(11.20 hodin)
(pokračuje Langer)
A proto si myslím, že je potřeba ten model změnit. Je třeba konstituovat stávající Radu České televize do podoby správní rady České televize s tím mechanismem, o kterém zde hovoříme, tedy volba Poslaneckou sněmovnou nebo - chce-li někdo - Parlamentem na návrh občanů a různých zájmových sdružení. Ale současně je také potřeba zřídit dozorčí radu České televize, která díky svému konstituování, tedy prostřednictvím volby Poslaneckou sněmovnou, bude na této správní radě skutečně nezávislá. Bude schopna tím pádem skutečně vykonávat svoji funkci důsledně a myslím, že bude přinejmenším základem záruky pro všechny koncesionáře, že zde existuje instituce, že zde existuje mechanismus, prostřednictvím kterého bude možné velmi dobře kontrolovat hospodaření České televize.
Proto v podrobné rozpravě si vám dovolím předložit konkrétní pozměňovací návrh a velmi prosím, abyste se jím zabývali pečlivě, protože je cílem, směrem, kterým vláda na jedné straně vykročila, ale podle mého názoru je podstatně důslednější a dává předpoklad dosažení toho cíle, který je slibován.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Langerovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Beneš, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, v dnešním pořadu veřejnoprávního rozhlasu Radiožurnálu pan ministr Dostál říkal, že poslanci Občanské demokratické strany na výboru obstruovali tím, že předkládali pozměňovací návrhy, které neměly žádnou šanci na přijetí. Doufám, že tato praxe do parlamentní demokracie nepatří. Doufám, že nikdo nebude peskován za to, že předloží svůj návrh na řešení nějaké situace, nějaké - a jsem dnes již přesvědčen, že jsme také v situaci, která se dá nazvat krizí.
Vážené dámy, vážení pánové, minulý pátek jsem zde hovořil, že podle mého názoru nepatří Česká televize ani politikům, ať už těm či oněm, ani zájmovým skupinám, ale že patří koncesionářům. Zaznělo to zde již v několika vystoupeních dnes a samozřejmě, že není tak jednoduché sestavit množinu koncesionářů, neboť ona koncese se získává za měsíční poplatek 75 Kč v podstatě na jednu rodinu. Myslím si, že zavádět institut koncesionářské společnosti by bylo nákladné a bylo by svým způsobem něco nového, protože ať chceme nebo nechceme, televizi jako takovou vlastní a koncesionářský poplatek platí takřka všichni občané v této zemi. Proto si myslím, že bychom se my politici, když říkáme, že politické strany nemají mít vliv na dění v České televizi, neměli také bát říci, že ani zájmové skupiny by neměly mít vliv na život v České televizi. To neznamená, že bych jim upíral právo navrhovat, to neznamená, že bych říkal, že právo navrhovat mají jenom poslanci nebo jenom tyto zájmové skupiny, ale samozřejmě také občané této země. A navíc si myslím, že když říkáme, že politické strany nemají mít vliv na dění, že bychom se neměli bát říci, že to tedy bude někdo jiný. Kdo? No přece koncesionář, občan této země.
Proto v podrobné rozpravě si dovolím předložit návrh, který nepolemizuje s vládním návrhem. Myslím si, že toho času na posouzení praktických dopadů vládního návrhu bylo opravdu daleko méně, než by bylo nezbytné. Navíc atmosféra brání tomu, abychom dokázali s dostatečným odstupem věci posoudit.
Ale dovolím si předložit návrh, jak radu, která vzejde z nějaké dohody v této Poslanecké sněmovně, jak ji v budoucnu volit. A to tak, že volby by se konaly po čtrnácti radních ve čtrnácti krajích se střídáním po dvou letech. Nerozhodovali by politici, nerozhodovaly by zájmové skupiny, nerozhodovaly by politické strany, rozhodovali by občané. Rozhodovali by o tom, co je výsadním právem jejich rozhodování, když někdo zpochybňuje, že politické strany, které si zvolili, mají právo rozhodovat.
Vážené dámy, vážení pánové, pokud můj návrh podpoříte, pak už funkce a role dozorčí komise bude velmi jednoduchá. Bude moci býti volena Poslaneckou sněmovnou. Už nikdo nebude moci zpochybňovat, že politické strany zasahovaly či zasahují do práce rady.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Benešovi. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chtěl bych reagovat na to, co tady bylo řečeno k nominaci volby Rady České televize.
Podle mne vládní návrh zákona v žádném případě nezavádí nějaký typ okleštění občana jakožto jedince, že by nemohl navrhovat členy této rady, protože stejně rozhodnutí o tom, kdo bude členem této rady, zůstává v Poslanecké sněmovně. Na tom se nezměnilo vůbec nic. To znamená, že teoreticky zde může nastat případ, že návrhů budou desítky, a nikdo z těch lidí nebude zvolen. Tento zákon v žádném případě nebere právo Poslanecké sněmovně rozhodovat, rozhodovat na základě zastupitelské demokracie. Tady se žádným způsobem neútočí na princip zastupitelské demokracie, protože návrh je jedna věc a rozhodnutí je druhá věc. Takže tady si myslím, že žádné omezení není, a troufám si říci, že tento zákon je ústavní, protože jde o právo poslanců.
Myslím si ovšem, že problém, jak učinit radu více nezávislou, je učinit ji více nezávislou na momentálních většinách v obou komorách Parlamentu České republiky. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že k tomu vedou dva principy.
První princip je princip rotace, to znamená, že ti, kteří budou voleni, budou voleni vždycky na určité období, aby byla zachována i kontinuita tohoto orgánu.
A druhý princip je, že budou členové rady voleni oběma komorami Parlamentu. A dokonce jsem zastáncem toho, aby toto právo měly komory rovnoprávně, aby každá komora, tzn. Senát i Poslanecká sněmovna, měly stejné právo. A to proto, aby žádná menšina nemohla přehlasovat v tomto druhou komoru. Myslím, že toto řešení je korektní a je správné. Myslím si, že je to jasný signál odpolitizace rady, protože nebude závislá na momentální vládní většině, ať ji bude mít kdokoliv. To myslím, že je naším cílem, který společně hledáme.
Takže to je návrh, který budu podporovat, až bude předložen, protože si myslím, že tudy vede cesta k cíli, který chceme.
A to ovšem znamená ještě jednu věc, totiž že tato rada bude odpovědná oběma komorám Parlamentu. Nebude odpovědná jedné komoře, ale měla by být v tomto smyslu odpovědná oběma komorám Parlamentu. Myslím, že je to správné a činí tu radu nezávislou na momentálních většinách. Tento problém je řešitelný, nemusí být řešen v tomto zákoně, je řešitelný v zákoně o vzájemném styku mezi oběma komorami. Protože nejde o zákon, tak tento zákon, který projednáváme, který připravujeme, zákon o vzájemném styku mezi oběma komorami, může tento problém vyřešit.
***