(10.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Tyto jednotlivé platové třídy jsou charakterizovány z hlediska nároků, které budou mít na vykonavatele těchto povolání. Dovolte mi citovat:
Ve druhé platové třídě budou státní zaměstnanci s definitivou vystaveni dlouhodobému a jednostrannému zatížení drobných svalových skupin, prstů, zápěstí, dále práce v nuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených např. klimatických vnějších podmínkách, dále jen mírná fyzická a neuropsychická zátěž.
Ve třetí platové třídě je práce spojena s mírnou zátěží a s případným rizikem pracovního úrazu.
Ve čtvrté platové třídě půjde o dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.
V páté platové třídě mohou všichni očekávat zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů a musí počítat s tím, že opět budou mít dlouhodobě a jednostranně a nadměrně zatíženy svalové skupiny předměty různých hmotností.
V šesté platové třídě půjde o značnou zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.
V sedmé platové třídě půjde o extrémní pracovní podmínky, kde tedy se nemohu dočíst - ale ano, je to zde: nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách. A tak dále bych mohla pokračovat.
Je to, domnívám se, nepochopení toho, jak má zákon vypadat. A jestliže jsem v úvodu řekla, že tento zákon se do jisté míry odvíjí od zákoníku říšského království a země v Radě říšských zastoupené, musím vám říci toto. Já jsem si tento říšský zákoník, který krátce před sarajevským atentátem František Josef II podepsal, vyhledala. Tento zákoník je psán velmi kultivovaným jazykem, velmi přehledně a velmi jasně říká, jaké povinnosti má státní úředník a jaká práva při splnění těchto povinností mu budou náležet. Ovšem říká to ve vyrovnané poloze, to znamená pravděpodobně tolik práv, kolik povinností. Tento návrh zákona hovoří zejména o právech, a nikoli o povinnostech. Čili přestože zákon Františka Josefa byl jasnou inspirací, což dokládá jeho nadčasovost, tj. doba, po kterou ještě sloužil, bohužel novela z něj čerpá pouze ve věcech technických. To, co dodává sama, je daleko horší.
František Josef budoval státní službu jako servis státu občanům. Novela buduje teplé pelíšky státním úředníkům, o jejich povinnostech mluví minimálně, o nárocích mnohem obsáhleji.
Proto mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych se připojila k těm, kteří zde již navrhli zamítnutí uvedeného zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Hovořit bude pan poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi také názor na předložený návrh zákona o službě státních zaměstnanců.
Na rozdíl od předlohy, kterou jsem už měl možnost vidět v roce 1993, je návrh nesporně modernější a přizpůsobuje se obvyklým standardům Evropské unie.
V této souvislosti mi ovšem dovolte poznámku, že obdivuji kotrmelec ODS, ODA a lidovců, tehdejších vládních stran, kdy si věc definitivy dávali jako rozhodující podmínku… No, čas se vyvíjí.
Celkově však vzato, jde o velikou preferenci úzké skupiny úředníků, 75 tisíc jich je, přijdou nás velmi a velmi draho. Jen nárůst platů je 10,5 mld. Kč ročně - a to lze považovat za částku minimální, protože se předpokládá ještě celá řada výhod, které nejsou zadarmo, o kterých tady hovořili předřečníci.
Svůj názor jsem se snažil rozdělit do tří skupin. Jaké přednosti má zákon? Kvituji tam především zachování odborové organizovanosti ve státní správě, není tomu tak všude ve světě, včetně části omezených odborových práv. Dále zachování dalších zaměstnaneckých institutů, zastupování ve státní správě, tj. rady zaměstnanců, zástupců zaměstnanců pro BOZP. Dále kvituji vytvoření systému jednotného vzdělávání a jednotného kariérního postupu státních úředníků. Kvituji také zrušení lustračního zákona a také zajištění ochrany státních zaměstnanců při výkonu funkce v odborové organizaci ve vyšším odborovém orgánu, příp. v radě státních zaměstnanců či zástupců státních zaměstnanců pro BOZP.
Podle mého názoru má předloha - to je ta druhá skupina - také určité nedostatky. Viděl bych tam především, že lustrační zákon je sice zrušen, o tom jsem hovořil, ale je tady do jisté míry zapracován, a zapracován sice do mlhavě subjektivních kritérií, což by mohlo být v některém případě při posuzování ještě obtížněji posuzovatelné. Dále jde o nepřiměřenou koncentraci moci generálního ředitele státní služby, zástupce ředitele státní služby, personálního ředitele, státního tajemníka a zástupce státního tajemníka, kteří jsou navíc politickými pracovníky. Dále nedostatečné antikorupční mechanismy ve vztahu k personálním komisím a služebních orgánů. K antikorupci se pak chci ještě zmínit na závěr. Dále postrádám výrazné zvýšení finanční náročnosti výkonu státní správy. O tom jsem také již hovořil a dokonce jsem to kvantifikoval. A také je mně tam nesympatická určitá míra subjektivity rozhodování o politické způsobilosti k výkonu státní správy.
Třetí skupinu problémů bych nazval "systémové nedostatky". Výkon státní správy nezabezpečuje pouze Úřad vlády, 14 ministerstev, 40 úřadů státní správy, ale také ještě další instituce, které zákon neošetřuje, i když při předběžných rozhovorech byl slíben ještě nějaký malý zákon o státní službě atd., ale zatím jsem ho ještě neviděl. Mě osobně mrzí, že do této státní služby nejsou zahrnuti třeba učitelé, tak jak to bývalo zvykem. Dále návrh služebního zákona zakládá významné aktivity při jeho vlastní realizaci okresním úřadům, které mají být k 30. 1. 2002 zrušeny, ale i to bude zřejmě předmětem nějakých dalších úprav. A za třetí, velkoryse zakládaným pracovním podmínkám civilních státních zaměstnanců je potřeba přizpůsobit nebo aspoň mít na zřeteli pracovní podmínky dalších kategorií státních zaměstnanců. Mám na mysli především ozbrojené složky policie, pracovníků Vězeňské služby, celníci, vojáci z povolání, hasiči, resp. dneska hasičský záchranný sbor. V opačném případě by toto byl poměrně značný nadstandard u jedné skupiny státních zaměstnanců.
Dostal se mi do ruky zajímavý dokument, který údajně, ale to asi nebylo formou nějakého dokumentu, projednala vláda v březnu, a je to kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě. Já z něj samozřejmě citovat nebudu, ale je to velice sympatický dokument. Pokud k tomu tak došlo v březnu, tak to vítám a některé pasáže bych dokonce i uvítal přímo v zákoně, protože to by měla být ta druhá strana vah - za určité výhody vysokou etiku státních zaměstnanců a státní služby vůbec.
Byl tady vzpomenut už Franz Josef jako příklad demokratické nebo vyvážené pragmatiky ve vztahu ke státní službě.
***