(10.10 hodin)
(pokračuje Kučera ml.)
A protože bychom přibližně od všech právnických osob a fyzických osob měli stejné podnikatelské možnosti, oprávněné osoby, které uplatňují své nároky, by byly přibližně stejně vyrovnané, a to ať ty, co zůstaly v družstvech, tak ty, co čekaly sedm let, i soukromníci přibližně stejně, vrátila by se námi požadovaná důvěra v právní řád a naplněním transformačního zákona by se obnovila důvěra v právo. Myslím, že tato cesta je cestou nejrychlejší. Reálně lze předpokládat, že právě hrozba sankcí a exekučních řízení by dokázala uzavřít celou problematiku nejdéle do dvou let.
Všechny tři novely prakticky popisují tři možné způsoby, jak celou problematiku uzavřít. Dámy a pánové, abychom pohnuli s naším zemědělstvím k dokončení transformace a restrukturalizace, je to prvořadě důležitý krok. Bez toho skutečně nemůžeme postoupit dále. Ale tím, že všechny tři novely jsou mezi sebou prakticky neslučitelné, nekombinovatelné, protože jedna říká "nevyrovnat", další dvě říkají "vyrovnat" a z těch dvou ještě jedna říká "všechno zaplatí stát" a ta druhá říká "naplníme původní transformační zákon", to znamená vyrovnání bude především v majetku, nelze je kombinovat a nepředpokládám, že by se našel někdo, kdo by jakýmsi zázračným způsobem vytáhl "správné myšlenky" ze všech tří novel a dal je dohromady.
Přesto bych požádal sněmovnu, aby dnes mezi novelami neselektovala a propustila všechny tři do dalšího čtení. Jde skutečně o silný politický problém a to bych demonstroval pouze snad jen na jednom faktu, že i vláda se zachovala značně nestejnoměrně, když např. daňové úlevy, které jsou v tisku 703 a rovněž v mém tisku 762 naprosto identické, tak vláda ve svém stanovisko pro tisk 703 s nimi souhlasí, ale ve stanovisku pro tisk 762 s nimi hrubě nesouhlasí. Proto si myslím, že dnes není ten správný čas, abychom rozhodovali, kterou cestou se máme dát. Žádám všechny, aby ponechali prostor pro další diskusi s veřejností a v zemědělském výboru především, abychom tam skutečně mohli věc prodiskutovat a s konečnou platností uzavřít. Jakákoliv předčasná selekce tady ve sněmovně by mohla vést pouze k oddálení skutečného vyřešení problému, a to myslím, že je pro všechny z nás nepřijatelné. Proto vás o to žádám ještě jednou a děkuji za porozumění.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kučerovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Grüner.
Poslanec Václav Grüner: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, novela zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, kterou předkládá sněmovně pan poslanec Miroslav Kučera ml., je již třetí novelou tohoto zákona, kterou dnes sněmovna projednává, a musím říci, že tou nejméně podařenou.
Tento návrh si dává za cíl, jak uvádějí samotní autoři návrhu v důvodové zprávě, přinutit během dvou let tzv. povinné osoby aktivně a rychle vyrovnat nároky oprávněných osob, kterému se část povinných osob neustále vyhýbá, včetně konstatování obtížné vymáhatelnosti těchto nároků soudní cestou. Nevím, kde autoři tohoto návrhu berou svůj názor, že část povinných osob se neustále vyhýbá vyrovnání nároků oprávněných osob, nevím, zda jde o malou část, či část střední, či část značnou. Nevím, čím mohou autoři dokladovat tento svůj názor. S čím ale mohu souhlasit, je fakt, že soudní cestou při nedohodě oprávněné osoby s družstvem či jeho právním nástupcem je vypořádací majetkový nárok oprávněné osoby obtížně vymáhatelný. Důvod této obtížné vymáhatelnosti je jistě dán vedle pomalé práce soudů především ale složitostí tohoto problému, který měl být dle mého názoru řešen již v roce 1991 - 1992, kdy byl aktuální a byla jistě i politická vůle po rozbití zemědělských družstev. V té době se ale autoři transformačního zákona zalekli vzniklé možné krize celého zemědělství, která by nastala jednorázovým vyrovnáním všech nároků oprávněných osob na majetku družstev, a odložili tedy tento problém o celých sedm let.
Obraz toho, jak by naše zemědělství vypadalo v případě prosazení tzv. nucené privatizace družstev, je dán např. obrazem dnešního bulharského zemědělství. Stát, který v minulosti více než 75 % své zemědělské produkce vyvážel, byl nucen v roce 1999 dovézt žito z Polska, aby v zemi byl vůbec chléb. Obraz zemědělce, který oře svůj díl země oslem či koněm a jednoradličním pluhem, je více než častým obrazem. Skutečnost, že je v zemi neobděláno více než 30 % úrovně zemědělské půdy a špatně je obdělávána ostatní půda, je smutnou skutečností. Praxe ukazuje, že katastrofickou pro zemědělství a tím pro celou zemi se může stát jak násilná kolektivizace, tak i násilná privatizace.
Návrh novely pana Kučery ml. není návrhem originálním, ale jakýmsi kompilátem návrhu podávaného panem poslancem Skopalem, a to v opisu návrhu § 7 odst. 5 a ustanovení § 13 odst. 4 tohoto zákona. Návrh dále víceméně opisuje ze zrušeného zákona 144/1999 Sb. ustanovení novelizující zákon o dani z příjmů.
Návrh novely zavádí v § 4a) nový pojem "povinné osoby", který platné znění současného transformačního zákona vůbec nezná. V souvislosti s navrhovaným ustanovením § 4a) je třeba ještě upozornit, že v dalších navrhovaných ustanoveních novely transformačního zákona, konkrétně ustanovení § 7 odst. 5 a § 13 odst. 3, 4 a 5, je však nadále používáno původní označení, a nikoliv nově zavedený pojem "povinná osoba".
Naprostým extrémem novely je konstrukce právní fikce, že povinnou osobou je i ten, kdo převzal majetek družstva jinak než podle obchodního zákona, tedy podle odkazu např. podle zákona o konkursu a vyrovnání. Autoři návrhu zřejmě nemají představu o právní úpravě přechodu majetku, nevědí nic o rozdílu mezi přechodem a převodem a zřetelně nevědí, že podle zákona o konkursu a vyrovnání žádný majetek nemůže přejít, ale musí být převeden nějakým právním institutem, zpravidla podle obchodního, ale i občanského zákoníku. Samotná konstrukce jakéhosi kvazinástupnictví v postavení povinné osoby po družstvu je pak v rozporu s pojmem samostatné právní subjektivity jednotlivých právnických osob a vlastně s rozporem s ústavou, neboť stanovení povinnosti jiným právnickým osobám hradit závazky zemědělských družstev ze svého majetku je vlastně vyvlastněním, které podle ústavy lze provést jen ve veřejném zájmu a za náhradu.
Návrh inovuje formulace ustanovení § 13 odst. 5 návrhu poslance Skopala tak, že zavádí přímou vykonavatelnost nároku na vypořádání, aniž by upravoval jakýkoliv vykonatelný titul.
***