(9.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Jsem přesvědčen, a odborné oponentury mého návrhu mě v tom jenom utvrzují, že tento návrh je cestou k nápravě, neboť současně předjímá možné riziko zneužívání obviňování ze znásilnění za jednání, která by nedosahovala patřičné intenzity. Jinými slovy, umožňuje potrestat to, co by potrestáno býti mělo, a neumožňuje to, co by potrestáno býti nemělo.
Vážené kolegyně a kolegové, já jsem přesvědčen, že není možné v tuto chvíli již čekat na návrh vládní novely nebo dokonce na celou rekodifikaci trestního zákona. Je fakt, že takováto novela spáchání takovéhoto druhu trestné činnosti zjevně nezabrání, nicméně existuje-li někde v našem právním systému chyba, existuje-li někde v našem zákonu nedostatek, myslím si, že je naší povinností a naším úkolem tento nedostatek odstranit, a já vás velmi prosím, jestli byste mi v tomto mohli být nápomocni.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Bohuslav Záruba.
Poslanec Bohuslav Záruba: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Předkládaná novela je sice svým obsahem malá, ale vzhledem k jejímu dopadu je velmi významná. Současný trestní zákon v § 241 definuje pojem znásilnění, ale v odst. 1 a 2b vztahuje toto násilí pouze k ženě či ženě mladší 15 let a znásilnění se spojuje pouze se souloží. Ze soudní praxe však vyplývá, že při jednání pachatelů a jejich ukájení sexuálních potřeb bylo často jejich jednání specifikováno jako vydírání nebo omezování osobní svobody. Tyto činy se tak dostávaly do kategorie trestných činů menší společenské nebezpečnosti a s tím souvisela i nižší trestní sazba.
Vláda ve svém stanovisku sděluje, že daná problematika bude řešena v rámci připravované novelizace trestního zákona. Uvádí jisté možnosti při definování pojmu pohlavní styk. Lze souhlasit i s tím, že existují určité škály případů, které je nutné od sebe rozlišovat.
Lze polemizovat i s tím, zda pojmové vymezení je zcela vyčerpávající. Návrh rozšiřuje § 241 trestního zákona z činu násilí spáchané na ženě na osoby, které jsou pod pohrůžkou násilí donuceny k souloži nebo jinému pohlavnímu styku. Na soudech a soudcích pak bude klasifikovat nebezpečnost pachatelova chování a s tím související výši trestu. Vláda ve svém stanovisku nevyjadřuje nesouhlas s tímto návrhem a vzhledem k aktuálnosti a časové prodlevě v případě novelizace trestního zákona a na tomto místě zdůrazňuji, že v případě čekání na vládní novelu bychom mohli čekat i dva roky, ale pachatelé čekat nebudou. Proto doporučím Poslanecké sněmovně tento návrh zákona propustit do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásila paní poslankyně Jana Volfová. Chtěl bych poprosit kolegy po mé levici přesto, že je příjemné, že levá část sněmovny je zaplněna, aby trošku zklidnili své hlasité hovory. I pan kolega Starec.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Volfová: Pane předsedající, pánové ministři, dámy a pánové. Musím říci, že i já velmi vítám tuto novelu tohoto trestního zákona, protože se domnívám, že tak jak byla připravena a tak jak byla i prezentována na onom semináři, který již pan předkladatel zmiňoval, odpovídá nejen trendům, které je potřeba začlenit do našeho zákoníku, odpovídá i trendům EU. Proto si myslím, a proto i já doporučuji k projednání do prvního(?) čtení.
Chtěla bych ale obrátit vaši pozornost k problému, který se bytostně dotýká nebo je velmi spojován s problémem znásilnění. To je problém domácího násilí obecně. V ČR tak jako ve světě se odhaduje podíl domácího násilí kolem 10 procent domácností. Nadace Růže, která má azylový dům a velmi tuto problematiku řeší, má pocit nebo ze svých statistik tvrdí, že toto číslo je menší.
Já bych chtěla poprosit nebo spíše se domluvit s navrhovateli, abychom v rámci projednávání této novely se pokusili napravit jeden nebo dva základní problémy, které já považuji za velmi důležité. Možná že nevíte, že § 39 trestního zákona říká, že v případě, že jste v partnerském, tedy manželském soužití, a když dojde k napadení, tak žena, která je z 90 procent obětí tohoto násilí, musí v průběhu soudního řízení třikrát písemně požádat o to, aby byl nadále její partner stíhán. Pokud zfackuji já vás, ostatní pány poslance, tak to můžeme řešit soudním sporem a bude to bez problémů a já budu trestně stíhána za to, že jsem vás zfackovala. Pokud budu vaší manželkou, tak vy budete třikrát dávat písemné dobrozdání, že je třeba, abych nadále stíhaná byla, a jistě chápete, že v rodinném prostředí dochází k psychickým nátlakům, které jsou pro tu - obvykle - ženu, velmi komplikované.
Dále, domácí násilí není vůbec v trestním zákoně řešeno, není vůbec řešena klauzule, co to domácí násilí je, a také proto není možné jej jakýmsi způsobem pojmout, a myslím si, že týrání je tam, o týrání druhé osoby, není tam osoby blízké. To jsou tři věci, které já bych považovala za velmi dobré, kdyby se podařilo v rámci této velmi výrazné novely, přestože drobné novely, ještě pojmout, a myslím si, že v rámci druhého čtení by tato varianta mohla být uchopena.
Také proto bych si dovolila navrhnout, aby vedle výboru, který bude mít zjevně tuto novelu na starost, se právě proto, pro tyto konsekvence, zabýval touto novelou i výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Jako druhý bude hovořit pan poslanec Vojtěch Filip a připraví se František Pejřil.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, paní a pánové, dovolte mi, abych se připojil k těm, kteří souhlasí s tím, aby tato novela byla projednána a aby trestní zákon byl navrženým způsobem změněn. Já jsem sice nemohl navštívit zmíněný seminář, lituji toho, protože ten seminář, po přečtení materiálů, byl kvalitní.
Principiálně jenom si myslím, že ona jiná znaková podstata trestného činu nečinila větších problémů v právní praxi. Jediným problémem byl morální dopad, nikoliv ona právní praxe. Vždycky se dalo jednat podle § 231 nebo podle § 235 a zjištěné pachatele odsoudit, ale morální dopad do společnosti, o kterém tady hovořil pan předkladatel, byl samozřejmě špatný, protože ony určité deviace, které se projevily u jiných pachatelů, v podstatě byly mírněji trestány než ostatní trestné činy znásilnění.
Jako podstatné, a to si myslím, že je potřeba uvítat, je, že novelou § 241 už může být pachatelem žena. Byl rozpor mezi českou, resp. československou právní vědou od roku 1961 a československou, později českou zdravotní vědou, která uznávala, že k takovému jednání může dojít, a že tedy žena může být tím, kdo znásilní toho druhého.
***