(19.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu používat rétoriky pana kolegy Payna, který tady řekl, že pan premiér pohrdá sněmovnou, protože i pan kolega Tlustý rozpumpoval tuto rozpravu a není přítomen, a nechci tvrdit, že pohrdá a že ho nezajímají názory jiných kolegů poslanců.
Snad bych ještě malou poznámku, než se dám do těch ostatních věcí, učinil ke kolegu Koháčkovi. Já rozumím tomu, že na Olympijském stadionu v Mnichově je malý pozemek, ale nikdy jsem si nevšiml, že by takový pozemek byl někde uprostřed dálnice. Takže jak je vidět, na mnohé otázky jsou odpovědí jiné praxe. To znamená, že jsou stavby, které jsou v Evropě, u nás i ve světě uznávány jako veřejný zájem, a pak se s nimi i v budování zachází podle jiných přístupů.
Chtěl bych přece jenom reagovat na některá prohlášení, která tady byla učiněna. K tomu, co říkal kolega Hrnčíř, že jde o veliký zásah do základních lidských práv. Myslím, že i vlastní kolegové mu odpověděli, že tato novela zákona žádný veliký zásah do základních lidských práv neprovádí, neboť tento zásah je i dneska ve stavebním zákoně, v jeho části čtvrté, která v šesti paragrafech pojednává o problematice vyvlastnění a v praxi se samozřejmě používá.
Pokud zde hovořil kolega Tlustý o veřejném zájmu, že by to byly pozemky, na které ukáže vláda, bylo tady také mnohými řečeno - třeba kolegou Benešem, který už také není přítomen, doufám, že námi nepohrdá - že to podléhá schválené územní dokumentaci. Územní dokumentaci, směrný územní plán jak měst, obcí, vyšších celků, schvalují příslušné zastupitelské sbory, nikoli výkonná moc. To znamená, že zastupitelé na nižší úrovni stanoví, zda někde bude průmyslová zóna, či nikoli, čili neukazuje na to vláda.
Už bylo vysvětleno, a já souhlasím s tím stanoviskem vlády k navržené novele zákona, kde ta formulace je přesná, a myslím, že bychom se jí měli držet, že vláda navrhne a zastupitelský sbor - nejvyšší v této republice - rozhodne, zda jde o průmyslovou zónu, či nejde, a potom ten veřejný zájem na té zóně nebude uplatňován. Myslím si, že i tato věc byla vyvrácena, že nejde - jak říkal kolega Tlustý - o hromadný vyvlastňovací způsob, to bylo řečeno už mnohokrát, myslím, že není třeba to opakovat. Říkal, že preferuje, že jako první musí být dohoda. To mi připadá, jako kdyby kolega Tlustý ten stavební zákon ani nečetl, protože kdyby ho četl, tak by si přečetl v § 110, který v odst. 1 hovoří o podmínkách vyvlastňování, že vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. To dneska máme v zákoně, tak neříkejme, že je třeba v prvé řadě dělat dohodu. Vždy to říká zákon! Já nevím, proč si nepřečteme zákon a diskutujeme o věcech, které jsou už dávno stanoveny v zákoně, dávno je sněmovna přijala a občané tohoto státu se jimi řídí.
Průmyslové zóny jsou veřejným zájmem obcí - hovořil tady o tom kolega Beneš - a stát by, pokud má problémy, je měl řešit na svých pozemcích, a nikoli na soukromých pozemcích. Snad jedna poznámka. Měli bychom si uvědomit, že stát má pozemky pouze v Pozemkovém fondu a jeho budoucnost je stanovena tak, aby ty pozemky se blížily nule. To znamená, že cílový stav je, aby stát neměl žádné pozemky. Prosím vás, o čem mluvíme, jak stát má řešit problémy státní, když nemá na čem! Myslím, že i toto je lehce vyvratitelné.
Stojí za to se zastavit u toho, co říkal kolega Payne - nevím, jestli je zde, ale už ho vidím - že ochrana vlastnictví má přednost před všemi ostatními veřejnými zájmy. Já totiž nemám pocit, že by některé právo, některý zájem měl být vyšší a druhý nižší, jeden prvořadý, druhý druhořadý. Hovoříme zde o tom, že vlastnické právo je to nejvyšší. Já to dávám do kontextu - a co pak, vážení kolegové a kolegyně, právo na práci? Vidím samozřejmě úsměvy na tváři kolegy Payna, nebudu ho vyzývat, aby se přestal smát, i dalšího kolegy Doktora. Pánové, já bych vám připomněl, že před dvěma lety tato Poslanecká sněmovna ratifikovala Evropskou sociální chartu, která ve svém článku 1, který se nazývá Právo na práci, říká v odst. 2, že smluvní strany, tudíž i Česká republika, se zavazují účinně chránit právo pracovníka vydělávat si na své živobytí ve svobodně zvoleném zaměstnání. Česká republika se zavázala, tedy stát se zavázal. My, Parlament ČR, jsme se zavázali. A když hovoříme o tom, že průmyslové zóny mají řešit nezaměstnanost, aby ti pracovníci mohli naplnit toto své právo z Evropské sociální charty, tak najednou nad toto právo stavíme právo vlastnické a říkáme - to je nezpochybnitelné. Jste ochotni zpochybnit všechna ostatní práva, i právo na práci. Já si nedovedu představit a zdůvodnit, jakým právem. Potom je to možná otázka vzdání se mandátu, protože nejsem ochoten respektovat český právní řád. Myslím si, že všichni lidé chtějí pracovat, mají právo se uživit, a když je vysoká nezaměstnanost, která je nad obvyklou míru, tak je samozřejmě veřejným zájmem, aby toto jejich právo bylo naplněno i prostřednictvím budování průmyslových zón.
Kolega Benda zde hovořil o sporu velký investor - malý vlastník, velký dům - malý domeček, velká škola - malá školička, že je třeba nutno bránit práva těch malých. Kdo bude, dámy a pánové, bránit právo člověka? To je snad ta elementární částice České republiky, českého národa, českého státu. Myslím si, že jak vlastnické právo, tak i právo na práci nemůžeme občanu České republiky upírat. Týká se to českých i zahraničních investorů.
Pánové, my tady můžeme rozhodovat jakkoli. Budeme-li chtít řešit nezaměstnanost v tomto státě a vytvoříme-li potenciálním investorům, jak domácím, českým, nebo zahraničním, takové podmínky, že oni se České republice vyhnou, a já mám pocit, že tam vy směřujete svoje názory, tak potom se těším, až bude Občanská demokratická strana u vlády a bude řešit nezaměstnanost tohoto státu. Protože totiž ten investor nemá zájem na tom, aby stavěl zrovna na tom konkrétním pozemku v Hranicích svoji novou výrobní kapacitu, on má zájem někde postavit výrobní kapacitu a hledá kde. Může to být v Portugalsku, může to být v Maďarsku, Polsku, Slovensku, a jestliže v České republice nevytvoříme obdobné podmínky jako v ostatních zemích, tak tady u nás stavět tu výrobní kapacitu nebude.
Takže já si myslím, dámy a pánové, že je třeba tuto novelu zákona pustit do druhého čtení. Mám představu, že to nemusí být až sněmovna, která by měla požehnávat, co je ve veřejném zájmu, která průmyslová zóna je a která není. Dovedu si docela představit, že by to mohla být i vláda. Rok je dlouhá doba. Rozpočet schvalujeme jenom jednou za rok, za tu dobu se mnoho věcí může udát, a přece jenom vláda je operativnější orgán, který by podle mého názoru mohl i o těchto věcech rozhodovat.
***