(17.30 hodin)
(pokračuje Kavan)
Totéž se uvádí pak v odst. 2, kde je přímý odkaz na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsanou v Římě v listopadu 1950.
Rovněž bych odkázal na Chartu základních práv EU, i když ta má stále ještě deklaratorní charakter, kde v kapitole III. Rovnost, čl. 21 Zákaz diskriminace se říká, že každá diskriminace, z jakéhokoli důvodu, např. z důvodů rasy, pohlaví, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka atd. včetně příslušnosti k národnostní menšině, se zakazuje.
Pokud se podaří - na to zatím ale není konsensus politický ani v České republice - ale pokud se to podaří v příštích letech, bude snazší při posílení statutu této charty se v našich jednáních např. se Spolkovou republikou Německo na její články odvolávat. Ale už dnes, jak jsem řekl, je možno se odvolávat na Amsterdamskou smlouvu.
Ještě bych se chtěl krátce zmínit o Česko-německé deklaraci, která se sice problematice minorit přímo nevěnuje, avšak v čl. ke zřízení Česko-německého fondu budoucnosti se praví, že tento společný fond bude sloužit financování projektů společného zájmu, jako jsou setkávání mládeže, péče o staré lidi, výstavba a provoz léčebných ústavů, péče o stavební památky a hroby, podpora menšin, partnerské projekty česko-německé, diskusní fóra česko-německá, vědecké a ekologické projekty, příhraniční spolupráce atd. Podle dosavadních rešerší, které jsem měl možnost si prostudovat, nebyla za tři roky existence fondu podána žádná žádost o projekt, který by podporoval přímou spolupráci českého subjektu s lužickosrbskou menšinou ve Spolkové republice Německo.
Teprve přednedávnem byl podán návrh projektu spolupráce lužickosrbského gymnázia v Budyšíně s českými studenty. Podle mých informací jej v pondělí 21. května, tedy před týdnem, na svém pravidelném zasedání schválila správní rada fondu. Správní rada fondu posuzuje vždy kvalitu každého projektu, takže záleží jen na tvůrcích České republiky a Spolkové republiky Německo.
Česká diplomacie, mohu vás ujistit, samozřejmě bude i nadále lužickosrbské instituce informovat o možnostech fondu budoucnosti.
Otázkou menšin v česko-německých vztazích se bude v tomto roce zabývat také Česko-německé diskusní fórum, a věřím, že i zástupci vaší politické strany v diskusním fóru, kde zasedá pan poslanec Ransdorf, se budou zabývat i možnostmi, které pro oblast školství a vzdělávání nabízí jak rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin z roku 1995, tak Evropská charta regionálních a menšinových jazyků z roku 1992. Řadu podobných informací jsem poskytl v obsáhlém písemném materiálu na interpelaci poslance Ransdorfa již v prosinci loňského roku, ale jsem ochoten, bude-li zapotřebí, i tento materiál vám poskytnout.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Kohlíček má možnost položit doplňující otázku.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Pane ministře, děkuji za informace. Samozřejmě vždycky se vyskytne nějaká otázka, která je otevřená, tady je těch otázek spousta, ale jednu bych si dovolil zopakovat. Německo neuznává menšinové školství ve svých zákonech v Sasku ani v Braniborech, a tudíž na lužickosrbské školy jsou brána stejná měřítka a stejná kritéria jako na školy většinové, německé. A druhá věc, která mě poněkud ruší, je určitý poněkud disharmonický tón v německých zákonech, kde opravdu chybí pozitivní diskriminace lužickosrbské menšiny a naopak je zvýrazněna role většinového etnika v souvislosti se školstvím.
Tyto dvě otázky patří mezi ty, které zřejmě by bylo vhodné více nastolovat, protože v těchto dvou momentech školských zákonů dvou spolkových zemí jsou poněkud neevropské prvky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan ministr si přeje reagovat.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Já osobně jsem si této situace vědom, ale mohu v této souvislosti pouze slíbit, že tento problém znovu nastolím při diskusi se spolkovým ministrem zahraničních věcí Joschkou Fischerem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Jako poslední interpelující je opět interpelujícím poslancem pan kolega Kohlíček - jeho interpelace na ministra Grégra byla sice stažena, avšak pan kolega Kohlíček interpeluje ještě také ministra zahraničních věcí Kavana ohledně bezjaderného pásma v Evropě. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Omlouvám se paní kolegyni Brynychové, že jsem ji přehlédl. Vážená kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych se zmínil o snaze vytvoření bezjaderného pásma v Evropě.
Snaha o zmírnění mezinárodního napětí je jedním z nejdůležitějších úkolů mnoha organizací spojených s OSN, ale i dalších. OSN, jejímž zakládajícím členem je i Česká republika jako právní nástupce Československa, usiluje dlouhodobě o vytváření bezjaderných pásem, zejména v Latinské Americe a v Africe. Je to koneckonců zakotveno i v řadě deklarací OSN. Dále je snahou OSN snižovat úroveň nukleárního zbrojení v co nejširším rozsahu a v budoucnosti i likvidace všech jaderných zbraní.
Pro Českou republiku jako bezesporu středoevropský stát je atraktivní možnost vytvoření bezjaderného pásma v Evropě, a to napříč celým kontinentem ve směru sever-jih. Mohlo by zahrnovat skandinávské země, střední Evropu a Balkán.
Česká republika několikrát deklarovala, že na jejím území jaderné zbraně nejsou a nebudou - to zejména v souvislosti se vstupem do NATO. Protože považuji možnost vzniku bezjaderného pásma ve výše uvedeném rozsahu za velmi atraktivní, ptám se vás, pane ministře: Může ČR být iniciátorem vytvoření bezjaderného pásma v Evropě? Podporuje ČR úsilí o zřizování bezjaderných pásem? Jaké kroky v tomto směru ČR podnikla v posledních dvou letech?
Jde jasně o problematiku úzce související s lidskými právy. Otázky lidských práv jsou v popředí pozornosti české vlády. Vytváření bezjaderných pásem a zón je tak jedním z nejúčinnějších opatření v tomto směru aktivit naší diplomacie.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má ministr zahraničí.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně a kolegové poslanci, na otázky, které mi byly položeny ohledně vytváření bezjaderné zóny v Evropě, odpovím velmi stručně a pak bych se pokusil rozvinout věci poněkud podrobněji.
Za prvé - může se Česká republika snažit o vytvoření bezjaderného pásma v Evropě? Odpověděl bych, že v současné době není institucionalizace bezjaderného pásma ve střední Evropě nebo ve východní Evropě aktuální, vrátím se k tomu ještě za chvíli.
***