(11.00 hodin)
(pokračuje Janeček)
Vzhledem k narůstající potřebě orgánů od zemřelých dárců pro účely transplantace se ve většině případů jedná o multiorgánové odběry, které kromě "domácího" odběrového týmu provádějí i odběrové týmy z jiných transplantačních center, a to nejen českých, ale i zahraničních. Při odběru orgánů od zemřelých dárců orgánů platí za předpokladu, že se nejedná o urgentní transplantaci, zásada, že odebraný orgán je nabídnut prvnímu vhodnému příjemci vedenému na vnitrostátní čekací listině pro transplantaci příslušného orgánu. Teprve tehdy, kdy na této čekací listině toho kterého orgánu není vhodný příjemce, může být tento orgán nabídnut pro transplantaci do zahraničí. Ve všech sedmi transplantačních centrech jsou v současné době úspěšně transplantovány ledviny, v Brně navíc játra a srdce, v Praze-Motole plíce, v TC IKEM Praha srdce, játra a slinivka břišní.
Specifické a výsadní místo mezi ostatními transplantačními centry zaujímá TC IKEM, a to zejména v důsledku personálního, to je osobou jeho přednosty a koordinátorky, a dislokačního - umístěním ve stejných prostorách - propojení s oddělením koordinace orgánových transplantací, které je jeho součástí. Toto oddělení totiž spravuje nejen evidence dárců orgánů, druhu a počtu odňatých orgánů včetně jejich dislokace, ale i listiny čekatelů na transplantaci jednotlivých orgánů v České republice. Proto jako jediné v České republice má kompletní přehled o čekatelích na transplantace orgánů i provedených transplantacích. Toto nesporné zvýhodnění TC IKEM Praha proti ostatním TC v České republice bylo a je předmětem trvalé kritiky z jejich strany.
Současná právní úprava odběru a transplantací orgánů a zjištěná skutečnost.
Problematika týkající se odběrů orgánů z těl zemřelých dárců orgánů a jejich transplantace je v České republice upravena ustanovením § 26 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ustanovením § 8 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 19/1987 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, a nejkonkrétněji směrnicí Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 1/84, o mimořádném odnímání tkání a orgánů z těl mrtvých. I přesto však do vydání nových předpisů upravujících komplexně problematiku odebírání tkání a orgánů z těl zemřelých i živých osob pro potřeby transplantace neexistoval a neexistuje žádný důvod pro to, aby v současnosti platná směrnice byla kýmkoli, navíc zcela neopodstatněně, porušována anebo podle momentální potřeby a názoru nesprávně vykládána.
To i proto, že v ní nejsou ani zdaleka tak náročná kritéria ke stanovení smrti mozku dárce orgánů, které je stěžejním předpokladem - a jak už bylo zmíněno - z hlediska etiky i nejcitlivějším problémem procesu odnímání tkání nebo orgánů, tedy i pro transplantace, jak bylo a dosud občas je některými představiteli české transplantační medicíny někdy i účelově prezentováno.
Nic totiž nebránilo platnou právní úpravu dodržovat, a přitom současně iniciovat a aktivně se podílet na přípravě nové komplexní právní úpravy, která by jednak odpovídala stupni rozvoje medicíny, umožnila využít pro dárcovský program i potenciální dárce se ztrátovým poraněním kalvy nebo s provedenou dekompresní kraniotomií, přispěla ke zvýšení důvěry veřejnosti v transplantační medicínu a v neposlední řadě zvýšila právní jistotu lékařů podílejících se na odběrovém a transplantačním programu. Všem by mělo být a také je známo, a vyšetřovací komise se o tom v procesu šetření přesvědčila, že jakékoliv nerespektování či zlehčování předpisu upravujícího pro laickou i odbornou veřejnost tak citlivou oblast, jakou bezesporu odnímání orgánů z těl zemřelých dárců orgánů je, se musí zákonitě nevyplatit. Takovéto přístupy a metody jsou živnou půdou pro různá více či méně opodstatněná či neopodstatněná podezření, která - jsou-li zveřejněna - minimálně zpochybní a zneváží dobrou práci většiny a diskreditují dobrou pověst české transplantační medicíny nejen doma, ale i v zahraničí.
Jinými slovy řečeno, problematika odnímání orgánů z těl zemřelých a jejich následné transplantace není záležitostí pouze medicínskou, ale vysoce etickou a právní, a navíc ostře sledovanou jak odbornou, tak laickou veřejností.
Vznik a vývoj RTC FN Ostrava.
Bylo zřízeno dne 1. 4. 1992. Jeho vedením a současně zajištěním transplantačního programu byl tehdejším ředitelem MUDr. Jaroslavem Luxem pověřen MUDr. Rudolf Michalský, CSc. Od konce roku 1995 byl stávající transplantační program zaměřený na transplantace ledvin rozšířen i na transplantace jater, které však byly v polovině roku 1998 ukončeny. V té době vznikla z důvodu zprůhlednění financování RTC FN Ostrava idea jeho převedení na samostatné nákladové středisko, která byla zrealizována dne 22. 10. 1998. V souvislosti s osamostatněním RTC FN Ostrava v něm byla i formálně zřízena funkce koordinátora odběrů a transplantací, kterou do té doby obsahově - prakticky - vykonávala MUDr. Ivana Volfová, CSc.
Po vytvoření RTC FN Ostrava docházelo k postupnému nárůstu odběrové aktivity, která však po vypuknutí tzv. ostravské transplantační kauzy, v jejímž rámci byla signalizována vedením FN Ostrava a některými jejími lékaři závažná podezření z nekalých praktik v RTC FN Ostrava, poklesla. Tento trend dokumentují počty zemřelých dárců orgánů v letech 1993 - 1999. Během právě uvedeného období bylo z RTC FN Ostrava s vědomím TC IKEM poskytnuto k transplantačním účelům do zahraničí 79 orgánů od zemřelých dárců orgánů, zatímco opačně to bylo pouhých 6. Nejvíce odebraných orgánů od zemřelých dárců orgánů, konkrétně jater, bylo směrováno do Virchowovy nemocnice v Berlíně, a to 33. Její transplantační centrum patří k renomovaným transplantačním centrům pro transplantace jater nejen v Evropě, ale i ve světě. Toto transplantační centrum pak poskytlo před zahájením transplantačního programu jater v RTC FN Ostrava a v jeho průběhu šest odborných zaškolovacích stáží lékařům z RTC FN Ostrava v celkové délce sedmi týdnů, přičemž všech šesti se zúčastnili pouze dva lékaři, a to MUDr. Rudolf Michalský a MUDr. Ivana Volfová.
Předseda PSP Václav Klaus: Promiňte, pane poslanče. Hodláte opravdu číst celou zprávu, kterou všichni poslanci dostali teď na stůl? Ano? Jen si to vyjasňuji.
Poslanec Josef Janeček: Byla dohoda komise a komise se na tom usnesla, že je třeba přečíst celou zprávu.
Předseda PSP Václav Klaus: Dobře. Prosím, pokračujte.
Poslanec Josef Janeček: Vzniku "ostravské transplantační kauzy" nejprve předcházela v měsíci srpnu 1998 otevřeně projevená neochota skupiny zejména mladých lékařů z anesteziologicko-resuscitační kliniky FN Ostrava sloužit takzvané transplantační příslužby pro RTC FN Ostrava, kterou shodně zdůvodňovali tím, že při stanovení smrti potenciálního dárce orgánů nejsou dodržovány etické zásady a platné právní předpisy, zejména interval 30 minut mezi nástřiky angiografického vyšetření mozku a komisionální stanovení smrti mozku.
***