotýkám, že přerušení, tak jak jsem je navrhl, může být přerušením velmi krátkým, neboť se může stát, že např. Senát dnes dokončí projednávání ústavního zákona o referendu tím způsobem, že jej neschválí, a my můžeme pokračovat v projednávání těchto vládních tisků např. už příští týden ještě na této schůzi. Ale může to být přerušení také velmi dlouhé, neboť Senát nám může vrátit tento ústavní zákon a my se jím budeme muset zabývat. Limitováni časem nejsme. Ale v každém případě si myslím, že nemůžeme jinak postupovat než přerušit prvé čtení těchto tisků.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že pan poslanec Výborný podal návrh, prosím, aby jej písemně předal zpravodaji. Osobně se domnívám, že vzhledem k tomu, že další projednávání tohoto bodu by bylo vázáno na konkrétní časovou podmínku, jednalo by se spíš o návrh na odročení.
Poslanec Miloslav Výborný: To si jistě vyjasníme, paní místopředsedkyně. Ale zapomněl jsem říci, že je to svým způsobem procedurální návrh, ale v žádném případě jsem nechtěl zabránit debatě a nechtěl jsem, aby o tomto návrhu bylo hlasováno bezprostředně. Rozprava nechť pokračuje, to podotýkám a zdůrazňuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Tedy chápu to tak, že by se o tomto návrhu hlasovalo po uzavření obecné rozpravy. Nebo před? (Před.) Před uzavřením rozpravy.
Slovo má paní poslankyně Jitka Kupčová, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, referendum je jistě jednou z nejvýznamnějších forem uplatňování přímé demokracie v soudobých systémech demokracie zastupitelské. Jejím ideovým základem se stala koncepce všeobecné vůle a svrchovanosti lidu vyjádřená Jean Jacques Rousseauem.
Ústava České republiky ve svém článku druhém odstavci druhém otevírá možnost využití referenda a zmocňuje ústavní zákon, aby upravil, kdy lid vykonává státní moc přímo. Toto ustanovení je podle mého názoru nutné vykládat v přímé souvislosti s článkem 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví: "Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců."
Nezbývá mi, než konstatovat, že v této oblasti, tedy naplnění tohoto práva občanů, které přímo vyplývá ze skutečnosti, že lid je zdrojem veškeré státní moci, je Česká republika svým občanům velmi dlužna. Jsem přesvědčena o tom, že uplatňování prvků přímé demokracie je součástí civilizačního procesu a že přímá demokracie jako doplněk demokracie zastupitelské bude mít v hospodářsky, sociálně a kulturně vyspělých státech stále větší význam.
Jsem poslankyní čtyři roky. Projednávaný návrh je za tu dobu již šestým nebo sedmým návrhem ústavního zákona o referendu, ale je to první návrh vládní. Tento vládní návrh zřejmě vychází ze zkušeností, z diskusí, které probíhaly k obdobným návrhům zde v Poslanecké sněmovně, ale i ve výborech, a je podle mého názoru návrhem velmi umírněným, velmi kompromisním, a to zcela zřejmě s cílem zajistit průchodnost oběma komorami Parlamentu České republiky.
Můžeme mít k tomuto návrhu konkrétní připomínky, a to jak z hlediska okruhu otázek vyloučených z referenda, případně k okruhu subjektů oprávněných k návrhu na vyhlášení referenda, příp. i k velmi přísným - podle mého názoru - podmínkám pro přijetí návrhu v referendu. To vše jsou však podle mého mínění otázky určené k podrobné diskusi v příslušných výborech.
Nechci již připomínat existenci rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy, ale chci vyjádřit přesvědčení, že i u nás došlo v této souvislosti k posunu v přístupu k této závažné problematice. K tomu mě vede i určité srovnání vystoupení některých představitelů - a dovolte mi velmi zjednodušené označení - představitelů pravice k této problematice. Při projednávání poslaneckého návrhu ústavního zákona o referendu v roce 1997, tehdy návrhu poslanců České strany sociálně demokratické, tehdejší zpravodaj, člen strany vládní koalice, jejíž stanovisko k návrhu bylo samozřejmě negativní, jakousi srovnávací část svého vystoupení začínal slovy "Nehledě na to, že některé evropské státy nemají referendum vůbec" a věta pokračovala, zatímco naproti tomu při poslaneckém návrhu z loňského června obdobná srovnávací pasáž z úst zástupce navrhovatelů, rovněž představitele pravice, začínala slovy "Chci tedy upozornit na to, že v Evropské unii z patnácti členských států je referendum součástí ústavního systému ve dvanácti zemích, z toho v jedenácti psaných ústavách, ve dvanácté zemi, tj. Velká Británie" a věta pokračovala.
Dámy a pánové, jsem přesvědčena i o tom, že předložený návrh odpovídá ústavnímu zakotvení přímé demokracie, z jehož dikce vyplývá, že ústavní zákon má být použitelný na neurčitý okruh případů. Dále jsem přesvědčena o tom, že je naší povinností umožnit občanům vykonávat za podmínek stanovených ústavním zákonem státní moc přímo.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Jitce Kupčové. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, atmosféra, kdy projednáváme tento vládní návrh ústavního zákona o referendu, se opravdu liší - jak už tu uvedla paní kolegyně Kupčová - od atmosféry v minulém volebním období. Možná že si někteří ještě vzpomenete, jak jeden zástupce strany, která tu už dnes není, ale možná v příštích volbách v rámci čtyřkoalice se tu opět objeví, varoval před nebezpečím vlády lůzy, kterou by přijetí takového návrhu mohlo způsobit.
***