(16.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Dále návrh odstraňuje současný dosti složitý systém a nepřehledný systém nevyhovujícího povolování podnikání v oblasti zbraní a střeliva a také nově upravuje znehodnocování a ničení zbraní a střeliva. Jsem přesvědčen, že návrh tak, jak je předložen, přispívá k dosažení optimálního stavu v oblasti zbraní a střeliva a představuje efektivní nástroj umožňující odpovídající regulaci v této oblasti tak, jak je to zvykem v evropském prostoru anebo v prostoru, do kterého chceme vstoupit, tzn. v Evropské unii.
Za druhé minimalizuje nežádoucí zásahy státu do soukromý občanů. V této souvislosti bych chtěl uvést, že na všechna řízení, která podle tohoto zákona by se realizovala, se vztahuje správní řád se všemi svými řádnými i mimořádnými opravnými prostředky a vztahuje se na řízení podle tohoto zákona i soudní přezkum. To říkám především z toho důvodu, aby ty kolegyně a kolegové, kteří by případně měli kritiku na možnost libovůle státních úředníků, resp. policistů, si uvědomili, že tímto vnášíme do tohoto řízení režim, který znemožní libovůli minimálně v konečném efektu, kdy dojde k rozhodnutí, protože soudní přezkum je zde touto právní normou tak, jak je zde připravena, nejen umožněn, ale dokonce se předpokládá.
Na závěr svého vystoupení, vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, bych vás požádal o to, aby projednávání tohoto zákona se odehrávalo v racionálním duchu, protože si dovedu představit, že je poměrně řada otázek v této souvislosti, které nepochybně budou racionální. Může se ukázat, že v normě jsou některé věci, které bude zapotřebí zpřesnit, změnit, ale jsem přesvědčen, že toho lze dosáhnout v průběhu projednávání ve výborech a případně v rámci druhého a třetího čtení zde ve sněmovně. Doufám, že tato norma bude postoupena do dalšího legislativního dějství a tam bude mít možnost, buď vysvětlit některé problémy, nebo upravit text návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vláda se již potřetí pokouší uspět v Poslanecké sněmovně s návrhem nového zákona o zbraních a střelivu. Tento svůj krok tradičně odůvodňuje nezbytností implementovat právo EU do této oblasti, do právního řádu České republiky, a stejně tradičně svou vizí vytvořit efektivní právní nástroje umožňující státu adekvátní regulaci v oblasti zbraní a střeliva s ohledem na veřejný zájem.
Pokud jde o implementaci práva EU do našeho právního řádu, vláda víceméně respektovala vůli Poslanecké sněmovny. V souladu se směrnicí Rady Evropy č. 91/477 z 18. června 1991 navrhuje, aby Evropskou unií požadovaný institut povolení vlastnit a držet střelnou zbraň byl sloučen v podstatě do jednoho administrativního úkonu s vydáním zbrojního průkazu při zachování - až na dvě nepřijatelné výjimky, o nichž se zmíním za chvíli - stávajících podmínek pro jeho získání.
Rozdělení zbraní do jednotlivých kategorií a jejich definování si sice vyžádá zpřesnění, ale v zásadě je lze akceptovat stejně jako ustanovení týkající se evropského zbrojního pasu a pohybu ozbrojených osob po členských zemích EU, což jsou navíc ustanovení, která vstoupí v platnost až dnem našeho vstupu do EU. Ani potom však nebudou podmínky pro naše držitele zbrojních průkazů přísnější než dosud.
Problémem zůstává ovšem vize vlády, které se zřejmě není schopna zbavit ani nyní, když dvakrát vyslechla opačnou vůli Poslanecké sněmovny. Je to vize, podle které nemá občan ani po splnění zákonem daných podmínek právo zbraň vlastnit, držet a nosit. Vláda trvá na tom, aby o kvalitě jednotlivých občanů rozhodoval stát, přesněji řečeno policejní úředník, a to i nadále na základě subjektivních pocitů. V tomto návrhu vtělila svou vizi hlavně do § 23, který definuje spolehlivost fyzické osoby, což je jedna ze společných podmínek pro vydání zbrojního průkazu a nového povolení držet zbraň. V písm. c) se totiž oproti stávající úpravě taxativně konstatuje, že za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo představuje nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost, zejména svým agresivním chováním. Toto nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost si může každý policejní úředník vykládat po svém. Může to být informace z místa bydliště, že dotyčný občan se v hospodě hádá, může to být také málo tučná nebo žádná obálka. Za těchto okolností může být nebezpečný každý občan této republiky.
Pokud jde o agresivní jedince, což je na první pohled argument rozumný, musím připomenout, že toto posuzuje podle § 20 praktický lékař, u kterého je žadatel registrován, který může nařídit psychologické vyšetření i u těch žadatelů o zbraň, u kterých není povinné. Lze oprávněně předpokládat, že uvedenou skutečnost bude znát spíše ošetřující lékař než policejní úředník někde na okrese. Proto jsem přesvědčen, že jde o víceméně trik vlády, která se snaží opět tam vrátit subjektivní rozhodovací proces. Těžiště věty je totiž v tvrzení, že žadatel představuje nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost. Zbytek věty "zejména svým agresivním chováním" má pouze doporučující charakter a jeho cílem je odvést pozornost od podstaty věci. V dosavadním zákoně je obdobná věta také, ale zřetel na ochranu života a zdraví, majetkových a jiných práv osob, jakož i veřejných zájmů je přesně vymezen na alkoholiky, narkomany a na ty, kteří spáchali přestupek v oblasti zbraní, střeliva a výbušnin.
Druhým pokusem vlády znepříjemnit občanům život je ve struktuře zákona nesmyslná dělba na držitele a nositele střelných zbraní. Nesmyslná proto, že pro držení a nošení zbraní je nutno splnit naprosto stejné podmínky. Ovšem zatímco zbrojní průkaz a povolení vlastnit a držet zbraň obdržíte najednou při jednom řízení, pro povolení nosit zbraň si budete muset dojít zvlášť, a to i přesto, že nebudete potřebovat ani jeden nový podklad. Nemohu to považovat za nic jiného než za buzeraci občana.
Nyní bych se chtěl zmínit o jedné věci, která je často přetřásaná v novinách a poměrně dlouho ji používala vláda při odůvodňování svých kroků. Jde o to, že se argumentuje, že počet trestných činů spáchaných legálně drženou střelnou zbraní stoupá, a je tedy v obecném zájmu počet držitelů střelných zbraní razantně snížit. To je ovšem zásadní omyl.
Připomenu několik čísel z oficiálních statistik Ministerstva vnitra a Policie ČR. V současné době vlastní zbrojní průkaz okolo 305 tisíc našich spoluobčanů, kteří dohromady vlastní přes půl milionu střelných zbraní. Kolik je mezi lidmi zbraní nelegálně vlastněných, se lze jenom dohadovat.
Od roku 1997, kdy se ve statistikách začaly odlišovat trestné činy spáchané legálně a nelegálně drženou střelnou zbraní, byl takovýto vývoj: v roce 1997 bylo spácháno legálně drženou střelnou zbraní 1135 trestných činů, v roce 1998 - 1144 trestných činů, v roce 1999 - 1212 trestných činů a v roce 2000 - 987 trestných činů.
***