(10.10 hodin)
(pokračuje Vetchý)
Úkoly jednotek by byly prakticky totožné jako doposud a jsou podrobně popsány v předloženém návrhu.
Severoatlantická rada nedávno schválila změnu struktury velení a řízení operací na Balkáně. Po etapách budou v průběhu jara 2001 postupně převedeny pod velení regionálního velitelství sil NATO Jih síly KFOR - v lednu, po té SFOR - v únoru a nakonec i strategické zálohy pro obě operace. Na právě skončeném zasedání Severoatlantické rady bylo rozhodnuto, že v následujících měsících bude provedena hluboká revize obou operací a v polovině roku by mělo být rozhodnuto o jejich dalším osudu.
Lze předpokládat, že by mohly nastat příznivé podmínky umožňující restrukturalizaci SFOR v Bosně a Hercegovině. Výraznější stabilizaci v provincii Kosovo, která by umožnila snížit počty mezinárodních vojenských sil, však nelze zatím očekávat.
Současně s tímto návrhem vám pro informaci předkládám v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 519 z 22. října 1999 k vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky Vyhodnocení nasazení jednotek armády ČR v operacích JOINT FORGE (SFOR) na území Bosny a Hercegoviny a JOINT GUARDIAN (KFOR) na území Svazové republiky Jugoslávie v provincii Kosovo za období leden - červen 2000.
Předkládané vyhodnocení shrnuje vojensko-politické aspekty operací, zmiňuje obsah plnění jednotlivých úkolů jednotkami armády ČR a podtrhuje přínos našich jednotek pro stabilizaci bezpečnostní a politické situace v balkánském regionu. Do materiálu bylo rovněž zařazeno i hodnocení příslušníků Policie České republiky nasazených do operací na Balkáně.
Dámy a pánové, vláda považuje za velmi podstatné pro budování postavení České republiky na mezinárodní scéně a zejména jako nového spojence, abychom se i nadále zapojili odpovídajícím způsobem do výše zmíněných operací. Žádám vás o vyslovení souhlasu s předloženým návrhem zapojit se do těchto operací i v roce 2001. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane ministře. Byl jsem informován o tom, že pan ministr Jan Kavan je od 30. listopadu do 8. prosince, tj. do zítřka na zahraniční cestě. Proto tedy následující informace - vládní návrh projednal výbor pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 784/1. Prosím pana zpravodaje Miloše Titze, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl nám návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Miloš Titz: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro obranu a bezpečnost na své 42. schůzi ze dne 30. listopadu t. r. přijal 148 usnesení, a to k vládnímu návrhu na další působení jednotek armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně podle příslušných rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a uzavřených dohod v roce 2001, a to je sněmovní tisk 784.
Po odůvodnění ministra obrany doktora Vladimíra Vetchého, zpravodajské zprávě mé maličkosti a po rozpravě výbor pro obranu a bezpečnost 1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s předkládaným vládním návrhem; 2. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu
Vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s několika snad důležitějšími body, které zazněly v diskusi na našem výboru. Současný kontingent armády ČR v síle 600 osob působí v mnohonárodní divizi v Bosně a Hercegovině, vytváří tak tzv. skupinu Jihozápad společně s kontingenty Velké Británie, Kanady a Nizozemí od roku 1996. Tvoří jej zastoupení na velitelství SFOR, zastoupení na dalším velitelství - je to mechanizovaný prapor, četa zabezpečení, vrtulníková jednotka se dvěma vrtulníky Mil Mi 17 na základně Veliké Kladuši a letecká jednotka s jedním letounem LET L 410 na základně Digulia. Mechanizovaný prapor se skládá ze dvou bojových rot, ženijní roty, roty zabezpečení, roty velení včetně vojenské policie a obvaziště. Je rozmístěn na dvou základnách Donja Ljubian a Bosanská Krupa.
Kontingent České republiky se stal jedním z rozhodujících uskupení v rámci britské divize. Výrazně se mu zvětšil operační prostor, a to od 1. 12. 1999 byl rozšířen o dalších 400 kilometrů čtverečních. Tudíž celková rozloha prostoru odpovědnosti je v současné době 3 700 kilometrů čtverečních na území obou entit - Republiky srbské a federace Bosny a Hercegoviny.
Příslušníci kontingentu si získali ve svém prostoru u obyvatelstva velkou reputaci, zejména kvalitním a nestranným plněním zadaných úkolů. Zvláště je ceněna jejich schopnost navázat kontakty a vazby jak se Srby, tak i muslimy. I díky tomu je všeobecná vojensko-politická situace v prostoru odpovědnosti českého praporu klidná a neočekává se žádná závažnější změna, vyplývající z výsledků všeobecných voleb, které se konaly 11. listopadu t. r.
Myslím si, že toto hodnocení je pro naši jednotku velmi lichotivé a ukazuje, že nejen fyzické síly jednotlivých členů jednotky, ale i finanční prostředky vynakládané na jejich činnost nejsou marné.
Druhé působení na Balkáně je v Kosovu. Zde kontingent armády České republiky o síle 196 osob působí v mnohonárodní brigádě společně s kontingenty Velké Británie. Norska, Finska, Švédska, Lotyšska a Ruska. Základem kontingentu je průzkumná rota v počtu 170 osob. Působí v obci Sajkovac a Sekyrača. Česká republika má zastoupení na velitelství KFOR v Prištině, tj. pět osob a národní podpůrný prvek. Kromě průzkumné roty působí ve prospěch operace KFOR také jednotka dopravního letectva s letouny Antonov AN-26 v počtu 16 osob.
Mezi hlavní úkoly kontingentu patří zabezpečení srbsko-kosovské hranice, pozorovatelská činnost a monitorování pohybu osob v prostoru odpovědnosti. Demonstrace přítomnosti pomáhá k zajišťování bezpečného prostředí pro navrátilce. Velká část úkolů české roty je vynaložena na ochranu srbské menšiny v osadě Sekyrača a proti hrozbě útokům radikálních kosovsko-albánských elementů. Všeobecná vojensko-politická situace v prostoru odpovědnosti českého kontingentu je hodnocena i přes občasné provokace jako jedna z nejklidnějších na území celého Kosova.
***