(11.00 hodin)
(pokračuje Štrait)
Takže, skončím tuto část citátem z té pragmatiky číslo 14. Je to z roku 1870 - Pokyny pro státní úředníky. "Úředníci nechť mají stále na mysli, že tisíce jiných jsou ochotny okamžitě nastoupiti na jejich místa." A takovýchto perel je tam samozřejmě ještě více.
Klub KSČM považuje zákon v této podobě za hraniční. Konkrétní návrh předložím v rozpravě podrobné. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Miloslav Výborný. Připraví se paní kolegyně Páralová.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, pravděpodobně neexistuje nejen u nás, ale všude na světě politická strana, který by neměla ve svém programu, a zvláště pak ve volebním programu, hesla o tom, že je třeba zkvalitnit státní správu a zefektivnit její výkon. Pravděpodobně také neexistuje na světě žádná vláda - a u nás bezpochyby - která by totéž neměla ve svém programovém vládním prohlášení. Vláda sociálně demokratická si navíc do programového prohlášení vetkla úkol dořešit to, co zahájily vlády předcházející, to je předložit Parlamentu nový služební zákon, tedy zákon, který nyní projednáváme.
Vláda měla na co navázat, neboť už v roce 1993 byly předloženy zásady zákona o státní službě. Už tehdy byly projednávány Poslaneckou sněmovnou, setkaly se poměrně s porozuměním všech výborů a koneckonců nebylo od věci jistým způsobem na tyto práce, které pak byly zastaveny, navázat.
Škodilo a škodí projednávání tohoto služebního zákona, že je předložen pozdě. Já uznávám a potvrzuji, že čas od prvého března do dnešního dne využil místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí k intenzivním debatám a diskusím, tuším že se všemi politickými frakcemi Parlamentu, nad dalším pokračováním projednání tohoto zákona. To je správné, ty diskuse byly opravdu otevřené. Ale ty diskuse měly být předtím, měly být předtím, než byl tisk předložen, protože tak jak byl tisk předložen, tak jak vidíme znění ve sněmovním tisku 792, tak skutečně nezbylo nic jiného, než přistoupit k vážným úvahám o tom, co vše musí být v tisku 792 změněno, aby mohl být služební zákon přijat.
Mimochodem - samozřejmě - také definitiva. Ale na adresu pana poslance Štraita bych chtěl připomenout, že se mýlí, když tvrdí, že kdysi v roce 1994 poslanci ODS a KDU-ČSL si kladli definitivu jako základní požadavek pro služební zákon. Není to prostě pravda. I tehdy se vedly o této věci diskuse a vedly se diskuse tak, že definitiva možná ještě ne, až podstatně později.
Je třeba zcela otevřeně říci, že služební zákon musí být zásadním způsobem přepracován ve druhém čtení, aby mohl být například námi ve třetím čtení schválen.
Předložíme návrhy, kterými - a tím neudělám radost poslancům klubu KSČM ani poslanci Štraitovi - aby za prvé lustrační zákon nebyl zrušen, aby zůstal zachován a na všechny představené ve služebních úřadech se vztahoval. A nestane-li se tak, tento zákon nezíská naši podporu.
Za druhé předložíme pozměňovací návrhy, které zruší definitivu, alespoň pro dobu po přijetí tohoto zákona, neboť není a nenastal čas na to, aby definitiva byla stoprocentní. Nebude-li tento náš návrh přijat, nebudeme hlasovat pro zákon.
Za třetí předložíme pozměňovací návrh, který otevře státní správu kvalitním osobnostem i mimo veřejnou správu, odborníkům z jiných sfér života než pouze z veřejné správy. Nebude-li tento náš návrh vedoucí k otevřenosti systému přijat, nepodpoříme návrh zákona.
Zcela určitě předložíme pozměňovací návrh, který naprosto jinak vymezí postavení generálního ředitelství a generálního ředitele. Je totiž pravdou, že tak, jak je popsáno postavení generálního ředitele v tisku 792, se jedná o systém, který by docela dobře mohl vést nejen k tuhé centralizaci, ale také paradoxně i k velké politizaci státní správy. A tomu chceme zabránit. Nebude-li tento náš pozměňovací návrh přijat, nemůžeme pro zákon hlasovat.
Budeme také trvat na tom, aby byl předložen zákon o službě zaměstnanců veřejné správy v širším slova smyslu, tedy o službě těch zaměstnanců, kteří jsou zaměstnanci obcí a krajů a kteří státní správu v jistém smyslu slova vykonávají také. A nepředloží-li vláda takový návrh zákona, nemáme důvod podpořit tento tisk.
To vše a možná i další drobnosti nám dovolí, budou-li tyto naše návrhy přijaty, hlasovat pro zákon. Není však možno tyto návrhy předkládat v prvém čtení. Od toho je čtení druhé. Proto propustíme tento tisk do druhého čtení, abychom tyto naše návrhy mohli uplatnit, mohli prosadit a mohli pak hlasovat pro podstatně jiný, ale potřebný a správný dobrý služební zákon.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Výbornému. Prosím paní poslankyni Páralovou.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych se též vyjádřila k vládnímu návrhu zákona o službě státních zaměstnanců a jejich odměňování.
Jedním z akcentů důvodové zprávy je soulad naší legislativy s právem Evropské unie. Dovoluji si zdůraznit, že žádná směrnice Evropské unie po nás nepožaduje úpravy, které jsou v právě projednávaném návrhu zákona. Zdůrazňuji podruhé, že EU po nás hlavně požaduje zefektivnění veřejné správy.
Každému rozumně uvažujícímu člověku musí být zřejmé, že neodvolatelnost úředníků zefektivnění práce úřadu zcela určitě nepřinese. Zakonzervováním úřednické sféry tak, jak to navrhuje vládní návrh právě projednávaného zákona, se odstraní konkurence mezi úředníky a sníží se kvalita poskytovaných služeb. To zde prohlašuji s naprostou jistotou a dovolávám se přitom svých zkušeností starostky.
Návrh zákona není bohužel příliš o povinnostech, ale je hlavně o výhodách. Výhody nad rámec zákoníku práce, které si státní zaměstnanci tímto zákonem sami připravili, považuji za nemravné. Naše rozvíjející se firmy nemají peněz nazbyt, potýkají se se spoustou problémů a jistě vědí o lepších investicích, než je zbytnělá státní správa. Velké pochybnosti vyvolávají i neúměrně rozsáhlé pravomoci generálního ředitele státní služby a jeho zástupce. Nešťastně je řešen vztah služebního zákona a zákoníku práce. Domnívám se, že by služební zákon neměl obsahovat ustanovení, která jsou citací zákoníku práce. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců státních úřadů by se měly řídit zákoníkem práce, pokud služební zákon nestanoví jinak.
Bude-li tento zákon přijat, bude vcelku jedno, kdo bude ve vládě. Zákon totiž zcela znemožní vládě, která se na základě mandátu získaného volbami rozhodne k zásadním reformám, cokoli realizovat. Nařiďte neodvolatelným úředníkům, aby urychlili svou práci či aby předali své kompetence. Nařiďte neodvolatelným úředníkům, aby napsali zákon, který jim odejme nádhernou pravomoc přidělovat dotace a předá ji směrem dolů.
Tato vláda nám již připravila jednu sabotáž v podobě nedotažené a vpravdě amatérské reformy veřejné správy. S lehkomyslností sobě vlastní vzkázala všem, že naši zemi hází do vody, aby se naučila plavat. Zde před námi leží sabotáž číslo dvě. Pokud ji přijmeme, budeme v přímém přenosu sledovat souboj úředníků ministerstev a krajů o kompetence.
***