(16.20 hodin)

(pokračuje Hrnčíř)

Z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění § 129 o vyvlastnění, neboť je jednoznačně a dostatečně upraven v zákoně stavebním.

Vážený pane místopředsedo, to je krátké odůvodnění zprávy menšiny poslanců.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro evropskou integraci poslankyně Olga Sehnalová.

 

Poslankyně Olga Sehnalová: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci projednal vládní návrh zákona o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodní zákon, sněmovní tisk 688, na své 39. schůzi, která se konala již 1. února 2001, a to především z pohledu implementace příslušných směrnic Evropských společenství do tohoto návrhu. Proto mi dovolte, abych vás seznámila s usnesením tohoto výboru.

Výbor pro evropskou integraci po úvodním slově náměstka ministra zemědělství České republiky Ing. Karla Turečka a ministra životního prostředí České republiky dr. Miloše Kužvarta, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslankyně Olgy Sehnalové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila. Návrh byl schválen bez pozměňovacích návrhů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní otevírám obecnou rozpravu a sděluji, že do obecné rozpravy jsou přihlášeni tři poslanci a poslankyně a že do podrobné rozpravy v tuto chvíli registruji 13 přihlášek. Nejprve uděluji slovo paní poslankyni Marii Machaté, která je první přihlášena do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Marie Machatá: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení bude v podstatě upozorněním na pozměňovací návrhy, které předložím v podrobné rozpravě. Mohu je rozdělit do dvou částí. První je problematika domovních čistíren, která není řádně upravena ve vládní verzi ani ve verzi zemědělského výboru, a jde především o to, podpořit snahy občanů, kteří mají zájem investovat své prostředky do ekologie, a ne je zatěžovat zbytečnými byrokratickými postupy. Druhá část se týká zpoplatňování odběru podzemních a povrchových vod.

Vládní návrh počítá se zpoplatňováním obou dvou zdrojů, ale přitom výrazně zatěžuje vody podzemní. Verze zemědělského výboru naproti tomu ruší zcela zpoplatňování povrchových vod a naprosto jasně zpoplatňuje pouze vody podzemní. Je třeba zdůraznit, že tento trend je v České republice zcela novým fenoménem a naprosto odporuje vývoji v okolních evropských státech, kde výrazně stoupá podíl podzemní vody na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Těžko ovšem přepokládat, že takovýto obrat by pak mohl nastat u nás, když povrchová voda bude výrazně levnější. Je tedy třeba zpoplatňování podzemní a povrchové vody přinejmenším vyvážit, a pokud vypustíme zpoplatňování povrchových vod, měli bychom udělat to samé u vod podzemních.

To je prozatím vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Dále má slovo pan poslanec Maštálka, připraví se pan kolega Beneš.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych uplatnit několik poznámek k navrhované novele zákona. Poznámka první se týká rad povodí. Orgány regionální samosprávy jsou z hlediska plánování v oblasti vod reprezentanti veřejných zájmů, kteří se musí podílet na formulaci zadání, na projednávání a posuzování variantních návrhů řešení problémů a výběru opatření a na schválení plánu a programu opatření. Vzhledem k potřebě poměrně rozsáhlé angažovanosti samosprávných orgánů v celém procesu a současně jeho relativně úzké specifičnosti např. ve srovnání s územním plánováním by bylo účelné, aby tyto orgány byly do procesu zapojeny prostřednictvím specializovaného orgánu, tzv. rad povodí. Vznik rad povodí s určitým politicky reprezentativním a současně profesně specializovaným zastoupením regionálních orgánů samosprávy by současně umožnil překlenout územní nesoulad mezi hydrologickým a správním členěním. Tento institut však do nového návrhu vodního zákona nebyl zahrnut. Rada povodí je institut, jehož existenci se zatím nepodařilo uplatnit, který se však již asi sedm nebo osm let diskutuje mezi vodohospodáři s postupně modifikovaným posláním. Na počátku přípravy mělo jít o orgán pro každé ze tří hlavních povodí, popř. pro každou oblast z povodí - v této chvíli se uvažuje, pokud vím, o osmi oblastech - vytvořený se zastoupením volených orgánů z jednotlivých krajů překrývajících se daným povodím, vodoprávním a ostatních státních orgánů, odborných subjektů a uživatelské sféry, a jeho úkolem mělo být vytvářet institucionální prostor pro projednávání cílů i opatření s veřejností na kvalifikované úrovni a také napomáhat k překlenutí nesouladu mezi administrativním a hydrologickým členěním. Toto pojetí veřejného projednávání je natolik žádoucí a obtížně nahraditelné, že je na místě podstatná a velice závažná otázka, jak tento úkon, demokratické a současně efektivní projednávání vysoce odborně argumentovaných a současně veřejně citlivých cílů a opatření, zabezpečit jinak.

Česká inspekce životního prostředí nebude podle nového zákona o vodách vodohospodářským orgánem. Současně kompetence dané zákonem č. 130/74 Sb. však zůstávají. Tyto kompetence z hlediska věcného i procesního nejsou provázány s dalšími ustanoveními zákona, což vytváří - např. povinnosti, cituji, vyžadovat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládat opatření k jejich odstranění a nápravě -pouhou deklaraci. Inspekce za dnešního stavu není podle výkladu zákona kompetentní ukládat opatření ke zjištění nedostatků v celé šíři problematiky nakládání s vodami či nakládání se závadnými látkami, natož opatření vyplývající z nedostatečnosti péče o vodohospodářská díla apod.

Z kompetence inspekce byla vyňata i rozsáhlá oblast činnosti při odstraňování starých ekologických zátěží. Nehledě na tuto skutečnost však návrh zákona po stránce věcné ani procesní ve svých dalších ustanoveních, zejména pak v institutu povolení či v institutu opatření k nápravě otázky dekontaminace horninového prostředí a podzemních vod, dostatečně neřeší. Připomínám pro úplnost jako příklad, že územním odborem Ministerstva životního prostředí Ostrava z jeho vlastního podnětu byla přezkoumávána rozhodnutí vydaná právnímu subjektu Sepoexim a jeho právním předchůdcům v souvislosti s odstraněním staré ekologické zátěže a jako nezákonná byla zrušena.

Návrh nového zákona neodráží činnost inspekce v souvislosti s řešenou problematikou na hraničních vodách. Vydaná vodohospodářská rozhodnutí k nakládání s vodami jsou ve značné části překonána a vytvářejí tak značnou zátěž, která po stránce procesní ani věcné není novým zákonem dostatečně operativně řešena.

Podle mnoha názorů schází výraznější časová omezenost stávajících rozhodnutí s institutem povinné revize vodohospodářského rozhodnutí. Omezení platnosti nových rozhodnutí na dobu 10 let patří, co se doby týče, k jedněm z nejdelších v Evropě. Legislativa většiny zemí umožňuje vstup do vydaných rozhodnutí a omezuje jejich platnost již na dobu čtyř či šesti let.

Tolik obecné připomínky. V podrobné rozpravě předložím návrhy.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má kolega Beneš.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane místopředsedo, páni ministři, dámy a pánové, patřím mezi ty, kteří s velkou pozorností od samého začátku sledují genezi tohoto zákona, jenom upozorňuji, že jsem dvakrát interpeloval předsedu vlády v souvislosti s tímto zákonem, protože při jeho projednávání jsme byli svědky naprosto logického utkávání mezi pohledem Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP