(14.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Nyní mi dovolte uvést alespoň několik názorů ke zvolenému finančnímu nástroji, který je nám předložen k projednání. ODS již dvakrát podala návrh na zamítnutí zákona o vydání dluhopisů a učiníme tak opět. Nikoliv proto, že bychom uraženě stáli na svých pozicích a nebyli přístupni jinému názoru. Pětkrát na půdě této Poslanecké sněmovny jsme formulovali usnesení, která postupně, tak jak byla přijímána, dávala prostor pro to, aby vláda nalezla dostatek vůle a dostatek prostředků pro to, aby se s celou krizí vypořádala.
Na počátku mohlo snad jít o snahu o stabilizaci celého sektoru, dnes vzhledem k časové prodlevě řešíme téměř absolutní kolaps družstevních záložen a musíme jednat o zdrojích v objemu vyšším než 6 mld. Kč. Naprosto odmítám argument, který současný stav zjednodušuje na úroveň tvrzení, že usnesení sněmovny nabádá vládu, Konsolidační banku či úřad pro dohled k podvodnému jednání. Vláda tak naprosto cynicky zneužívá své výhody, kdy usnesení parlamentu jsou pro ni pouze doporučením, byť jsou přijímána stejnou většinou hlasů, kterou je vyhlašována většina zákonů, a s parlamentem hraje podivnou hru, do níž nastrkuje všelijaké své tiskové mluvčí. Je-li argumentem pro zpochybnění našeho řešení záruka návratnosti zdrojů vložených do fondu pojištění, pak musí být zcela logicky ze stejných důvodů zpochybněn i vládní návrh řešení, protože je koncipováno rovněž jako návratná finanční pomoc. V celém tisku 781 se toto slovní spojení vyskytuje tolikrát, že to není možné popírat ani zastřít. Ptám se tedy, nakolik je způsob řešení dluhopisy v souladu s rozpočtovými pravidly a jinými zákony, platí-li stejná pochybnost o návratnosti tohoto projektu.
Je-li argumentem pro zpochybnění našeho řešení technická náročnost, formulovaná legislativní cesta, jak mají dojít finanční zdroje až k fondu pojištění, pak je třeba říci, že vydání dluhopisů zjednodušuje pouze cestu k fondu samotnému. Další výplata bude stejně náročná a konfliktní, jako je tomu u našeho řešení, protože technicky bude celou operaci provádět ve skutečnosti úřad pro dohled, a to při jakékoliv formě zdroje.
Je-li argumentem pro zpochybnění našeho řešení konflikt se zřetelnou ztrátou, která vznikne Konsolidační bance nesplacením poskytnutého úvěru, jak je tedy možné pohlížet na některé jiné činnosti této instituce, z nichž rovněž kryjeme vzniklou finanční ztrátu? Jak je možné pohlížet na aktivity Revitalizační agentury, která na základě oficiální politiky této vlády provádí vytrvalou finanční transfuzi průmyslových kolosů dávno odsouzených k smrti?
Tam zdá se je možné, samozřejmě na základě politické vůle, právní rámec vydefinovat a vyprecizovat.
Vláda nám zakrývá jeden velmi vážný argument, který svědčí pro podporu našeho přístupu. § 26 zákona 87/95 ve znění novely č. 100/2000 Sb. stanoví, že v případě, kdy poplatky družstevních záložen nepostačují ke krytí rozpočtu Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, poskytne potřebné prostředky stát ve formě návratné finanční výpomoci. Jinými slovy, je zde zcela implicitně řečeno, bude-li Úřad pro dohled nad družstevními záložnami tím distributorem, který bude provádět výplatu náhrad, a to bude v každém případě, v každém instrumentu, který na půdě Poslanecké sněmovny zvolíme, bude splácení právě těchto finančních prostředků Konsolidační bance zaručeno státem. Jinými slovy, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami je pro Konsolidační banku partner s bonitou číslo jedna.
Právě proto zůstávala námi navrhovaná forma řešení vždy dostatečně obecná, aby dávala vládě dostatek prostoru pro stanovení přesného právního rámce. Z jiného pohledu však nabízela vládě daleko více. Nabízela jí politickou dohodu, nabízela jí společenskou záruku způsobu krytí vzniklé ztráty. Zatímco pro ztrátu Konsolidační banky z jiných operací musí vláda hledat finanční zdroje zpětně, zde jsme jí nabízeli možnost dohody již předem.
Domnívám se však, že jádro sporu, který zde vedeme, a jeho podstata je zcela někde jinde. Vydání dluhopisů ve skutečnosti znamená velmi pohodlný a velmi jednoduchý zdroj financí. Vláda tak vyřeší problém kampeličkářů tím, že z něj učiní problém naší budoucnosti a problém dalších vlád.
Nikoho tudíž nepřekvapí, že podávám návrh na zamítnutí tisku č. 781, a dovolím si říci, že na závěr žádám vládu, aby při řešení krize peněžního družstevnictví, zejména při získávání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci na krytí výplat náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen, postupovala v souladu s přijatými usneseními a doporučeními Poslanecké sněmovny. Zároveň žádám vládu, aby využila těchto usnesení a zejména dikce zákona č. 21/92 Sb., o bankách, zákona č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 87/95 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, k nastavení právního rámce takové transakce.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Pilip, nejprve se však s technickou poznámkou hlásí pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, já budu mít opravdu technickou poznámku. Dnes došlo na schůzi k poměrně dobrému spojení projednávání některých dluhopisových programů. Očekával jsem od kolegy Doktora, že tentokrát změní svoji rétoriku a podpoří vládou předložený návrh na dluhopisový program pro zajištění prostředků pro Zajišťovací fond družstevních záložen z jednoho prostého důvodu, protože pokud to uděláme přes Konsolidační banku, jenom to odložíme a stejně takový dluhopisový program budeme muset udělat.
Nechápu, proč se tady hraje dvojí hra. Jednou odsouhlasíme Konsolidační bance dluhopisový program a podruhé dluhopisový program, který vláda předkládá od léta tak, aby vůbec prostředky byly a aby byly rychleji k dispozici, nepodpoříme. Tak řekněte na rovinu, že to nechcete udělat, a nelžete! Děkuji. (Potlesk zleva.)
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, prosil bych, abyste si slova jako "lhaní" nechal na jinou příležitost, a prohlašuji, že to nebyla technická poznámka. To bylo normální diskusní vystoupení.
Pan poslanec Pilip už dostal slovo.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, projednáváme tady již potřetí stejný návrh vlády a myslím si, že je skutečně velmi smutné, pokud jde o přístup vlády, že to je potřetí a že jde o materiál v nezměněné podobě, přestože tato varianta byla v předchozích jednáních už dvakrát zamítnuta.
Hovořili jsme tady už dříve o tom, že je nutné hledat shodu na technice toho, jakým způsobem bude problém věřitelů zkrachovalých kampeliček vyřešen, a myslím, že skutečně byla povinností vlády větší vstřícnost vůči dalším parlamentním stranám a že její povinností bylo hledat jiné řešení než to, které bylo odmítnuto.
Vycházím z přesvědčení, že ne-li všichni, tak naprostá většina Poslanecké sněmovny se shodne v tom, že jakkoliv jsou jistě členové družstevních záležen spoluvlastníky těchto institucí, že jistou míru spoluzodpovědnosti a garancí nad jejich vklady stanovil zákon a že v právním státě věci, které jsou zaručeny zákonem, a v případě kampeliček to bylo procento z vkladů do 100 tisíc Kč, mají být skutečně proplaceny, a že tedy hledáme pouze technické řešení této otázky.
***