(Jednání opět zahájeno v 10.03 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je před námi projednávání dalšího bodu, kterým je
66.
Vládní návrh na další působení jednotek Armády České republiky
v operacích mezinárodního společenství na Balkáně podle příslušných rezolucí
Rady bezpečnosti OSN a uzavřených dohod v roce 2001
/sněmovní tisk 784/
Z pověření vlády materiál odůvodní ministr obrany Vladimír Vetchý a podle mých informací by tak měl učinit i ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jménem vlády předkládám k projednání "Návrh na další působení jednotek Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně podle příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a uzavřených dohod v roce 2001", který schválila vláda usnesením č. 1112 dne 8. listopadu 2000.
Aktivní účast České republiky při řešení krize na Balkáně vychází ze zájmu napomáhat při vytváření evropského bezpečnostního prostředí. Vláda se problematikou pomoci a obnovy Balkánu intenzivně zabývá. Mimo jiné k tomuto účelu vyčlenila i finanční prostředky na projekty realizované v rámci Paktu stability, zaměřeného na obnovu hospodářského života a infrastruktury zemí regionu.
Nežli se vyjádřím k samotnému předkládanému materiálu, považuji za nutné stručně se zmínit o všeobecném kontextu nedávného vývoje na Balkáně, který nemohl být v předloženém tisku postihnut.
Současný vývoj politicko-bezpečnostní situace na Balkáně je zásadně ovlivněn povolebním děním ve Svazové republice Jugoslávii - 24. září 2000, v provincii Kosovo - 28. října 2000 a v Bosně a Hercegovině -11. listopadu 2000. Pozitivně vnímané Koštunicovo zvolení a návrat Jugoslávie do evropských a světových organizací a mezinárodního života usnadňuje spolupráci a všestranný rozvoj celé oblasti. Pro potvrzení zahájených pozitivních trendů budou také velmi důležité výsledky parlamentních voleb v Srbsku 23. prosince 2000. Výsledek voleb v Kosovu bohužel potvrdil, že zájmem převážné části obyvatel Kosova je dosažení plné nezávislosti provincie, což je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999. Mezinárodní společenství včetně členů NATO tuto rezoluci považuje nadále za základ řešení situace. Otázku konečného statutu Kosova je nutné řešit v rámci dialogu mezi demokraticky zvoleným vedením v Bělehradě a legitimními zástupci kosovských Albánců. To v nejbližší době zřejmě nebude až příliš reálné. Právě jsem se vrátil ze zasedání Severoatlantické rady a mohu potvrdit, že i v tomto ale panuje mezi zeměmi NATO úplná shoda, že řešení musí proběhnout v rámci dialogu mezi demokraticky zvoleným vedením v Bělehradě a legitimními zástupci kosovských Albánců.
Po pěti letech od podepsání Daytonských mírových dohod se výhledy na zachování Bosny a Hercegoviny jako jednoho státu pomalu zlepšují, nyní především v souvislosti s dopadem politických změn v SRJ. Přesto však je stále třeba mnoho intenzivní práce na budování celobosenských státních institucí.
Úspěch všeobecných voleb byl umožněn jejich dobrou přípravou a stabilizující se situací v Bosně a Hercegovině. Nepotvrdil se ale trend, který začal v jarních místních volbách, tzn. odklon přízně voličů od nacionalistických stran. Strany vycházející z multietnických principů své pozice neposílily. Pokračující dominantní postavení nacionalistických stran bude i nadále překážkou skutečné mezietnické spolupráce. Přesto se očekává, a to především vzhledem k pozitivnímu vlivu politických změn v Bělehradě, zvýšená vůle pro spolupráci s mezinárodním společenstvím při plnění Daytonských mírových dohod.
V Bosně a Hercegovině působí již téměř pět let mechanizovaný prapor Armády ČR v silách SFOR, který je rozhodujícím prvkem v mnohonárodní divizi Jihozápad. V prostoru odpovědnosti našeho praporu došlo k výraznému zklidnění situace a ke zvýšení bezpečnosti. I díky našim vojákům pokračuje úspěšně dialog a spolupráce mezi bývalými válčícími stranami.
V Kosovu aktuální situaci ovlivňují výsledky nedávných komunálních voleb. V mnoha oblastech, kde žije zejména srbské obyvatelstvo, se množí případy etnického násilí a zastrašování. Politicky motivované násilí se vyskytuje i mezi kosovskými Albánci navzájem. Přes pokračující úsilí mezinárodní správy OSN (UNMIK) je stále vyhrocená situace v oblastech s etnicky smíšeným obyvatelstvem. Týká se to především Kosovské Mitrovice a okresu Bujanovac v jihovýchodním Srbsku - Preševovské údolí, kde napětí přerostlo v přestřelky a v ozbrojené útoky extremistické kosovsko-albánské tzv. Osvobozenecké armády Preševo, Medvedje a Bujanovac na srbskou policii v příhraničním bezpečnostním území. Z tohoto důvodu prezident Koštunica opakovaně požádal generálního tajemníka NATO o zabezpečení dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze strany KFOR. NATO a síly KFOR přijaly opatření, kterými se podařilo napětí částečně uvolnit. Předně byla ještě více zpřísněna kontrola kosovsko-srbských hranic, aby se zamezilo pašování zbraní a zásob do Preševa. Byl posílen dialog s jugoslávskými představiteli, což pomohlo k zachování přiměřeného postupu srbských ozbrojených sil. Především však byla činnost extremistů veřejně odsouzena a širokou informační kampaní bylo místní obyvatelstvo informováno o nebezpečné a veskrze škodlivé činnosti teroristických bojůvek.
Možných destabilizujícím prvkem v oblasti může být také požadavek nezávislosti Černé Hory na SRJ a možný přesun etnického konfliktu z Preševa do bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
Co se týče naší dosavadní účasti v silách KFOR, i když je početně menší než v Bosně a Hercegovině, nemůžeme hovořit jen o symbolickém podílu na operaci. Od počátku nasazení naši vojáci střeží úsek 42 km hranice a poskytují ochranu srbskému obyvatelstvu, které je zde v menšině, s úkolem nedopustit odplatu v podobě vyhánění a etnických čistek. K dalším úkolům patří i vytvoření podmínek pro návrat srbských uprchlíků zpět do provincie.
Na základě vyhodnocení situace a předpokládaných trendů vývoje na Balkáně, které vyžadují zachování přítomnosti sil SFOR i KFOR v současných počtech a úkolech, vláda navrhuje pokračovat v roce 2001 v nasazení jednotek Armády ČR v obou operacích v celkovém počtu do 1000 osob. Praktická realizace předpokládá zachovat v kontingentu SFOR do 600 osob a KFOR do 200 osob. Tomu odpovídá i finanční kalkulace. Záloha 200 vojáků se navrhuje především pro překlenutí rotací jednotek a krátkodobá nepředvídatelná navýšení.
***