(19.30 hodin)

(pokračuje Recman)

Tyto pořady, zejména zpravodajské a publicistické, byly celá transformační léta drtivou většinou pravicového zaměření. To musí uznat každý, kdo Českou televizi sleduje, i dnes. Změna v poslední době nastala podle mého názoru pouze v tom, že část pracovníků televize se od ODS přiklonila k Unii svobody. Nejen domácí, ale i zahraniční zpravodajství byla dosud jednostranně prozápadní a pravicová. Pochybuji, že by za nového ředitele došlo k podstatné změně.

(V sále je velký hluk.)

To skutečně vyžaduje zásadní nápravu příčin tohoto stavu a jde o dlouhodobou záležitost. Cesta k nápravě vede přes dodržování a rozumné naplňování platných zákonů a přípravu a schvalování jejich změn.

Česká televize pod vedením všech dosavadních generálních ředitelů zůstala svému veřejnoprávnímu charakteru a plnění svých zákonných povinností hodně dlužna. Systém řízení - mám teď na mysli volbu Rady České televize, generálního ředitele, kontrolu televize - a rovněž příslušné zákony nejsou dokonalé. Toho jsme si jistě všichni vědomi, jinak by nenastala ani taková krizová situace. Jsem přesvědčen, že je třeba je změnit a zdokonalit. To, co se dnes pod patronací prezidenta, vlády a parlamentu děje, však ke zlepšení nespěje, alespoň do těchto okamžiků. V této stejně jako v dalších oblastech života společnosti není vůle důsledně uplatňovat a dodržovat platné, třeba nedokonalé zákony a ty nedokonalé zákony urychleně a koncepčně zlepšovat.

Na každém kroku se přesvědčujeme, nebo alespoň já to takto vnímám, že nejsme demokratickým právním státem v pravém smyslu tohoto pojmu. Máme k tomu daleko. Spíše jde v řadě případů o bezbřehý Kocourkov, často bohužel i se švejkovskou ideologií. Vzory mají na nejvyšších politických a státních funkcích. Takto vystupuje prezident, který například s parlamentní stranou KSČM vůbec nejedná. Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus oficiálně svolal poradu "demokratických" stran, tedy všech, bez komunistů, kteří jsou ale také koncesionáři a platí za televizní vysílání.Vůbec se neobtěžuje říci, v čem a proč je dnešní komunistická strana nedemokratická nebo méně demokratická než ODS a ostatní strany. Jeho dnešní výzva všem parlamentním stranám, které ve svém projevu vyzval ke spolupráci, zní proto v mých uších velmi neupřímně. Myslím si, že mohl tuto státnickou moudrost prokázat již při svolání všech parlamentních stran k této problematice, včetně KSČM.

Bylo apelováno na to, abychom se nevěnovali problémům ekonomických zájmů. Tuto pasáž jsem vypustil, ale chci se této problematiky dotknout z jiného pohledu, nikoliv z pohledu auditu. Musím říci, že máme v tomto směru v České republice na kontrolu financí nezávislý kontrolní úřad, Nejvyšší kontrolní úřad. Jsem přesvědčen, že bychom mohli upravit zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, popřípadě další zákony tak, aby mohl komplexněji kontrolovat hospodaření veřejnoprávních institucí, např. České televize, Českého rozhlasu, jednotlivých rad, popřípadě České tiskové kanceláře.

Jsem přesvědčen o tom, že bez viny na této situaci není ani Poslanecká sněmovna, která zvolila Radu České televize podle přísně výběrového politického a smluvně opozičního klíče. Právě proto rada nezastupuje celou škálu politických stran, které jsou zde ve sněmovně, a tudíž ani naprostou většinu občanů. Proto se přikláním a souhlasím se zásadní změnou zákona, aby rada zastupovala především občany, koncesionáře televize, ale aby se na činnosti této rady podílely nadále i politické strany, které jsou zastoupeny v Parlamentu České republiky.

Chci této sněmovně připomenout, že náš poslanecký klub KSČM dlouhodobě upozorňoval na to, že Česká televize neplní své veřejnoprávní poslání, a proto jsme také navrhovali, aby se změnila Rada ČT, která odpovídá občanům koncesionářům za vyvážené a objektivní zpravodajství. To se ovšem nikdy nestalo a jediné, čeho jsme se dočkali od minulé rady, je to, že uznala, že KSČM je ve vysílání výrazně diskriminována.

Obsahu vysílání České televize si všimla i Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě, když využila jednak samotnou zprávu rady, jednak naše upozornění, že názory komunistů a dalších levicových občanů se do České televize dostávají méně než v jednom procentu.

Není se tedy co divit, že dlouhodobě neřešený problém rovněž přispěl k vyhrocení vztahu generálního ředitele a zaměstnanců České televize.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP