(14.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Nicméně zároveň se však domnívám, že vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna schválením vydání státních dluhopisů zároveň uznává a potvrzuje výši ztráty Konsolidační banky, měla by být více informována o aktivitách Konsolidační banky, struktuře a příčinách ztráty Konsolidační banky a tyto otázky, bohužel, vládní podklad ke krytí ztráty Konsolidační banky sněmovně neodpovídá.
Z toho důvodu chci sněmovně avizovat, že budu na jednání rozpočtového výboru nad tímto dluhopisovým programem iniciovat větší participaci sněmovny či jejích orgánů na činnosti či kontrolní činnosti a výsledcích Konsolidační banky. Závěrem ale znovu zdůrazňuji, že v této fázi doporučuji propustit tento vládní návrh zákona do druhého čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, děkuji panu poslanci Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které žádnou písemnou přihlášku nemám. Proto obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Přičemž navíc já navrhuji zkrátit lhůtu o 20 dní a vyhovět tak žádosti předsedy vlády. Má někdo jiný nějaký jiný návrh?
Já nebudu rušit poslance v siestě. Já vás odhlašuji a nechám vás znovu přihlásit svými kartami a dám hlasovat o přikázání k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 125 poslanců 124 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
A nyní dám hlasovat o zkrácení lhůty pro projednání tohoto vládního návrhu ve výborech o 20 dní.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 102 z přítomných 132 poslanců 111 pro, 10 proti. Návrh byl přijat. Děkuji.
Přecházíme k bodu 23. našeho programu, kterým je
23.
Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen
/sněmovní tisk 781/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že jednání o tomto návrhu bude probíhat podle § 90 našeho jednacího řádu, který umožňuje vyslovit souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení. Opět prosím pana ministra Mertlíka. Ale prosím některé diskutéry, zejména se silnějším hlasem, jako pana poslance Payna, aby prosím byli zticha.
Pan ministr Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové. Dovolte mi, abych ještě stručně reagoval na - a omlouvám se za to, že opožděně - na vyjádření pana poslance Kocourka k tomu předchozímu bodu.
Já velmi vítám zájem rozpočtového výboru o činnost Konsolidační banky. Základní informace o její činnosti jsou samozřejmě dostupné z výročních zpráv, které mají, podle mého soudu, velmi kvalitní podobu. Nejen že odpovídají standardům bank v českých zemích, ale myslím si, že jsou spíše lepší, a zcela nedávno byl jednání rozpočtového výboru přítomen generální ředitel Konsolidační banky, který tam odpovídal na celou řadu dotazů, ale myslím si, že přes tyto skutečnosti zvýšení zájmu o Konsolidační banku je zcela na místě. Je to dnes s bilancí 314 mld. Kč. jedna z rozhodujících transformačních institucí v této ekonomice a poskytnu k tomu veškerou možnou součinnost rozpočtovému výboru.
Ještě bych řekl jednu věc. Nás čeká stejně společně řešení základního problému Konsolidační banky, kterým je expirace její existence podle stávajícího zákona. Ten skončí k 31. srpnu příštího roku. Vláda má v závěrečné fázi přípravy zákon o České konsolidační agentuře jako náhradě stávající Konsolidační banky, leč nebankovní instituci. Předpokládám, že na jedné ze schůzí po začátku nového roku bude na jednání Poslanecké sněmovny.
Děkuji za to, že jste mi tolerovali tuto odbočku, a nyní k předkládanému bodu č. 23.
Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych stručně shrnul věcné důvody, které vedly k vypracování a znovupředložení tohoto návrhu zákona. Sektor peněžního družstevnictví je v krizi, která postihla jeho větší část. Krize sektoru se týká rozhodující části družstevních záložen bez ohledu na počet členů, které sdružují, a bez ohledu na objem vkladů. K 31. 12. 1999 deponovalo v družstevních záložnách přibližně 128 tis. členů vklady v celkovém objemu 10,4 mld. Kč. Z tohoto objemu je ohroženo zhruba 8,8 mld. Kč, které náleží celkem 105 tis. klientů, tedy členů, abych mluvil přesně, družstevních záložen. Průměrný objem jednoho ohroženého vkladu tedy činil 83 810 Kč.
Ohrožené vklady lze rozdělit do dvou skupin. V prvé skupině se jedná o vklady členů, kteří mají v družstevní záložně uloženo do 125 tis. Kč. Jedná se o zhruba 70 % z celkového objemu uložených prostředků. Druhou skupinu pak tvoří vkladatelé, kteří vložili více než 125 tis. Kč. Motivem těchto vkladů byly zpravidla krátkodobé vklady z důvodu vyššího úročení.
Dovolte, abych nyní stručně zhodnotil legislativní úpravu postavení a působení Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Zajišťovací fond družstevních záložen byl zřízen na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších zákonů. Prvního května 2000 pak nabyl účinnosti zákon č. 100/2000, kterým se zákon mění a doplňuje.
Zákon výslovně stanoví, že fond není státním fondem ve smyslu zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky republiky. Čerpat z fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou členové družstevních záložen, poskytované za podmínek stanovených zákonem na splátky návratných finančních výpomocí a na úhrady majetkové újmy družstevních záložen způsobené rozhodnutím Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
V § 18 odst. 2 zákon stanoví, že náhrada za pojištěný vklad se poskytuje ve výši 80 procent z částky vypočtené podle zákona, nejvýše však ve výši 100 tis. Kč pro jednoho vkladatele u jedné družstevní záložny. Zákon neukládá státu povinnost doplnit chybějící finanční prostředky do fondu v případě jeho nesolventnosti. Zákon dále stanoví, že náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z fondu poskytne, pokud fond obdrží písemné prohlášení Úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek. Z tohoto důvodu lze fond považovat za jediný legitimní subjekt, z něhož lze vyplácet náhrady vkladů.
Zákonem o družstevních záložnách byl vytvořen prostor pro vznik a fungování družstevních záložen, ke kterému pak došlo v tom rozsahu, který jsem uvedl na začátku. Drobní střadatelé přitom uložili v družstevních záložnách většinou do 100 tis. Kč s tím, že přepokládali, že podle dikce zákona jsou pojištěny. Samozřejmě byli rovněž silně ovlivněni slibovanými vysokými úrokovými sazbami a reklamní kampaní celé řady družstevních záložen.
Na druhou stranu mnohdy členové vyžadovali před složením vkladu informace o záložně a tyto informace jim pak nebyly poskytnuty nebo jim často byly sdělovány informace ne zcela přesné, zavádějící či přímo nepravdivé. Situace klientů je samozřejmě složitá, protože, jak už jsem z tohoto řečniště několikrát uvedl, ocitli se v situaci, kdy zjistili, že jsou pojištěni u špatné pojišťovny, která nemá na výplatu pojistných náhrad.
***