(9.30 hodin)
(pokračuje Gongol)
Jsem přesvědčen o tom, že kontrola musí být součástí každého systému řízení, a ten, kdo něco řídil, mi jistě dá za pravdu, že by to nemělo být rozdílné téma pro levici či pravici, pokud by za tím nebyla snaha ochránit ty, kteří mají špinavé ruce.
Náš klub při minulém projednávání tento zákon podpořil. I náš volební program klade důraz na posílení kontroly v jakékoli formě. V důvodové zprávě vlády mi jen trochu vadí, že se vláda jako obvykle schovává za již poněkud otřepanou frázi, že si to vynucuje naše příprava ke vstupu do Evropské unie. Měla by být podle mého názoru odvážnější a říci, že si to především vynucuje stav morálky, kázně a disciplíny ve finanční sféře, a to i ve veřejné správě, což je zvlášť nebezpečné.
Přišlo by mi daleko serióznější, kdyby vláda jasně řekla, že předchozí kroky sloužící k likvidaci kontroly a kontrolních systémů vedly k rozkrádání národního majetku a že k tomu přispěl i zákon o privatizaci, kterým byla uzákoněna nemožnost soudních přezkumů privatizace, v podstatě kontroly, což umožnilo onen ohromný tunel pro zcizení národního majetku.
Nebudu zde zabíhat do podrobností tohoto zákona, neboť to by mělo být obsahem diskuse třeba při druhém čtení, pokud sněmovna tento návrh zákona do něj propustí. Jsou to např. podhodnocené náklady na zřízení této kontroly - na rozdíl od zpravodajky si myslím, že by to měly být náklady vyšší - nebo i malý počet pracovníků či pravomoci NKÚ. Rozhodující podle mého názoru je, že se vytvoří podmínky pro obnovu systému finanční kontroly jako nedílné součásti vnitřního řízení na všech stupních veřejné správy.
Z vlastní zkušenosti z práce v městském zastupitelstvu totiž vím, že finanční kontrolou ve veřejné správě se téměř nikdo nezabývá a všechny podněty se dávají alibisticky řešit kontrolnímu výboru, to je lidem bez příslušné kvalifikace. Jedinou snahou úředníků je pak dokonale před touto kontrolou utajit dokumenty a spíše snížit účinnost této kontroly nežli jí být nápomocni.
Cílem vcelku neúspěšné akce "čisté ruce" bylo očistit ruce těm, kteří si je ušpinili. Cílem tohoto zákona by mělo být preventivní vytvoření takového prostředí, aby si i případní mazalové tyto ruce nemohli ušpinit. A to je vždy pro každou společnost levnější.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Jako druhý se přihlásil pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych i já na úvod svého vystoupení řekl že se také ocitám v trochu podivné roli, stejně jako pan ministr financí, i já už zřejmě poosmé vystupuji ke stejnému tématu. Dříve nesl tento sněmovní tisk číslo 530, dnes nese číslo vyšší. Je tedy jasné, že projednáváme identické téma, ovšem v trochu posunuté podobě.
Říkám to na úvod svého vystoupení proto, protože nejvíce ze všeho jsem se zabýval srovnáváním obsahové stránky toho tisku, který byl předmětem hlasování v závěru loňského roku, s tím, co předložil do sněmovny ministr financí, resp. Ministerstvo financí k projednávání pléna.
Pokládám za logické, že po tom řekl bych procedurálním nedopatření, kterým si klub sociální demokracie sám shodil vládní návrh svého ministra financí, se tento tisk, který prošel téměř více než půlletým martýriem projednávání na půdě Poslanecké sněmovny a v závěrečném hlasování nebyl přijat, opět vrací do Poslanecké sněmovny. Rád bych uvedl aspoň obecný komentář k tomu, co je nám předkládáno k projednání.
Víte, já jsem předpokládal, že zcela logicky se tento sněmovní tisk vrátí v režimu zrychleného projednávání. Nestalo se tak, a proto jsem se daleko více zabýval obsahovou stránkou. Připadalo mi logické a pochopitelné a řekl bych i takticky správné z pohledu předkladatele, že sněmovní tisk číslo 835, tak jak je nám předložen k projednávání, bude naprosto shodný s tím, který neprošel v závěrečném hlasování na půdě Poslanecké sněmovny. Já myslím, že si tu atmosféru všichni pamatujeme a není třeba ji příliš připomínat.
Musím říci, že pravý opak je pravdou. Velmi mě to mrzí, protože jestliže u někoho z kolegů z klubu sociální demokracie vyvolal komentář zpravodajky paní poslankyně Němcové dojem, že opět bude rozpočtový výbor tím, kdo bude muset tento zákon přepracovat, tak je to pravda, protože já tvrdím, že tento zákon se použít nedá. Bylo tomu tak i v minulosti, a já jsem se s tím minulým tiskem výrazně neshodoval, výrazně jsem ho kritizoval, kdy především členové rozpočtového výboru tuto materii přepracovali, byla z ní vyňata řada konfliktních věcí, řada konfliktních ustanovení byla velmi výrazně přepracována, řada ustanovení i terminologická stránka byly pozměněny. Veškerá tato práce však byla pominuta. Musím říci, že z těch paragrafů, které rozpočtový výbor přepracoval, v námi projednávaném tisku není ani jeden. Ty, které jsme v průběhu třetího čtení při hlasování vypustili rozhodnutím Poslanecké sněmovny, tedy ty, které kritizoval například klub Unie svobody, tam zase jsou, takže se divím, že tento tisk nevyvolává konflikt a kritiku například i tohoto poslaneckého klubu.
Já bych řekl, že je pochopitelné, že se najde poslanecký klub nebo někdo - a v tuto chvíli jsem to byl já - kdo kritizuje filozofii nebo systém finanční kontroly, tak jak byl navržen v minulém tisku. Byl jsem ale připraven respektovat, bude-li tento zákon v závěrečném hlasování schválen, konečný tvar zákona. Musím uznat, že tak jak ho přepracoval rozpočtový výbor, ten zákon použitelný byl. Tím, že se předkladatel vydal cestou nejmenšího odporu, to znamená, že seškrtal všechno, co bylo předmětem kritiky, anebo to ukryl do odvolávek na jiné zákonné normy, aby to nebylo přímo vidět, předpokládal velmi snadný průběh projednávání ve sněmovně, ale já tvrdím, že z toho zákona učinil naprostý paskvil. Dokázal bych najít i jiný expresivní výraz, abych označil to, co si o tom zákonu, tak jak byl předložen k projednávání do Poslanecké sněmovny, myslím.
Já si totiž myslím, že jediný účel toho, má-li být tento zákon schválen, bude čárka u Evropské komise. Prostě splněný bod. Ale obsahová stránka, bude-li ji někdo číst, musí být předmětem výrazné kritiky. Myslím si, že nás za to nikdo pochválit nemůže. Ten zákon totiž použitelný není, podle něj se finanční kontrola vykonávat nedá. Řada logických vazeb, řada terminologických ustanovení, tak jak byla dopracována jednáním rozpočtového výboru, byla vyňata. Vnitřní logika a konzistence tohoto zákona byla naprosto zpřeházena tím, že z něj byla některá ustanovení vyňata a nebyla nahrazena ničím jiným. Já tvrdím, že to je zákon, na kterém budeme muset v případě, že ho pustíme dál, odvést daleko více práce než nad zákonem prvním.
Abych zůstal i já věrným folkloru svého vystupování, podávám návrh na zamítnutí a zopakuji ho v průběhu podrobné rozpravy. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Prosím, pan poslanec Macháček
Poslanec Antonín Macháček: Dobrý den, pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové. Neměl jsem původně v úmyslu vystupovat, ale slova, která tady zazněla - a bohužel jednostranně zaměřená slova jak zpravodajky, tak mého předřečníka - mě přivedla k tomuto místu.
Podívejte se, říci o tomto zákonu, že má být pouze čárkou v legislativním procesu přibližování k Evropské unii, je naprosto povrchní. Tady nejde o onu pomyslnou čárku. Tady jde o peníze z Evropské unie plynoucí, které by také nemusely plynout do České republiky.
Je mi líto, ale pan poslanec Doktor tady hovořil víceméně jako člen rozpočtového výboru, ale pokud by byl na semináři, který byl asi před třemi lety v Karlových Varech, tak by slyšel z úst evropského komisaře pana Suttona jeden maličký příklad.
***