(10.40 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Tyto obavy zřejmě pominuly, proto i nálada je relativně poklidná. V tomto směru si myslím, že to je jisté pozitivní znamení, byť žádná takováto znamení nejsou jenom jednoznačná. Zároveň to může svědčit i o jisté lhostejnosti k projednávání ústavních otázek, protože asi většina sněmovny je přesvědčena o tom, že k žádné rozsáhlejší změně ústavy se v tomto období už neodhodláme.
To jenom na okraj. Já rovněž, jako poslanec Výborný, upozorňuji, že jsme tady z procedurálního hlediska ve zvláštní situaci. Máme projednávat návrh ústavního zákona o referendu v době, kdy návrh ústavního zákona o referendu, který Poslanecká sněmovna schválila, je projednáván Senátem.
V této souvislosti bych rád upozornil sněmovnu, že bychom si měli ujasnit postupy v této věci, protože ústava je příliš lakonická. Ústava říká, že ústavní zákony potřebují ke svému schválení souhlas obou komor. Ale jinak nic dále o procesu, jak toto schvalování probíhá, neříká. Speciální ustanovení, která se týkají legislativního procesu, kde Poslanecká sněmovna může v případě nesouhlasu Senát přehlasovat, tady zřejmě neplatí, protože nebylo by tu souhlasné usnesení obou komor. Ale jak k tomu souhlasnému usnesení dospět?
Budeme vycházet z toho, což je názor určitých představitelů právní teorie, že hýbatelem v zákonodárném procesu je Poslanecká sněmovna a Senát je brzdou, že tedy z hlediska projednávání ústavních návrhů Senát má jenom možnost návrh, který Poslanecká sněmovna přijala, schválit nebo odmítnout? Anebo budeme vycházet z toho, že Senát může návrh schválený Poslaneckou sněmovnou pozměnit, ale pak je otázka, jak s tím pozměněným návrhem dále nakládat v Poslanecké sněmovně. Lze-li projednávat jednotlivé pozměňující návrhy Senátu, nebo ten návrh jako celek a co se stane, když Poslanecká sněmovna s tímto návrhem nebude souhlasit nebo jej zase bude modifikovat. Má-li tu ten člunek, jak se tomu říká ve francouzském legislativním procesu, probíhat dále, nebo kde se tento člunek zastaví.
Říkám to proto, protože se nám asi tento problém brzy objeví a měli bychom přemýšlet, jak v této věci budeme postupovat. Ale skutečně bych nepovažoval za dobré, abychom teď uzavírali jednání o tomto novém návrhu dříve, než zjistíme, jak Senát s naším návrhem naložil.
Na rozdíl od kolegy Výborného si však nemyslím, že jsme do Senátu poslali jenom návrh týkající se referenda o vstupu do Evropské unie. Pokud se nemýlím, návrh, který původně předkládal pan poslanec Svoboda z Unie svobody, byl modifikován ve smyslu návrhu, který předkládal poslanec Svoboda z KDU-ČSL, a návrh, který jsme schválili má určitou obecnou podobu referenda jako ústavního institutu. Ale to už je teď stejně v moci Senátu, co s tím Senát udělá, čili zůstává otevřená otázka, kterou jsem uváděl předtím.
Teď si přece jenom ale, protože tu je obecná rozprava, dovolím k této vládní předloze říci několik poznámek, kde asi doplním stanoviska kolegyně Kupčové.
Vláda zřejmě tedy ve snaze, aby návrh byl průchodný, svou předlohu chápe velmi restriktivně. Otázka je, zda to je dobře. Z hlediska možné průchodnosti snad, ale z hlediska určitých obecných principů, které jsou vyjádřeny v naší ústavě, je to přeci jenom problém. Nemyslím si tedy, že je, obecně vzato, správné omezovat okruh otázek, které jsou předloženy referendem, tak, jak to činí tento vládní návrh ústavního zákona.
Shodně s kolegyní Kupčovou se domnívám, že předmětem referenda mohou být věci týkající se zákona, že z tohoto hlediska čl. 2 je významnější než čl. 15. Čl. 15 ústavy, který říká, že zákonodárnou moc vykonává Parlament, není v tomto směru přesný. Příliš zužuje obsah toho, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Z toho plyne, že i s odkazem na čl. 2 odst. 2, že ústavní zákon stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo, že přímý výkon státní moci se může týkat i rozhodování o zákonech. Čili tento problém tu obecně existuje.
Rovněž si nemyslím, že by bylo dobře omezovat předmět referenda jenom na to, co se týká příjmů, protože tam nepochybně by měly být i výdaje, protože asi není dobře, aby v referendu se rozhodovalo o otázkách, kde není uvedeno, z jakých zdrojů se případně budou náklady spojené s důsledkem referenda hradit. Takže v tomto směru tato koncepce se mi jeví nevyvážená.
Rovněž si myslím, že okruh subjektů oprávněných k návrhu na vyhlášení referenda je příliš restriktivně pojat. Kdyby tedy mohla referendum navrhovat pouze některá z komor Parlamentu jako celek, a nikoli kvalifikovaná menšina, bylo by případných referend příliš málo a příliš by se zužovala možnost, kterou referendum má umožnit, aby totiž lidé rozhodovali o určitých otázkách týkajících se státní politiky, ať již vnitřní, nebo zahraniční.
Také požadovat, aby kvorum pro účast i pro vyslovování se pro návrh bylo tak vysoké, jaké je, je myslím výjimečné. Většinou prostě není stanoveno přímé kvorum pro přijetí návrhu. V tomto směru by skutečně, jak už to uvedl kolega Výborný, asi tato úprava prakticky úspěšné referendum neumožňovala. Otázka je, a to je na posouzení, protože to není matematická záležitost, jaký má být okruh občanů potřebných k vyvinutí lidové iniciativy pro referendum. Otázka je, zda 300 tis. je hodně, nebo málo. To nechávám na posouzení, protože jsou otázky, kde samozřejmě takovéto počty občanů se obstarat dají. Takže i to je věc, kterou je třeba vážit.
Návrh, který tu uvedla kolegyně Parkanová, je vskutku zvláštní. Nikde jsem se s tím nesetkal. Bylo by to třeba velmi promyslet, zda proti té argumentaci, kterou ona uváděla a která osvědčuje vhodnost spojení referenda s volbami, nelze uvádět argumenty opačné, ale to už je myslím předmět pro podrobnější diskusi.
V této věci já se připojuji k návrhu kolegy Výborného, abychom před ukončením obecné rozpravy jednání o tomto bodu přerušili z důvodu, že jednání o jiném ústavním návrhu referenda není dosud ukončeno.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Pavel Svoboda.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane předsedo, členové vlády, paní a pánové. Mě jen trochu mrzí, že došlo na návrh zpravodaje ke sloučení obou rozprav, protože já jsem přesvědčen, že zákon o provádění referenda není pouze technickou normou.
***