(11.30 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Takže toto jsou podle mého názoru cíle, které sledujeme, myslím, že tudy je třeba jít. Polemizuji s tím, co zde bylo řečeno, že sem zavádíme nějaký nový systém vládnutí nebo něco podobného, že zde nastává nějaký korporatistický způsob vládnutí - ale myslím, že to zde nehrozí.
Jenom k jedné věci bych chtěl polemizovat s panem předsedou Poslanecké sněmovny, když říkal, že vyhověl vládě a vyhlásil stav legislativní nouze. Dovolím si ocitovat z jednacího řádu, že je to povinností předsedy Poslanecké sněmovny, když vláda požádá, tak předseda Poslanecké sněmovny vyhlásí - není tam řečeno, že může - a o stavu legislativní nouze rozhoduje sněmovna svým hlasováním. Tak to je. Jakmile je v jakémkoliv zákoně napsáno "vyhlásí nebo učiní", znamená to, že nemá možnost volby a že musí takto konat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Slovo má pan poslanec Petr Pleva, potom se ujme slova pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, scházíme se tady, protože došlo údajně, nebo možná snad doopravdy k politizaci České televize. My se snažíme teď, údajně, tuto politizaci odstranit. Ovšem návrhy, které mají směřovat k tomuto odstranění, předložené Ministerstvem kultury, potažmo vládou, toto prostě neřeší. Jestliže budeme volit radu na návrh ať už občanů, nebo sdružení, jestli ji nebudeme volit jenom my, ale bude ji volit i Senát nebo navrhovat nebo jmenovat prezident, to přece žádný problém politizace nevyřeší. A vy to všichni prosím moc dobře víte.
Co je základním problémem, proč může docházet k politizaci v České televizi? Samozřejmě že základním problémem je zákon, a ať to padalo v České televizi nebo na této půdě nebo i na náměstích, musím přiznat, že to je pravda. Je to návrh, je to zákon, který je z roku 1991, je to zákon, který byl na svou dobu velmi liberální a je velmi liberální i dnes a počítá s tím, že v této zemi žijí jen naprosto slušní, naprosto čestní lidé, že zde žijí ne občané, ale andělé. Počítá s tím, že všichni politici budou dobrovolně, bez toho, aniž by jim to zákon znemožnil, dodržovat pravidla, že nebudou zasahovat do České televize - a když říkám všichni, tak myslím skutečně všichni -, a na druhé straně ovšem počítá - (Místopředsedkyně Buzková: Prosím o klid.).
Zákon také počítá, že pracovníci České televize, novináři České televize budou sami dobrovolně dodržovat jakási nepsaná pravidla hry, že budou jaksi imaginárně objektivní a vyvážení.
Pokud tento zákon nestanoví pravidla hry, pak nemůžeme chtít ani po jedné, ani po druhé straně, aby tato pravidla hry dodržovala. Zákony totiž děláme proto, že nejsme andělé, že v této zemi ani na celém světě nežijí andělé, ale lidé, a neděláme je proto, aby stanovily jasná pravidla hry, jak se lidé, přestože nejsou dokonalí, mají chovat. A tyto zákony musí být také vynutitelné.
Starý zákon z roku 1991 postrádá to - což mi všichni kolegové jistě potvrdí - co je v dnešních zákonech běžné, a to je tzv. definiční aparát - v právnickém žargonu se tomu říká "výklad pojmů". V zákoně je sice řečeno, že zpravodajství má být objektivní, nestranné, vyvážené, ověřené, ale nevíme, co se těmito pojmy rozumí. Kolegové z komise pro sdělovací prostředky mi potvrdí, že jsme vedli s radami i s profesionály mnohé dlouhé debaty na to, co vlastně tyto pojmy znamenají, a bylo nám řečeno, že to nelze tak zcela jednoznačně říci. Ovšem pokud to nepůjde zcela jednoznačně říci, pak celé poslání veřejné služby ztrácí smysl.
Proto jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který prošel výborem a o jehož podporu vás poprosím. Je to pozměňovací návrh, aby kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, neschvalovala nadále rada, ale Poslanecké sněmovna, a to po dlouhé, obsáhlé celospolečenské diskusi, do které se zapojí profesní svazy, pracovníci veřejnoprávních médií, fakulty vysokých škol, které se zabývají touto problematikou, i veškerá veřejnost, která bude mít zájem se do toho zapojit. Podívá se také na zkušenosti v zahraničí, ať jsou to kodexy televizí v západní Evropě, a zejména kodex televize BBC, která je jakousi Mekkou veřejnoprávních televizí.
Až tato diskuse proběhne, pak by tento kodex schválila Poslanecká sněmovna, a tento kodex, který bude stanovovat jasná a rovná pravidla pro všechny, který bude zužovat prostor jednak pro to, aby si novináři říkali, co chtěli, jednak pro to, aby politici zasahovali, jakým způsobem by chtěli, do této veřejné služby, pak tento kodex bude platit a bude závazný pro všechny. Jedině toto je cesta, jak omezit vliv politiků, ale i jiných zájmových skupin, ať už jsou ekonomické nebo jiné, na veřejnoprávní média.
Proto vás velmi prosím o podporu tohoto klíčového návrhu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi. Dále má slovo pan poslanec Miroslav Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, máme-li věcně a nepředpojatě jednat o zákonu o České televizi, případně o vztazích mezi Radou České televize a zaměstnanci tohoto významného veřejnoprávního média, je nutné vyjít z nesporných faktů.
Pro některé politiky i novináře bude nezbytné jasně a závazně definovat, co to je nezávislost veřejnoprávního média. První si veřejnoprávnost vykládají jen jako zástěrku vlastních vlivových agentur a správně politicky orientovaných žurnalistů. Druzí jako svobodu zneužívat veřejné prostředky k šíření osobních stranických názorů, často i pomluv a vyložených lží.
Konflikt mezi zaměstnanci České televize a jejich příznivci na straně jedné a Radou České televize na straně druhé byl, jak o tom vypovídají dostupná fakta, vyvolán řadou dlouhodobě existujících okolností.
***