(10.30 hodin)
(pokračuje Brožík)
Takže svým způsobem vznikl jakýsi precedens. Myslím si, že se s tím nejrychleji vypořádáme, když o tom budeme hlasovat. Samozřejmě že stanoviska pana ministra i pana zpravodaje vyslechneme. Pokud není námitek z pléna, nechám o těchto třech návrzích, které padly v podrobné rozpravě, neprodleně hlasovat.
Poslanec František Vnouček: Jako první pozměňovací návrh je z programu 327 260 D3 pokrátit o 200 milionů a převést na program 327 240 D47.
Místopředseda PSP František Brožík: Slyšeli jsme návrh. Jedná se o snížení dotace na výstavby dálnice na Benešov a přidání na dálnici D47.
Stanovisko? (Ministr nesouhlasí, zpravodaj také nesouhlasí.)
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 511 z přítomných 175 poslanců pro 58, proti 100. Návrh nebyl přijat.
Poslanec František Vnouček: Pane předsedající, druhým návrhem by bylo hlasovat o hranici 5 % do odstavce, který jsem tady předčítal - arabská dvě návrhu usnesení.
Místopředseda PSP František Brožík: Jedná se o usnesení hospodářského výboru pod tiskem 260, kde pod I/2 zmocňuje výbor Státního fondu dopravní infrastruktury atd. k úpravám objemu schválených dotací až do výše 15 %. První návrh je 5 %, druhý návrh je 10 % .
Stanovisko k 5 %, pane ministře? (Nesouhlasím. Zpravodaj nesouhlasí.)
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 512 z přítomných 175 poslanců pro 29, proti 123. Návrh nebyl přijat.
Třetí a poslední návrh je změna této číslovky na 10 %. Opět stanoviska. (Ministr nesouhlasí. Zpravodaj rovněž nesouhlasí.)
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 513 z přítomných 174 poslanců pro 76, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Poslanec František Vnouček: Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a nyní bychom měli hlasovat o návrhu usnesení jako celku.
Místopředseda PSP František Brožík: Závěrečné hlasování bude o usnesení hospodářského výboru, který pod I. doporučuje, 1. schvaluje, 2. zmocňuje, 3. žádá, II. doporučuje, III. zmocňuje, IV. a V. pověřuje a pověřuje. Všichni máme usnesení před sebou písemně jako sněmovní tisk 750/2.
Stanovisko pana ministra? (Souhlasné.) Zpravodaj? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 514 z přítomných 173 poslanců pro 139, proti 24. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem usnesení vyslovila sněmovna souhlas, a končím projednávání bodu číslo 51. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je bod číslo
79.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 1999
/sněmovní tisk 768/
Tuto zprávu uvede ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, je zpráva o životním prostředí České republiky v roce 1999 předložena k projednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tato zpráva hodnotí aktuální stav životního prostředí a vlivy na něj působící z hlediska silných stránek, slabých stránek, rizik a našich očekávání. Zpráva uvádí výdaje k ochraně životního prostředí včetně jejich hodnocení z hlediska efektivnosti a srovnání vybraných hodnot indikátorů stavu životního prostředí České republiky s průměrnými hodnotami členských států OECD a Evropské unie. Zpráva rovněž informuje o výsledcích realizace cílů a opatření státní politiky životního prostředí a postupu příprav České republiky na vstup do Evropské unie v této oblasti.
Velmi stručně bych zmínil silné stránky. Zde patří k silným stránkám v České republice snížení znečištění ovzduší ve všech ukazatelích, a to v rozsahu 11 - 87 % hodnot z roku 1990 s výjimkou emisí z mobilních zdrojů znečištění ovzduší. K slabým stránkám patří bohužel naopak poměrně vysoké měrné emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého vzhledem k průměru zemí Evropské unie. A zároveň další slabou stránkou stavu životního prostředí za rok 1999 je nedořešené odkanalizování a čištění odpadních vod, kde problémem jsou zejména menší obce v kategorii 2 000 - 10 000 obyvatel, které jsou předmětem právní úpravy Evropského společenství, a právě toto nás vede k žádosti o přechodná období v této oblasti.
V oblasti odpadů zůstává skládkování nejrozšířenějším způsobem zneškodňování odpadů, a to v rozsahu 35 % celkové produkce odpadů v České republice. Rizikem pro stav životního prostředí v České republice je mírný nárůst emisí oxidu dusíku a těkavých organických látek z mobilních zdrojů, zvyšování frekvence výskytu nadlimitních koncentrací ozónu v přízemní vrstvě atmosféry a dále mírný nárůst emisí oxidu uhličitého. Zde bych chtěl zdůraznit, že se jedná skutečně zatím o poměrně mírný nárůst ve srovnání s rokem 1998.
Pozitivní trendy obecně lze očekávat ve všech složkách životního prostředí a detailně jsou uvedeny v předložené zprávě.
Na závěr bych zmínil ještě několik čísel. Celkové investice na ochranu životního prostředí v České republice za rok 1999 podle předběžných šetření statistického úřadu dosáhly částky 24,6 mld. korun. Významným zdrojem byl nejen státní rozpočet, ale i mimorozpočtový zdroj - Státní fond životního prostředí a některé zahraniční fondy.
Mimořádnou pozornost věnuje tato zpráva oproti zprávám předchozím postupu příprav České republiky na vstup do Evropské unie. Budou-li legislativní práce probíhat stávajícím tempem, lze oprávněně očekávat, že nejpozději do konce roku 2001 budou Parlamentu České republiky předloženy návrhy všech zákonů, které vyžaduje Evropská komise.V oblasti implementace byly v roce 1999 vytvořeny základní administrativní a institucionální podmínky pro čerpání finančních prostředků z nových předvstupních podpůrných programů Evropské unie, zejména jde o program ISPA. Zde mám dobrou zprávu pro celou sněmovnu - oba projekty, které byly v rámci ISPA předloženy řídící komisi, byly přijaty. Jedná se o projekty vodohospodářské Ostravy a Brna, takže čerpání z fondu ISPA za rok 2000 je zajištěno právě díky tomu, co jsem zmínil před chvilkou, to znamená, že byly v předcházejícím roce 1999 vytvořeny základní administrativní a institucionální podmínky pro čerpání těchto zahraničních zdrojů.
***