(11.20 hodin)
(pokračuje Fajmon)
Buď budeme vycházet z toho, že chceme uzákonit kariérní uzavřený systém, a budeme ho drobně modifikovat, anebo udělejme systém otevřený. Já se nedomnívám, že lze předložený návrh zákona ve druhém čtení upravit, a proto se připojuji k návrhu na zamítnutí.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Fajmonovi. Máme již pět návrhů na zamítnutí. Jako další je pan předseda Kühnl. Připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z předřečníků tady hovořili o státních úředních jako o jakési skupině, která je téměř geneticky předurčena k tomu, být zloduchy, lenochy. Já se nedomnívám, že tomu tak je. Jakkoli si myslím, že naše věcná a legislativní struktura, která upravuje postavení a činnost státní správy, nevytváří zrovna příznivé tendence, přesto velká většina - určitě většina - úředníků se nedomnívá, že jsou úředníky jenom pro sebe, a snaží se konat tak, aby byli úředníky pro občany.
Smyslem projednávání zákona o státní službě je, aby toto platilo beze zbytku pro všechny úředníky. Není to tedy zákon proti úředníkům, ale není to ani zákon pro úředníky. Má to být zákon pro občany.
Jiní kolegové několikrát zmínili pojmy jako rakousko-uherský systém, někdy v negativní, někdy v pozitivní poloze, systém socialistický. Já se domnívám, že právě naše zděděná struktura, nezreformovaná struktura státní správy a ji objímajícího legislativního rámce, je jakousi nešťastnou směsí rakousko-uherského systému, takřka vrchnostensky pojímaného, a socialismu. Mimochodem ten rakousko-uherský systém nebyl systémem, který stavěl věcně na první místo službu občanovi. Byla to jasně služba státu, státu a nikomu jinému.
Protože tento náš zděděný systém tu tendenci tak trochu vytváří, aby se alespoň někteří úředníci mohli cítit úředníky sami pro sebe a nikoli pro občany, potřebujeme nutně v této věci změnu. Stavět se striktně proti jakékoli změně znamená stavět se za zachování současného systému, který opravdu není dobrý.
My potřebujeme změnu v tom smyslu, aby naše státní správa - nebo veřejná správa jako celek - byla odpolitizovaná, aby fungovala nestranně, nezkorumpovaně a na vysoké odborné úrovni. A toto všechno potřebujeme pro sebe, pro naši budoucnost, nikoli pro Evropskou unii, která tady byla také několikrát zmiňována. Žádný předpis Evropské unie nejenže nenařizuje konkrétní úpravu státní správy, vůbec nenařizuje ani zákonnou úpravu státní správy. Jsou země Evropské unie, které fungují bez zákona o státní službě. My ale žijeme v našich konkrétních podmínkách, které historicky nějak vznikly - právní, politické, společenské podmínky - a já se domnívám, že v našich podmínkách se ta zásadní změna ve státní správě nemůže odehrát bez přijetí souborného zákona o veřejné službě nebo přinejmenším v tomto případě o státní službě. A to, že Evropská komise dospěla ke stejnému závěru, že u nás to bez zákona nepůjde, je pro mě pouze podpůrný argument. Neděláme to kvůli Evropské unii.
Vláda pracovala poměrně dlouho na přípravě tohoto zákona, a nebyla to první vláda, která na jeho přípravě pracovala. To, co původně vláda předložila, byl zákon, který je zákonem pro nás nepřijatelným, zákonem konzervačním, který zahrnuje takové prvky jako uzavřený kariérní systém, definitivu atd., nebudu to všechno opakovat. Chtěl bych ale vypíchnout spíše jako pozitivní krok, že vláda v tomto výjimečném případě přistoupila na myšlenku jednat s dalšími politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně, nebo v Parlamentu ČR, a že dokonce, a v tom je ta výjimečnost, vláda skutečně slyšela na argumenty, které vedou a povedou k návrhům, které zásadně změní původně vládou navrhovanou předlohu.
Pan ministr Špidla zde z tohoto místa již několik těch bodů jmenoval a dokonce připravil i v písemné podobě možné pozměňovací návrhy. Pokud se zákon dostane do druhého čtení, předložíme návrhy ještě přesnější, ještě konkrétnější. Pro nás je ale důležitá jedna věc. Domníváme se, že nelze vyjímat státní správu ze systému celé veřejné správy, veřejné služby. Proto se domníváme, že by měla existovat souborná zákonná úprava, která by se týkala všech úředníků, s nimiž občané tak nebo onak přicházejí do styku. To jsme také vládě sdělili.
Vláda přijala harmonogram přípravy zákona o službě zaměstnanců samospráv, tedy krajů a obcí. Tento harmonogram není zcela uspokojivý a budeme navrhovat, aby - projde-li zákon do druhého čtení - toto druhé a třetí čtení nebylo zahájeno dříve, než bude do Poslanecké sněmovny vládou předložen tento druhý zákon, který by uzavíral celý ten kruh legislativní úpravy veřejné služby. To je otázka procedurální, ale pro nás velmi zásadní. Znovu zdůrazňuji - nebudeme projednávat tento zákon v dalších čteních, dokud nebude předložen onen druhý zákon, zákon o veřejné správě. Zatím, pokud se nemýlím, ve vládním plánu je navrhován termín předložení do Poslanecké sněmovny listopad. Podle našeho názoru se tak musí stát před říjnovým pravděpodobným projednáváním tohoto nyní předloženého zákona ve druhém čtení, pokud do druhého čtení projde.
Domníváme se ale, že zákon bude vyžadovat velmi zásadní změny v několika bodech, a protože nejsem první, kdo o nich tady bude hovořit, budu poměrně stručný.
Uzavřený kariérní systém, který navrhuje původní vládní návrh, je systém, který by zakonzervoval dnešní strukturu, neumožnil by příliv nové krve a konkurence, a proto budeme navrhovat ve druhém čtení takovou úpravu, která umožní vstup do všech výběrových řízení ve státní správě ať už na služební místa, nebo na místa představených všem osobám, které vykazují příslušnou kvalifikaci, a to za stejných podmínek jako osoby zevnitř státní správy, čili osobám zvenku.
Za druhé. Vláda navrhuje ve svém návrhu tzv. stálý služební poměr, čili lidově řečeno definitivu. My ale potřebujeme státní správu zásadně změnit. Obměnit personálně a v ústředních orgánech také redukovat. Zavedení stálé služby by znemožnilo tento postup, resp. umožnilo by ho jedině tím, že by se na dlouhou dobu zastavilo přijímání nových zaměstnanců do státní služby. Budeme tedy navrhovat vyřazení nebo vyškrtnutí té tzv. definitivy z vládního návrhu. Já kvituji s povděkem, že pan ministr Špidla vyjádřil k tomuto ochotu.
Dalším důležitým bodem je odpolitizování, a nikoli centralizace státní správy. Navržené postavení ústředního úřadu a generálního ředitele neodpovídá potřebám jak současnosti, tak budoucnosti České republiky. Ale slyšíme - a zase musím říci s povděkem - ochotu pana ministra jednat, a to velmi vážně, o poměrně zásadní změně v postavení tohoto úřadu a jeho generálního ředitele tak, aby nemohlo jeho cestou docházet k zpolitizování státní správy a aby nebyla odebrána pravomoc v personálních otázkách ministrovi nebo vedoucímu ústředního státního úřadu, ústředního úřadu státní správy.
***