(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Pokud se tyto osoby na trestním řízení podílejí, tak to jsou většinou soudci, státní zástupci, pracovníci justice. Pokud jde o tuto skupinu, je potřeba zvážit, nakolik jim tato ochrana náleží vzhledem k tomu, že jde v počátku o tzv. rizikové povolání nebo že jde o riziko z výkonu povolání a část těchto rizik je uhrazena i v její mzdě.
Pokud jde o třetí skupinu osob, ta je původně kvalifikována jako osoby, které jsou osoby blízké těm, které jsou v uvedených dvou kategoriích. Tyto osoby ohrožené by samozřejmě způsobenou újmu pociťovaly jako újmu vlastní. Typický příklad je samozřejmě vydírání svědka v trestní věci únosem jeho dítěte tak, aby byl donucen změnit svoji svědeckou výpověď v hlavním líčení. Zákon pak vypočítává tři formy ochrany a pomoci, které ohroženým osobám mohou poskytovat orgány policie a orgány Vězeňské služby.
Pokud jde o osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, úprava je sice úsporná, ale dostatečná. K poskytování ochrany se vyžaduje souhlas ohrožené osoby a schválení ministrem vnitra na návrh policie. V neodkladných případech je svěřeno rozhodnutí o poskytování ochrany policejnímu prezidentovi nebo generálnímu řediteli Vězeňské služby. Ochrana je pak zabezpečována zvláštním útvarem policie v podmínkách Vězeňské služby ve zvláštních odděleních věznic.
K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany je možné užívat krycích dokladů, konspirativních prostředků, zabezpečovací techniky a zvláštních finančních prostředků. Všechny uvedené činnosti jsou v zákoně definovány. Na výjimečnost použití zvláštní ochrany ukazuje důvodová zpráva, a tedy později i vyjádřený úmysl zákonodárce.
Musím upozornit, že výčet jsem učinil záměrně, abych zdůraznil, že tato pravomoc je pravomoc, kterou do této doby nedisponuje v podstatě ani Bezpečnostní informační služba, tedy zvláštní ozbrojené organizace státu. Nejvýznamnější formou ochrany je nepochybně poskytování osobní ochrany střežením osob, případně prostoru, kde se střežené osoby zdržují. Zákon vypočítává oprávnění policie při zajišťování ochrany. Pro dlouhodobé zajištění ochrany je - předpokládám - možnost zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby. Za tím účelem se počítá s možností užívat krycí doklady vydávané v součinnosti se správními orgány a provádět změny v informačních systémech. S tím souvisí i možnost přestěhování chráněné osoby, případně jejích rodinných příslušníků a poskytování pomoci při začlenění do nového prostředí. Zastření totožnosti a zejména přestěhování ohrožené osoby, a to dokonce s rodinou, pokládám v našich podmínkách za obtížně uskutečnitelné, a k tomu ministr vnitra zdůraznil, že k takovému přestěhování může dojít i v jiném území, než je jenom území České republiky. Je to správné, protože pro ohrožené osoby by bylo samotné omezení na území České republiky pro představitele organizovaného zločinu jistě velmi jednoduché odhalit a podle mého soudu taková ochrana by byla poměrně nepředstavitelná.
Tyto všechny věci jsou jistě k posouzení, případně doplnění, ale je potřeba říci, že vzhledem k tomu, jak se rozrostl organizovaný zločin, není žel možné takovou úpravu odmítnout.
Pokud jde o momenty vztahu k trestnímu řádu, je pravda, že současný pokyn policejního prezidenta z loňského roku, který upravuje postup při současné ochraně svědka podle § 55 odst. 2 trestního řádu, s posuzovanou problematikou přímo nesouvisí, protože v podstatě upravuje jenom ty momenty, které v dnešní situaci byly pro trestní řízení možné.
Z toho všeho, co jsem řekl, bych chtěl, abyste vy, kteří vnímáte tento zákon jako potřebný, pochopili, že mé pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě budou směřovat do toho, aby Policie ČR neměla možnost mít ani v tomto případě větší pravomoci, než mají zpravodajské služby, které jsme zřídili zákonem, to znamená Bezpečnostní a informační služba České republiky.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Ne-li, obecnou rozpravu končím. Žádné návrhy nepadly.
Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ondruš.
Poslanec František Ondruš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolím si vám předložit pozměňovací návrh k § 4 vládního návrhu. Dovolte mi krátké zdůvodnění úvodem.
Tento paragraf řeší schvalování poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohrožené osobě. Ve vládním návrhu je toto schvalování, návrh policie, svěřeno do rukou ministra vnitra, jinými slovy, tentýž resort navrhne a schvaluje. Tento model pokládám za nedostatečný vzhledem k ochraně proti eventuálnímu zneužití, zejména v případě, kdy bude poskytován třetí stupeň ochrany tak, jak je navržen v zákoně, to znamená až úplná změna identity osoby. Tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu to, aby návrh přirozeně podalo Ministerstvo vnitra a schvaloval jej jiný resort, to znamená resort spravedlnosti.
Nyní ke znění jednotlivých odstavců.
§ 4 odst. 1 písm. b). Soudce Nejvyššího soudu (dále jen soud) schválí návrh policie, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené osoby poskytována.
Další změna se týká odstavce 2 a 3 téhož paragrafu 4, kde navrhuji slova "ministr" nahradit slovem "soud".
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Druhý přihlášený je opět pan poslanec Filip, další písemnou přihlášku nemám.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Budu poměrně stručný. Kolega Ondruš uvažuje podobně, ale já jsem přesvědčen, že materiálně patří toto ustanovení do jiných paragrafů, a to do ustanovení § 3 odst. 4. Ten neexistuje. To znamená vytvořit v § 3 nový odstavec 4, který by zněl: Opatření podle odst. 1 písm. c) lze vykonávat pouze po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze.
Pokud by to bylo schváleno, je potřeba, aby toto opatření se promítlo do § 9 do odst. 5, kde by odstavec 5 zněl: Opatření podle odstavců 2 a 3 oznamuje policie bez zbytečného odkladu určenému soudci Vrchního soudu.
Jde o to, že musí dojít k druhé evidenci na Ministerstvu spravedlnosti, resp. na určeném soudu v České republice. Tím by byla odstraněna připomínka, kterou jsem uvedl.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Jen malá technická poznámka. Jako zpravodaj bych prosil všechny, kdo hodlají - nebo už tak učinili - přednést pozměňovací návrhy, aby mně je dali písemně. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne-li, podrobnou rozpravu končím.
Nepředpokládám, že chce pan ministr něco dodat. Končím druhé čtení tohoto návrhu k bodu č. 11 schváleného pořadu schůze.
Přecházíme k bodu 12, kterým je
12.
Návrh poslance Ivana Langera na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 718/ - druhé čtení
Prosím navrhovatele o uvedení svého návrhu.
***