(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou
100.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.
Po zahájení 30. schůze Poslanecké sněmovny, jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Miloši Zemanovi či vládě České republiky, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, poté ostatním členům vlády ČR. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly v úterý rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Frankovi, který se přihlásil jako jediný, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Miloše Zemana. Slovo má pan poslanec Václav Frank.
Poslanec Václav Frank: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére nedávno jsme obdrželi zprávu, která uvádí, že v souvislosti s přípravami na vstup a integraci České republiky do Evropské unie roste význam informování veřejnosti o Evropské unii, které by objektivně vysvětlovalo přednosti integrace, ale i problémy či úskalí s tím spojené.
Nutno však podotknout, že tzv. komunikační strategie na plnění tohoto záměru se jeví jako poněkud zvláštní přístup, neboť v souhrnné zprávě není obsah strategie blíže specifikován. To obsahuje národní program přejímání legislativy Evropské unie, a v něm se uvádí, že komunikační strategie je rozdělena do tří fází. Cílem první fáze je vybudování základní komunikační strategie, která již probíhá. Druhou fází, která má probíhat zhruba šest měsíců před případným referendem až do okamžiku jeho konání, a konečně třetí fáze má začít dnem případného referenda a bude pokračovat i po dosažení plného členství v Evropské unii a má být zaměřena na průběžné informování české veřejnosti o skutečnostech, které s členstvím v Evropské unii pro občany vyplývají.
Táži se proto, co dosud přinesla první fáze komunikační strategie z hlediska informování české veřejnosti o skutečných kladech i záporech, jež pro občany České republiky ze vstupu do Evropské unie vyplynou. Za druhé, co vede vládu a zřejmě i budoucí Radu pro komunikační strategii k rozhodnutí informovat českou veřejnost o skutečnostech vyplývajících z členství v Evropské unii až v době před referendem, popřípadě po vstupu České republiky do Evropské unie. A konečně, v komunikační strategii se hovoří i o zřízení již zmíněné rady. Ta má být složena napříč politickým spektrem. Ptám se, jestli se počítá také se zástupcem Komunistické strany Čech a Moravy.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Frankovi a slovo má předseda vlády Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče Franku, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, milá proevropská části této Poslanecké sněmovny, milé lavice, milý zbývající dřevěný, kovový nebo jakýkoliv jiný nábytku, dovolte mi, abych vás všechny oslovil svou odpovědí na dotaz pana poslance Franka, a začnu odpovědí na poslední otázku. Pokud se KSČM pokládá za proevropskou stranu, v jejímž programu je vstup do Evropské unie, pak samozřejmě nevidím žádnou, ale opravdu žádnou překážku, aby se tato strana mohla zúčastnit diskusí o našem vstupu do Evropské unie a mohla se účastnit i zmíněného meziparlamentního nebo mezistranického výboru, který se bude touto věcí zabývat.
Nicméně za podstatnější pokládám odpověď na první otázku pana poslance Franka, a protože byl jediný, k čemuž mu gratuluji, jenž měl odvahu položit mně otázku v ústních interpelacích - ostatní poslanci postupně odpadali po mých vybroušených zdvořilých odpovědích na jejich interpelace - dovolte mi, aby moje odpověď byla opravdu širší, abych povznesl informační nivó této Poslanecké sněmovny o tom, co to vlastně komunikační strategie je a k jakým výsledkům již dnes konkrétně dospěla.
Tak tedy chtěl bych konstatovat, že podobně jako v jiných oblastech zahraniční politiky i v oblasti komunikační strategie tato vláda do jisté míry navazuje na minulé dědictví, nikoliv na dědictví euroskeptiků, ale na dědictví eurooptimistů, protože zahraniční politika by neměla být záležitostí jedné politické strany, ale měla by být předmětem širšího konsensu více politických stran.
Takže pracovní výbor pro provádění evropské dohody dne 13. 10. 1997 byl vlastně první institucí, která o komunikační strategii jednala, a základním cílem komunikační strategie je postupně zvyšovat zájem veřejnosti o problematiku Evropské unie. Odpovědným resortem naprosto logicky bylo Ministerstvo zahraničních věcí a orgánem meziministerské koordinace je poradní výbor pro naplňování komunikační strategie.
V polovině roku 2000 tato vláda vytvořila Radu pro komunikační strategii. Je dobré vědět, že tato rada je složena se zástupců výborů pro evropskou integraci, zahraničních výborů Parlamentu, akademické obce, odborníků z mediální oblasti, jsou-li jací, a z představitelů klíčových institucí a zajímavých skupin.
Vycházeli jsme z analogických zkušeností, jaké měly před svým vstupem do Evropské unie takové země jako Finsko, Švédsko nebo Rakousko, a snažili jsme se aplikovat principy, které se v těchto zemích osvědčily. K těchto principům patří kombinace celoplošného a cíleného dopadu komunikační strategie na veřejnost, interaktivní charakter projektů…
Prosil bych své ministry, aby se nebavili, když jejich šéf přednáší odpověď na interpelaci!
…takže interaktivní charakter projektů, jež usilují o komunikaci státu s občanem, informativní charakter projektů vylučující propagandistický efekt - tím chci říci, že to nemá být laciné přemlouvání občanů "Evropská unie je ráj a do tohoto ráje můžete vstoupit", má to být cost-benefit analýza, která poctivě říká nejen přínosy Evropské unie, ale i náklady, které v souvislosti se vstupem poneseme, a konečně regionální zacílení projektu, což je totožné se známým principem subsidiarity, a samozřejmě, že se snažíme, aby postupně intenzita těchto projektů vzrůstala.
Je dobré, abychom si uvědomili, k čemu konkrétně došlo, protože krásná slova o Evropské unii jsou samozřejmě zajímavá, ale mě daleko více zajímá, co se konkrétně udělalo. Tak tedy, co se konkrétně udělalo?
Za prvé byly vytvořeny informační body a ty informační body tvoří cca 500 veřejných knihoven. Navazuji tady na zákon o knihovnictví, který jsme diskutovali včera, na Masarykovu ideu knihoven jako nepřežité instituce. A Ministerstvo zahraničních věcí těmto knihovnám zasílá zdarma publikace a další materiály vycházející v rámci komunikační strategie a pro pracovníky těchto knihoven jsou pořádány semináře o Evropské unii.
***