(17.30 hodin)
(pokračuje Škrabiš)
Parlamentní institut se k předloženému tisku 868 vyjádřil, že není v rozporu s předpisy Evropského společenství. Vláda České republiky svým usnesením 307 ze dne 2. dubna 2001 vyslovila s tímto návrhem souhlas. Senát tento návrh zákona schválil 2. 3. 2001.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás zdvořile o podporu této předlohy zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátoru Škrabišovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Evžen Snítilý.
Poslanec Evžen Snítilý: Vážená paní předsedající, paní a pánové, kolegyně a kolegové, budu trošku kratší než pan kolega senátor. Jenom na úvod jsem rád, že se z paneláků dostávám zase zpátky do přírody.
Dovolte mi jenom velice krátce se vyjádřit k této stručné novele. Myslím si, že nebude na škodu tuto novelu propustit do druhého čtení, přidělit k projednávání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který samozřejmě s týmem svých vlastních odborníků tuto novelu posoudí a svým usnesením dá této sněmovně návod, jak má v případě zděšených krav, které napadl medvěd a podupaly nějaké zemědělské produkty, naložit. Znovu zdůrazňuji: doporučuji propustit do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Drda, potom pan poslanec Mandík.
Poslanec Jiří Drda: Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. V tisku 868 předložená senátní novela zákona 115/2000 Sb., zákona z 5. dubna loňského roku, leží podle mého názoru na stole naprosto oprávněně a jasně ukazuje, že původní návrh nebyl komplexní, nepostihoval a nepostihuje všechny možné případy, kdy tlakem zvláště chráněných živočichů, zvláště pak predátorů, jsou poškozovány oprávněné zájmy jednotlivců. Přitom, jak správně konstatuje důvodová zpráva tisku, není žádný udržitelný důvod, aby škody způsobené zvláště chráněným živočichem nebyly poškozenému podle tohoto zákona nahrazeny. Tomu nelze nic jiného, než dát za pravdu.
Navržené změny jsou, byť jsou výslovně potřebné, nekomplexní a nevycházejí z rozboru celé problematiky, která se úzce mimo jiné váže i na nově koncipovaný myslivecký zákon. Tyto dvě normy musí být dle mého názoru provázány. Věci nelze vytrhnout ze vzájemného spolupůsobení jen tím, že je jinak zařadíme, že je podřídíme jiným režimům. Tak příroda nefunguje a nemohly by tak fungovat ani přírodní vztahy v uměle přetvořeném a přetvářeném prostředí.
Autoři novely vycházejí patrně z jediné zkušenosti, a to ze známého případu beskydského medvěda a nemožnosti aplikovat zákon na oprávněné náhrady škod, které způsobil na věcech movitých i nemovitých přímo svou činností, popř. plašením zvířat. Je chvályhodné, že v novele v § 4 písm. h) a i) je toto opomenutí nebo chcete-li tato nesprávnost napravena, neboť může jít o škody řádově vyšší než na vymezený úsek domestikovaných zvířat.
Také změna z porostů lesních na všechny trvalé je nesporně pozitivní, a to zvlášť, že může jít o porost druhově nebo funkčně velmi cenný.
V důvodové zprávě však iniciátoři této novely uvádějí škody na trvalých porostech rostoucích v uzavřených objektech. Věřím, že je to nedopatření vycházející z beskydské zkušenosti, které se v návrhu změn příslušných paragrafů takto úzce pojaté již nevyskytuje, a změna zákona umožňuje i náhradu škod způsobených například bobrem na hrázových porostech. Neumožňuje však náhradu poškozených, popřípadě zmařených vodních děl, ani vícenáklady na zábraně škod zaplavením, které je při poškození hrází reálné.
Novela neřeší dále možné škody na farmových chovech jiných než vymezených domestikovaných zvířat, např. pštrosích, daňčích a jeleních apod., které se u nás také vyskytují a mohou být předmětem napadení. To nemluvím o oborách a škodách, které způsobí predátor na zvěři, ale i následných škodách na porostech v případě prolomení ohrad.
Počty jedinců v jednotlivých populacích vybraných živočichů rostou a s nimi roste i tlak na jejich okolí. Problém při současné přísné ochraně bude nabývat na rozměrech a je nezbytné, chce-li stát zatím bez regulace prostorové i počtu jednotlivců tyto vybrané živočichy bránit, nahradit všechny škody, proti nimž jedinec neměl šanci se účinně bránit, neboť účinná obrana by ho nepřípustně omezovala, popř. neúměrně ekonomicky zatěžovala.
Přestože novela nepokrývá dle mého názoru celou problematiku, je potřebná a připojuji se k tomu, propustit ji do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Drdovi. Slovo má pan poslanec Mandík.
Poslanec Josef Mandík: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k předloženému návrhu. Předložený návrh novely zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, rozšiřuje předmět náhrady škody o škody na objektech a movitých věcech v uzavřených objektech, a to nejen škody způsobené zvláště chráněnými živočichy, ale i škody způsobené domestikovanými zvířaty na objektech a movitých věcech v uzavřených objektech v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.
Tento návrh si určitě zaslouží pozornost a projednání. Vycházím-li z principu, že stát, který nařizuje občanům strpět omezení a újmy vyplývající z ochrany přírody, je povinen ji nahradit, budu tento návrh podporovat.
Při této příležitosti mi ale dovolte připomenout, že při projednávání tohoto zákona zhruba před rokem zde ve sněmovně jsem upozorňoval na fakt, že zákon dobře neřeší způsobované škody kormoránem na rybách. Zemědělský výbor přijal k dané problematice dne 9. února 2000 doprovodné usnesení č. 88, kde žádá ministra Kužvarta o řešení dané problematiky. Pan ministr zde ve sněmovně slíbil, že bude vydán metodický pokyn pro tlumení kormorána. S politováním musím konstatovat, že Ministerstvo životního prostředí nereagovalo na usnesení zemědělského výboru a navíc žádný pokyn k tlumení kormorána nevydalo, což jsem si ověřil na odborech životního prostředí okresních úřadů. Takže nadále přetrvává subjektivní hodnocení daného stavu a subjektivní rozhodování jednotlivých úředníků. Kormoráni nadále působí milionové škody na rybách, hlavně v zimním období, kdy zde zimují hejna s početností řádově tisíců jedinců, a ten, kdo nařídil jejich ochranu, nechce hradit vzniklou škodu podnikatelům v rybářství.
Doporučuji sněmovně předložený návrh zákona propustit do druhého čtení. Současně ho navrhuji předložit k projednání zemědělskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Libor Ambrozek.
***