(10.00 hodin)
(pokračuje Svobodová)
I v Boloňské deklaraci se hovoří o horizontu roku 2010.
Ještě bych se chtěla vyjádřit k § 60. V prvém čtení tohoto tisku jsme prezentovali záporné stanovisko k novelizaci § 60, které znamenalo otevření bezplatných akreditovaných placených programů veřejných vysokých škol účastníkům placených programů celoživotního vzdělávání. Předkladatelé zde hovořili o změkčení § 60. Důsledky však, podle mého názoru, jsou obdobné. Studenti placeného studia mohou nasbírat takový počet kreditů, který by je mohl zvýhodňovat při přijetí do řádného studia před studenty řádného studia. Souhlasím s usnesením České konference rektorů, kde se zdůrazňuje, že navrhovaná změna by zavedla nerovné podmínky také v přístupu ke vzdělání. A o tom jsem přesvědčena. Také Rada vysokých škol ze stejných důvodů odmítá tuto změnu.
Jsem dále přesvědčena o tom, že kapacita vysokých škol se realizací tohoto návrhu nezvýší. Tento problém je třeba řešit zcela jiným způsobem, nikoli placením studia. Nemohu souhlasit s tvrzeními, která zazněla už včera v obecné rozpravě, že nedostatek finančních prostředků na vysokých školách je třeba řešit právě poplatky ze strany studentů, ať už formou, jak je nyní navrhováno v novele vysokoškolského zákona, a v budoucnu avizovaným zavedením školného.
Poslanecký klub z těchto a dalších důvodů se připojuje k zamítnutí předkládané novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Hovořit bude paní kolegyně Šojdrová. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane přesedající, jen bych rád vaším prostřednictvím vzkázal paní kolegyni Svobodové, že samozřejmě účinnost zákona neznamená okamžité zavedení dvoustupňového povinného vysokoškolského vzdělávání, protože je nutno provést reakreditaci magisterských programů podle závěrečných ustanovení, která navrhuje v tomto zákoně, do konce roku 2003, takže se domnívám, že je dost dlouhá doba, aby vysoké školy ve spolupráci s akreditační komisí udělily akreditace a strukturovaly studium. Takže tu není nic, co by okamžitě nutilo vysoké školy ke změně studijních programů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Paní kolegyně určitě poslouchala, aby vzkaz byl vyřízen. Slova se ujme paní kolegyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, patřím mezi poslance, kteří se podíleli na schválení zákona, jehož novelu dnes projednáváme, a vím, jakou cenu má tento zákon, s jakým konsensem byl přijat. Proto jsem také byla kritická k původní předloze tohoto návrhu zákona. Sledovala jsem a podílela jsem se na pozměňovacím komplexním návrhu, který vám byl předložen, a mohu říci, že výsledný návrh je rozhodně pozitivní změnou, která mění stávající vysokoškolský zákon v postupných krocích. To znamená umožňuje vkládat majetek i finanční prostředky vysokým školám do obchodních společností, ale ne ty, které vysoké školy dostávají od státu. Strukturuje studium na bakalářské a magisterské, ale zároveň nebrání zachovávat dlouhé magisterské programy v oborech, kde je to nutné. A konečně umožňuje absolventům kursu celoživotního vzdělávání dokončit studium v akreditovaných studijních programech a získat tak titul bakalář, magistr, a to za standardních podmínek. Zejména právě tato úprava ustanovení o celoživotním vzdělávání, domnívám se, je pozitivním krokem. Nezavádíme žádné skryté školné, a to prosím zdůrazňuji i pro ty, kteří tady rozdávali před Poslaneckou sněmovnou petici. Studující již dnes v placených programech celoživotního vzdělávání nejsou studenty veřejné vysoké školy a vysoké školy mohou ukončit dokončení studia v bakalářském či -
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, paní kolegyně. Poprosil bych oba hloučky v pravém rohu, aby se přinejmenším rozešly, anebo ztlumily své hlasy. Děkuji.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vysoké školy tedy už dnes mohou umožnit ukončení studia v bakalářském či magisterském studijním programu. Jsem ráda, že i ministerstvo školství se k tomuto postupu vysokých škol ve svém prohlášení postavilo pozitivně. Jde o jediné řešení, které v situaci velké poptávky po studiu a vyčerpaných finančních zdrojích mohou vysoké školy dnes a budou moci i po schválení novely nabídnout, a to zejména těm, kteří si chtějí zvýšit svoji kvalifikaci. Domnívám se, že návrh zákona obezřetně otevírá nové možnosti, které veřejné vysoké školy mohou využít ve prospěch veřejnosti.
A ještě kratičce bych zareagovala na to, co zde uvedla kolegyně Svobodová, a sice na výhrady konference rektorů a Rady vysokých škol. Domnívám se, že většina těchto výhrad se vztahovala k původním návrhům. I ona byla přítomna jednání se zástupci těchto zastřešujících organizací vysokých škol a ví, že jejich zástupci se k novému návrhu vyjadřovali pozitivně. Tento návrh novely proto podpořím a děkuji všem, kteří tak učiní také. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí. Pan poslanec Matějů se ještě hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Petr Matějů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve se s vámi podělil o pocity, které jsme možná dnes všichni měli, když jsem vstupovali do sněmovny a dostávali jsme od těch sympatických mladých lidí letáčky, které nás odrazují od toho, abychom jakýmkoliv způsobem, v jakékoliv formě schvalovali školné.
Ačkoliv vás to možná překvapí, chci konstatovat, že bych tuto petici podepsal také, protože se školným zabývám a byl bych rád, kdybychom se jím zabývali seriózně. Byl bych zásadně proti tomu, aby se dnes o školném zde vůbec jednalo, protože nejsou připraveny podmínky pro to, abychom mohli takový návrh vůbec projednávat.
Tím chci jen říci, že vznikla zvláštní situace. Podle mého soudu, jakkoliv nemám rád konflikty s novináři, musím konstatovat, že se tak stalo především díky tisku, který popletl dvě věci. Novelu zákona o vysokých školách a úvahy o tom, jak by teoreticky mohlo vypadat školné, kdybychom se rozhodli o něm diskutovat. Moc vás tedy prosím, aby i ti, kteří si možná spíše přečetli vyjádření studentů a tisku, se podívali na novelu a pokusili se v ní identifikovat místo, kde se skrytě zavádí školné. Takové místo tam skutečně není.
Ještě jedna poznámka, kterou považuji za velmi podstatnou. Od té doby, co se zabývám novelou zákona o vysokých školách, zjišťuji, jak v jednotlivých zemích se podařilo dosáhnout otevření systému vysokých škol. Pochopil jsem jednu věc. Změna ve školském systému, má-li být důkladná a pořádná, se nikdy nedá udělat, nenastane-li konsensus napříč politickými stranami. Je to poznání, které bychom podle mého soudu měli vzít vážně. My jsme při přípravě tohoto komplexního pozměňovacího návrhu chtěli v prvé řadě realizovat toto poznání v praxi, to je dospět ke konsensu. Už jsem o tom včera mluvil. Byl bych strašně nerad, aby tato slova zapadla.
Krátce se vás pokusím seznámit s tím, kde všude ke konsensu došlo. Možná by stačilo říci to jednou větou. V té novele v tuto chvíli není jediný paragraf, zdůrazňuji jediný paragraf, který by nebyl připraven ve spolupráci s Ministerstvem školství, a jeden jediný paragraf zůstává konfliktní, to přiznávám, to je § 60.
***