(14.40 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Je potřeba, aby soud při rozhodování o správní žalobě měl možnost vést dokazování, nebyl vázán zjištěným skutkovým stavem a aby mohl v plné jurisdikci přezkoumat to rozhodnutí nikoliv pouze z hlediska procedury, která mu předcházela, ale i z hlediska věcného obsahu napadeného rozhodnutí.
Dalším nepochybným závěrem všech, kteří se účastnili těchto seminářů i ústavně právního výboru, bylo, že správní soudnictví má být konstituováno nebo rekonstituováno v podobě, že bude jeho předmětem po vyčerpání všech opravných prostředků ve správním řízení přezkoumání pravomocných správních rozhodnutí tak, jako tomu je ostatně na celém světě.
Jedinou výjimkou je skutečnost, že v jedné oblasti již dnes soudy působí jako odvolací orgán, nikoliv jako přezkumný. Tuto oblast chceme nechat zachovánu ve stejné podobě. To je rozhodování, které není čistě správní, to je rozhodování ve věcech dávek sociálního zabezpečení, to znamená ve věcech důchodových, kde proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení se podává odvolání, které má odkladný účinek, to znamená řádný opravný prostředek k příslušnému krajskému soudu.
Ve všech ostatních případech se všichni účastníci shodli na tom, že správní soudnictví je oddělenou, samostatnou soustavou, která má být zásadně jednostupňová a ve které mají soudy přezkoumávat již vydaná pravomocná rozhodnutí s možností je potvrdit nebo s možností je zrušit a vyslovit závazný právní názor pro správní orgán, kterému se věc vrací. Účastníci těchto seminářů nepovažovali za pravděpodobnou možnost, že by mohl soud rozhodnutí měnit, že by mohl soud nahradit orgán státní správy nebo veřejné správy a že by soudy mohly vydávat třeba stavební povolení, územní rozhodnutí. Nikoliv. To je originální pravomoc správních úřadů s tím, že soudy mají jenom přezkoumávat zákonnost těchto rozhodnutí a výsledek toho přezkumu musí být závazný pro orgány veřejné správy.
Zdá se tedy, když došlo ke shodě na všech těchto zásadních principech, že by nebyl ani důvod takovýto koncepční materiál Poslanecké sněmovně předkládat. Ve skutečnosti ten důvod je v tom, že jsou možné různé varianty organizačního uspořádání takto koncipovaného moderního správního soudnictví.
Vláda vám předložila tři varianty, jak takto koncipované správní soudnictví realizovat. Prvou z těchto variant je varianta nezřizovat správní soudy jako články speciální soudní soustavy a správní soudnictví, tak jako tomu je dnes v praxi, nechat plně začleněné do soustavy obecných soudů - zdůrazňuji samozřejmě jako jednostupňové správní soudnictví - s tím, že k Nejvyššímu soudu by proti rozhodnutím krajských soudů a správních žalobách byl možný jenom mimořádný opravný prostředek, a to ve zvlášť vyjmenovaných případech. Tato varianta se nepochybně jeví jako varianta velmi úsporná, neboť znamená nezřizovat žádnou další soustavu státních orgánů. Na druhé straně je třeba říci, že nevýhodou této varianty - a to nevýhodou, a to nejenom psychologickou - je skutečnost, že tato varianta znamená, že bychom museli změnit ústavu, protože ústava - a naši předchůdci, když ústavu přijímali - předjímala evidentně model jiný a do ústavy zakotvila existenci Nejvyššího správního soudu.
Vědoma si této skutečnosti, vláda předkládá i další dvě varianty. Jednou z těchto variant je naopak úplné oddělení správního soudnictví od obecné soustavy soudů, vytvoření speciální soustavy krajských správních soudů, soustavy dvoustupňové, završené Nejvyšším správním soudem tak, jak jej předpokládá i ústava.
Výhodou této varianty je nepochybně vytvoření specializované soustavy, možnost mít velmi specializované soudce, patrně na jiných principech utvářený stav těchto soudců, než je stav dnešní, patrně s jistou otevřeností a možností průniku do státní správy a zpět. Jistou nevýhodou této varianty je skutečnost, že jde nepochybně o variantu nejnáročnější z hlediska ekonomického, organizačního, finančního, že jde o variantu, jejíž realizace by si vyžádala také daleko nejvíce času.
Z těchto důvodů vám vláda předložila i variantu třetí. Tato třetí varianta je vlastně kombinací varianty prvé a druhé. Nevyžaduje změnu ústavy, ale předpokládá, že pravomoc k projednávání správních žalob by zůstala u krajských soudů v rámci obecné soustavy, jak tomu je dnes, a byla by svěřena specializovaným soudcům s tím, že ty mimořádné opravné prostředky, které by měly umožnit zastřešujícímu orgánu sjednocovat judikaturu ve správním soudnictví, by nebyly adresovány Nejvyššímu soudu, nýbrž Nejvyššímu správnímu soudu tak, jak předpokládá Ústava ČR. Dá se také říci, že tato varianta, která je označena jako varianta B v materiálu, je levnější než varianta C a je o něco nákladnější než varianta A.
Pokud se týká ekonomických dopadů přijetí jednotlivých variant, lze vycházet pouze z rámcových odhadů finančních a materiálových nákladů, jak jsem je teď popsal, přičemž ty jsou v materiálu uvedeny.
Přestože všechny předložené varianty lze z legislativního hlediska považovat za reálné a vedoucí k požadovanému cíli, musím jménem vlády říci, že je možno souhlasit s doporučením ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, které upřednostňuje druhou variantu, variantu B, tedy výkon správního soudnictví v prvém stupni obecnými soudy, avšak s Nejvyšším správním soudem jako vrcholným orgánem správního soudnictví.
Nepominutelným kladem této varianty je respektování ústavní úpravy, předpokládající vytvoření Nejvyššího správního soudu a rovněž nezasahování do současné soustavy soudů. Tato varianta přitom neuzavírá možnost dalšího rozvíjení správního soudnictví cestou vytváření nezávislých správních tribunálů a v dalších etapách i cestou vytvoření a oddělení zvláštních správních soudů, pokud se to v budoucnu ukáže nezbytné.
Již přijetím této varianty je však možné dát správnímu soudnictví žádoucí směr, zejména pokud se týká vypracování odpovídající procesní úpravy, umožňující meritorní přezkum správních rozhodnutí a plně tak odpovídající požadavkům právního státu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Tento sněmovní tisk projednal ústavně právní výbor. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 669/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru, předsedkyně výboru paní Jitka Kupčová, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ústavně právní výbor, kterému byl materiál Výchozí teze pro přípravu koncepce správního soudnictví a možné varianty jeho organizační struktury přidělen k projednání organizačním výborem, na své 66. schůzi dne 16. listopadu přijal usnesení č. 138, které vám bylo rozdáno pod číslem tisku 669/1, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně schválit toto usnesení:
***